Koho proboha napadl tenhle název? Nevyslovitelný novotvar „krakenteena“ má dávat najevo, že titulní Ruby patří k živočišnému druhu krakenů a nachází se v teenagerovském věku – ale kolik mladých diváků se bude snažit to vůbec pochopit? Přitom anglický originál není o mnoho atraktivnější: Ruby Gillman, Teenage Kraken. Slavné animační studio DreamWorks, z jehož stáje vedle Shreka, Madagaskaru, Kung Fu Pandy a Jak vycvičit draka vzešel i nedávný hit Kocour v botách: Poslední přání, to tedy s názvem své podmořské novinky trochu nezvládlo. Což platí i pro řadu jejích dalších aspektů.

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Ruby žijící s rodinou v přímořském městečku Pobřežnice. Její matka je úspěšná realitní agentka a něco možná dělá i její otec, ale není to důležité – v tomto příběhu se totiž všechna klíčová dilemata a konflikty odehrávají mezi ženskými postavami. Celá rodina je poněkud zvláštní tím, že se jedná o krakeny, nikoli o lidi, přesto se jim daří předstírat, že jsou běžnou součástí tamější společnosti.

Krakenteena Ruby: FOTOGALERIE

Matka Agáta se totiž bojí tajemných nebezpečí, kterých je oceán údajně plný, a tak přestěhovala rodinu na souš. Prý kvůli vlhkosti nutné k přežití však jen na pobřeží. Ruby je se svou jinakostí zpočátku smířená a nad její modrou kůží a párkovitými „prsty“ ve stylu Všechno, všude, najednou se ostatní pozastavují jen do chvíle, než jim řekne, že pochází z Kanady. Pubertální idylku, jejíž největším ohrožením je blížící se školní ples a počátek vztahu s fešáckým skejťákem, naruší nečekaná proměna Ruby v obřího krakena (respektive krakenu), neohrabaně likvidujícího vše v okolí.

Pokud vám téma mladé, dospívající dívky, která se nezáměrně během návalu emocí proměňuje v masivní příšeru, připomíná loňskou Proměnu, máte pravdu. Krakenteena Ruby skutečně působí jako podmořský odvar zdařilé, leč přece jen trochu přehlédnutelné pixarovky, v níž se rovněž pracovalo s motivy zvládání emocí, hledání sebe sama a vztahu s matkou. To vše nechybí ani zde, dualita mezi podmořským a suchozemským životem navíc evokuje i o rok starší animák Luca, kde se mořské příšery rovněž pokoušely zapadnout mezi lidi.

Postupné odhalování rodinných vazeb i krakení mytologie uvede na scénu i postavy mořských víl, a tak je nasnadě i další inspirační zdroj. K původní Malé mořské víle zjevně odkazuje i figura nově nastoupivší školačky Chelsea, pyšnící se hustou hřívou rudých vlasů. Nechybí ani achabovský námořní kapitán, který nenávidí krakeny, a kamarádi titulní hrdinky, hojně využívající sociální sítě a moderní technologie.

Animace je samozřejmě profesionální a v řadě okamžiků hravě okouzlující. Ruby, její matka i babička mají v podobě mocných krakenů odlišné charakteristické barvy a některé akční scény dovedou vyčarovat dechberoucí podmořskou epiku. Škoda, že na pozadí namísto instrumentálních hudebních motivů často zní nevhodné popové skladby, a přestože skladba Burning od Yeah Yeah Yeahs má nesporně strhující kvality, jako podkres k finální bitvě příliš dobře nefunguje. Standardem je i důstojný český dabing, který díky absenci zpívaných písní neklade na obsazení příliš velké nároky. Je však na zhodnocení každého, zdali mu hlášky jako „do sardele práce“ či „jsem ti v ploutvích“ přijdou vtipné.

Přehrajte si trailer „Plesy jsou postkoloniální patriarchální konstrukt. Ale může být fajn tam jít se správnou osobou,“ nesměle se zamýšlí Ruby a nepřímo tak reflektuje přístup celého filmu. Ten se totiž místy snaží být moderní, sebereflektivní, nabourat zažité stereotypy třeba ohledně zlých krakenů a hodných mořských víl. V jádru však zůstává zaměnitelným coming-of-age příběhem o generačních sporech mezi neústupnou, zatvrzelou matkou snažící se za každou cenu ochránit své nejbližší a mladou dívkou, jež se rozhodně nespokojí s vágním vysvětlením, že věci prostě nějak jsou, a chce prozkoumat svět na vlastní pěst. Poselství, že navzdory původně oprávněným obavám se člověk nakonec možná schovává hlavně sám před sebou, je pěkné, ale přece jen viděné už mnohokrát.