Judd Apatow v tom umí chodit. Mohlo se zdát, že tenhle producentský zázrak zapadne tak rychle, jako vylétl do hollywoodských výšin. Ale po sérii slabších kousků, jež loni trochu přebila povedená oddychovka Dostaň ho tam, se Apatowovi a jeho kumpánům podařilo zase jednou přesně trefit. A nebylo třeba kvůli tomu ani hledat nový recept na úspěch.

Velice zjednodušeně řečeno, Ženy sobě jsou klasickou apatowovkou, jen v sukních. Prostě rozverná sestřička Zbouchnuté nebo Superbad. Je to další příběh sympatické postavy, která moc neví, co se životem, nedává si tak úplně pozor na jazyk a občas to přežene s alkoholem - ale pořád si zaslouží najít svoje místo na planetě, vydobýt si trochu toho štěstíčka. A vy jí nejspíš budete fandit, protože je tak akorát správně švihlá, aby s ní mohla být dvě hodiny zábava.

Nebudu tvrdit, že jsou Ženy sobě nejlepší letošní komedií. Ale tenhle přídomek u nich budete určitě číst docela často.Tak jako u jiných apatowovek, se i tady náramně vyplatila „autorská“ sázka na šikovnou komediální osobnost proškolenou z televize. Po Sethu Rogenovi a Jasonu Segelovi tentokrát dostala plnohodnotnou šanci Kristen Wiig, stabilní tvář skečové show Saturday Night Live, jíž našinci představil nedávný Paul (v nepovedené parodii MacGruber ji naštěstí skoro nikdo neviděl). Teď na Kristen Wiig padla hlavní role tápající třicátnice Annie, která nemá nejen peníze, ale ani vlastní byt, perspektivní práci a ani pořádného chlapa… a najednou by měla uspořádat svatbu své nejlepší kamarádce. Jenže jak může ustát tenhle závazek, když je její vlastní život jeden neřízený chaos? Zvlášť když za rohem čekají jízlivé družičky, včetně nesnesitelné a pořádně zazobané paničky Helen, která by ráda roli „nejlepší kamarádky a svatební koordinátorky“ převzala na sebe?

Tahle zápletka nezní kdovíjak originálně, ale už od trailerů víme, že se ji podařilo zalidnit pestrou škálou vedlejších postav. Ženy sobě naplno těží z toho, že každá družička je typově výrazně odlišná a že se vedle nich pohybuje ještě Anniein přísný zaměstnavatel, neurotická matka, sobecký nabíječ s šarmem Jona Hamma a sympatický polda se smyslem pro nesmělou romantiku (Chris O´Dowd z IT Crowdu dobývá Hollywood!). Tahle sestava tvoří dlouhé a členité bariéry, do kterých může nebohá Annie celé dvě hodiny narážet. A jsou to srážky ryze apatowovské, protože v nich jde buď o absurdní konfrontaci s nějakou „přehrocenou“ postavou, nebo o inteligentně podchycené překračování mezí slušného vychování – ať už se jedná o šílenou fekální etudu, sexuální glosy nebo trvalý přísun přesně mířených vulgarit. Ano, pro frndu se tady nechodí daleko.

Ženy sobě: FOTOGALERIE

Na citlivém a velmi decentně natočeném romantickém základu (Zbouchnutá reloaded) se tak podává přesvědčivá série skečů. Blahodárně se na nich projevuje rukopis dvou scenáristek. Pro Kristen Wiig a její kolegyni Annie Mumolo (též primárně herečka – hraje tu mimochodem hysterku ve scéně z letadla) hovoří letité zkušenosti s rychlopalným humorem z televize. Nelze se proto moc podivovat, že ke smíchu v sále žene pestrá kombinace hlášek, ksichtíků, fyzického humoru i doširoka rozehraných gagů (viz několikaminutová provokace policajta v autě). Jejich podání je už jen otázkou správného timingu a vzájemného seřízení hereckých stylů, což tu klaplo na výbornou.

