Studio DreamWorks Animation dalo světu celou řadu podivných, ale nezapomenutelných hrdinů – od Mravence Z přes Bezzubku až po Mimi šéfa. Troufám si ale tvrdit, že nejvýraznější postavou byl Shrek, ošklivý zlobr ze smrdutých bažin, který to dotáhnul na popkulturní ikonu a miliardovou franšízu. Cestou k tržebním výšinám si pořídil celkem slušný ansámbl roztodivných pomocníků, včetně Kocoura v botách v podání rozverného Antonia Banderase. Jeho popularita mu v roce 2011 dokonce přihrála vlastní film, který se tržebně neztratil, nicméně na úspěch hlavní ságy o Shrekovi nenavázal. Proto se plány na dvojku protáhly až do roku 2022, kdy se ho studio Universal rozhodlo znovu vyslat na misi. Tentokrát (zřejmě) tu úplně poslední.

Kocourovi totiž došly životy. Z původních devíti zbyl tomuhle fouskatému fešákovi v jezdeckých škorních s neutuchajícím hladem po dobrodružství a vysokoprocentní smetaně ten úplně poslední. A ačkoli jde o živoucí legendu a neohroženého hrdinu bez bázně a hany, co se smrti směje do tváře, Smrťák už si brousí kosu (teda vlastně bojové srpy, ale vyjde to nastejno). Tváří v tvář vlastnímu konci tedy nezbývá než rezignovat a odejít do kočičího důchodu. Jenže život obyčejné kočky v útulku pro zaběhlé miciny pro animovaného hrdinu není to pravé. Když se od gangu kriminálníků v podání Zlatovlásky a tří medvědů dozví, že existuje mapa ke kouzelné hvězdě plnící jakákoli přání, neváhá a opět se chopí svých bot, které mezitím pověsil na hřebík.

Cesta za hvězdou se samozřejmě zkomplikuje díky toulavé čivavě s otevřeným srdcem, jakémusi arcipadouchovi z dětské říkanky vybavenému celým arzenálem pohádkových předmětů a v neposlední řadě díky staré známé Kitty Silkpaw, jež má s Kocourem nevyřízení účty ze společné minulosti. Jestli vám to celé zní přestřeleně až šíleně, je to tak. Kocour v Botách pokračuje v nastoleném trendu divokého propletence pohádkových příběhů a popkulturních odkazů a vlastně by se divák cítil ochuzený, kdyby tomu tak nebylo. Téměř každá scéna obsahuje nějaký ten vtípek, pomrknutí na diváka nebo easter egg (Excalibur, Popelčin střevíček a nekonečná řada dalších, včetně klavírního podání „Škoda lásky“ od českého skladatele Jaromíra Vejvody, což našince zahřeje u srdce). A když dojdou odkazy, je tady celý katalog vtipů a legrácek o kočkách. Naštěstí vytýčená dějová kostra drží všechny ty příběhové výstřednosti na svém místě a díky rychle ubíhajícímu ději se ani nestačíte dívat na hodinky. Stopáž o délce cca 100 minut je na to rozverné blbnutí tak akorát, včetně závěrečného poučení, aby člověk žil život naplno a nesnil o magických hvězdách. Za mě palec nahoru.

V hlavní roli se opět představí Antonio Banderas, jehož podání lehce arogantního Kocoura v botách prostě musíte mít rádi. Jeho osudovou kočičí lásku si zopakovala Salma Hayek, přičemž návrat její protřelé a jízlivé Kitty je jednou z deviz celého filmu. Jejich vzájemné hašteření a souboje jsou hodně fajn. Pejskaři si zase užijí miloučkou potulnou čivavu s hlasem Harveyho Guilléna a potěší i Zlatovláska v podání Florence Pugh a její bandy kriminálních medvědů v čele s Rayem Winstonem. Jelikož ale většina z vás pravděpodobně uslyší pouze dabovanou verzi, můžete tento odstavec přeskočit.

Přehrajte si trailer Závěrem je ještě nutno zmínit (a současně pochválit) animaci, která se odklonila od typického „shrekovského“ 3D stylu a načerpala inspiraci ve Spider-Manovi: Into the Spider-Verse. Tu si v DreamWorks osahali už ve Zlounech a zde ji proměnili ve stylizovanou podívanou připomínající cosi mezi 3D a pohádkovým kresleným příběhem s anime prvky. Je to osvěžující a pomáhá to rozbíjet animační stereotyp posledních dekád. Další palec nahoru. Zkrátka nový Kocour v botách se povedl a ačkoli to tentokrát bude z hlediska tržeb pravděpodobně ještě slabší než minule, loučí se s námi Shrekův kámoš ve velkém stylu a vy byste u toho neměli chybět.