Ostrov: Recenze
17:00 | 01.02.2023 |
Neúnavný Rudolf Havlík nám loni naservíroval hned dva tituly a zkraje letoška přichází s dalším. Prezidentka i druhý díl Po čem muži touží si chválu úplně nezasloužily, přestože na ně přišel do kin dostatek diváků – Aňu Geislerovou jako zamilovanou hlavu státu vidělo sto tisíc diváků, na Annu Polívkovou v těle Jiřího Langmajera vyrazilo víc než dva a půl krát tolik. Trailer na novinku Ostrov také nesliboval, že by Havlík se spoluscenáristou Filipem Oberfalcerem chtěl jakkoli měnit úspěšnou formuli, přesto je výsledek o poznání důstojnější, než se dalo čekat.
Nápad na vznik nového romcomu vznikl údajně během dovolené v Thajsku, kterou Jiří Langmajer trávil nejen se svou ženou Adélou Gondíkovou, ale i s Havlíkem a (zřejmě) též s dalšími lidmi. Režiséra totiž škorpení populárního páru v kulisách tropického ráje zaujalo, a tak se rozhodl na toto téma připravit film, jemuž prý věnoval hodně času. A skutečně lze říct, že dílo standard tuzemských romantických komedií přece jen převyšuje.
Natáčení probíhalo v Thajsku, ale děj se odehrává kdesi v jižním Pacifiku. Sledujeme vychladlé manželství Richarda (Langmajer) a Alice (Jana Plodková), kteří jsou spolu na dovolené snad už jen kvůli dospívající dceři, jinak totiž nic společného nemají. Alice se o rozdmýchání vztahu ještě trochu pokouší, ale neustále vytížený a nepřítomný Richard už zřejmě rezignoval. Takto rozdanými kartami po chvilce zamíchá zjištění, že Richard už podal žádost o rozvod – na dovolenou však přesto vyrazil. Podobně podivných nelogičností, nad kterými však lze poměrně snadno mávnout rukou, obsahuje scénář celou řadu, ale skutečně problematicky to působí naštěstí až v uměle vyhroceném závěru.
Po úvodním vztahovém dramatu se tedy Alice rozhodne dovolenou předčasně ukončit, z letoviska ale lze urychleně odletět pouze pochybným nákladním letadlem, jež někde po cestě havaruje. Hlavní a leckdy poněkud zdlouhavá střední pasáž tedy mapuje snahu rozhádaného páru přežít v náročných podmínkách opuštěného ostrůvku.
Během stominutové stopáže film přepíná hned mezi třemi žánry: dobrodružným survivalem, smutnou romancí o sbližování odcizených manželů a uvolněnou komedií v tropických kulisách. Humorné pasáže se spoléhají na slovní přestřelky v duchu nedávné Vstupenky do ráje či na ohrané scénky známé z podobných děl jako Šest dní, sedm nocí – scéna, v níž Richard hledá hada ve slabinách Alice, sice vyměnila lagunu za deku, princip ale zůstal stejný, jako když před čtvrtstoletím totéž dělali Harrison Ford a Anne Heche. Survival pasáže samozřejmě upomínají na Trosečníka a minimálně záběry na zkrvavené obličeje protagonistů po pádu letadla zaujmou větší mírou naturalismu, než bychom u takového snímku čekali.
Hrdinové se v životě na pustém ostrově poměrně rychle zorientují, a tak nemají nouzi o vodu, jídlo či ochranu před běsněním živlů. V tu chvíli se otevírá prostor k řešení jejich vztahových bolístek, což díky nezpochybnitelnému charismatu obou hereckých tváří nepůsobí vůbec špatně. Tvůrčí nerozhodnost, kterou z možných cest se vydat, se ale nakonec projevuje tím, že veškerý děj je vyplněn předvídatelnými klišé, které divák musí očekávat už po přečtení anotace.
Z producentského hlediska je logické, že kvůli výdajům na natáčení na druhé straně planety nedává smysl se pouštět do žádných překvapení. Nezbytný product placement se vyskytuje v podstatě jen v úvodu, který působí jak reklamní video cestovní kanceláře, pak už ale jednoduše není prostor naroubovat do děje přehršel platících značek. Scénář se proto jakýmkoli rizikům vyhýbá a dává vyniknout oblíbeným hereckým představitelům i atraktivním lokacím.
Přehrajte si trailer Oproti obyčejnějším romantickým komediím české provenience se tedy Ostrov může spolehnout nejen na lákavé prostředí a slušné řemeslo, ale především na absenci sexistického cringe a přežitých vztahových vzorců odtržených od dnešní reality. Z hlediska obecného hodnocení filmů jde jen o průměr, na poměry tuzemského pojetí romcomového žánru však jde o funkčně zpracovaný produkt, který sice neoslňuje, nepřekvapuje a místy trochu nudí, ale nakonec vlastně nijak neuráží.
Verdikt
Rimsy
Po sérii nepříliš kvalitních děl se Rudolf Havlík vrátil na úroveň Pohádek pro Emu z roku 2016 – tedy k neurážející romantice, která v rámci žánru funguje a láká diváky na populární herce v příjemném prostředí. Co víc chtít?
Vaše hodnocení
Podobné filmy
Hodnocení čtenářů
- 5/10
Rokle
- 5/10
Ragnarok
- 5/10
Nexus6
- 6/10
krumlajs
- 6/10
DredPitt
- 5/10
malylada
- 3/10
rublik05
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry