Producent Tomáš Hoffman zjevně ví, co dělá. Opakované spolupráce s Jiřím Vejdělkem a Janem Hřebejkem vedly k řadě komerčních hitů - za všechny můžeme jmenovat Ženy v pokušení, Účastníky zájezdu či Kawasakiho růži, ale kompletní výčet by byl tak dlouhý, že jsem líný ho vypisovat. Předloni si i sám zrežíroval Bezva ženskou na krku, nad kterou se svého času rozslintal KarelR. Nyní z jeho stáje vybíhá další kůň a nemá smysl nic zastírat - je to opět sázka na jistotu, která bez problémů funguje.

Jméno Martina Horského může působit riskantně, přece jen se jedná o režijní prvotinu scenáristy, který stál za pro mě nestravitelnými hrůzami Láska je láska a Život je život. Tentokrát však předkládá scénář, který se drží více při zemi a soustředí se na Horského tradiční téma zábavné české rodinky. V souladu s dobovými požadavky hrají prim ženy a muži jsou obvykle neschopní, machističtí, sexističtí, záletní, zpruzení nebo mrtví. Genderová nevyváženost je však obalena feel-good atmosférou a téměř znatelným pomrkáváním do kamery s otázkou: "Je to u vás taky tak?"; takže to při sledování není ani tak patrné či nepříjemné.

Příběh sleduje matku v civilním podání Zlaty Adamovské, která se snaží splnit poslední přání svého zemřelého manžela a zaběhnout maraton. K tomu potřebuje zlanařit své tři dcery - utrápenou matku a ženu v domácnosti (Tereza Kostková), znuděnou hipsterku (Jenovéfa Boková) a po dítěti bezhraničně toužící Veroniku Khek Kubařovou. Podle standardních scenáristických šablon pak sledujeme to, jak se jim nejdříve do náročného tréninku nechce, pak se nechají přemluvit, pak prodělají nějaké peripetie a nakonec to (snad?) zvládnou.

Vzhledem ke čtveřici stejně důležitých linií se klouže po povrchu a všechny příběhy se tudíž ubírají podle nutných pravidel. Paradoxně tak zaujmou hlavně Ondřej Vetchý a Martin Hofmann ve vedlejších rolích neschopných, respektive despotických mužů, u nichž je však vidět, že občas zaimprovizují a jsou v tom velmi dobří. Napomáhají tak přesně tomu vyznění, o jaké se hoffmanovské produkce snaží - příjemný, nenáročný film, u něhož lidé uvidí svoje každodenní problémy na velkém plátně a dostanou naději, že to může dopadnout dobře. Snaha optimisticky předat životní sílu a odvahu ke změnám je zjevná; vzhledem k rezignaci na hlubší ambice se nejedná o můj šálek melodramatické limonády, ale produkční kvality jsou vidět a své diváky si běhající ženy jistě najdou - a že jich jistě bude dost.