Přehrajte si trailer Ženská optika se chvályhodně projevuje v samotných dialozích a vůbec ve vyznění celého filmu. I když se mluví neurvale, i když padají sprostá slova nebo se náruživě rozbírá poplácávání penisem po tváři, pořád je cítit, že film psaly vtipné ženy s prořízlou pusou, a ne chlap. A nejde teď jen o „sexuální“ slovníček, který prostě zní úplně jinak, než jak si třeba Jiří Vejdělek myslel při psaní Žen v pokušení. Ale i o všechny ty nuance – pro muže leckdy až psychopatické – v nichž se odráží třeba posedlost svatbami, iracionální náklonnost k chlapům-parchantům, klasická slepičí řevnivost, nebo neprůstřelná ženská logika ve stylu „to se nemůžeš tvářit spokojeně a pomlouvat mě až za mými zády, tak jako všichni ostatní“?

Kristen Wiig je navíc stejně dobrá herecká trefa, jakou byli Segel nebo Rogen. Pokud ji apriori neodmítnete, máte velkou šanci, že oceníte každý její bonmot, hysterický výlev i neurotické pokrčení nosu. Herecké obsazení se ostatně celé povedlo, ať už to vztáhneme k O´Dowdovi, jenž může typově snadno nahradit Lukea Wilsona (a bude v těchhle rolích zajímavější), nebo k Rose Byrne v monstrózní roli afektované záporačky Helen nebo k „té tlusťošce z Gilmorek“. Jen Jona Hamma je na plátně málo – ale nemrzí to tolik jako upozadění dvou dalších družiček, které ve dvou třetinách filmu vlastně zmizí z plátna.

Na něm jinak uvidíte svižnou, vyváženou, vtípky prošpikovanou a celkově výtečnou komedii nejen pro ženy. Dělali na ní zatraceně šikovní lidé, kteří dokáží i fekální mumraj, v němž se zvrací hlava nehlava, natolik vygradovat a tak zábavně podat, že se v kině budou smát i intelektuálové zuřivě brojící proti úpadku vkusu a hrubozrnné komice Adama Sandlera.

Nebudu tvrdit, že jsou Ženy sobě nejlepší letošní komedií, i když je jasné, že tenhle přídomek u nich budete číst docela často. Rozhodně častěji než odsudek, že jsou veselohrou z absolutního dna. Spíš bych je, i s ohledem na komerční, kritické a divácké přijetí za mořem, okamžitě favorizoval na status klasiky.

Velká slova ale můžeme nechat na jindy. Důležité je, že jde o zatraceně svěží a sympatický způsob, jak v kině strávit dvě hodiny života. S humorem to samozřejmě je vždycky složité – protože jeden se chechtá u Svěráka a druhý u Novotného – a stejně jako skeče ze Saturday Night Live, nejsou ani Apatowem produkované komedie přijímány jednohlasně nadšeně (v den, kdy jsem zjistil, že má Zbouchnutá na CSFD modrou barvu a že imf dává Superbad 5/10 ve mně něco umřelo). Navíc filmožroutská komunita, v níž je stále více zastoupen mužský element, ženské hrdinky dlouhodobě utlačuje. I postavy seriálového Sexu ve městě mají chlapáci u televizí často akorát za pipky, ubuleným romantikám se smějí a ženskými, jež se ve filmech chovají tak trochu hovadsky, opovrhují. Jenže všechny filmy naštěstí nejsou jako Princ a pruďas, kde má žena akorát za úkol být sexy, vystrčit zadek, zamachrovat s mečem a pak k hlavnímu neotesanci ještě skočit do postele.

Chce to emancipaci a rovnoprávnost… i co se týče lehce buranského humoru a přisprostlých komedií.

P.S.: Testováno na ženě. Za 10/10.