Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Prezidentka | 2022
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 23.06.2022
režie: Rudolf Havlík
hrají: Aňa Geislerová, Ondřej Vetchý, Oskar Hes

Prezidentka: Recenze


ikona
Rimsy
anna geislerováondřej vetchýprezidentkarudolf havlík
Tenhle start kampaně se Danuši Nerudové příliš nepovedl. 

Notting Hill, Americký prezident, Srážka s láskou a koneckonců i Láska nebeská. Spousta romantik se s různou úrovní podařenosti snažila ukázat, že najít a udržet funkční vztah během vykonávání vrcholné politické (či podobně prominentní) funkce je vcelku složitá záležitost. Nový film Rudolfa Havlíka k tomu přistupuje poněkud jinak – předkládá snad až dětinsky naivní vizi, že nevyvážený vztah na nejvyšší úrovni vlastně nepředstavuje vůbec žádný problém; tedy pokud se scénář v určitých nahodilých bodech nerozhodne, že to najednou problém je.

V prologu se setkáváme s političkou Kateřinou Čechovou a už její jméno dává najevo nejen autorskou lenost, ale i zjevnou neochotu snažit se s očekávanými motivy pracovat aspoň trochu kreativně. Čechová oznamuje své dceři, která jede studovat do Londýna, kandidaturu na prezidentský post. Jejím téměř nevysloveným cílem je návrat k havlovsky humanistickým hodnotám a navrácení ztracené důstojnosti prezidentskému majestátu. Budiž. V praxi to však znamená, že Anně Geislerové stačí tvářit se důstojně a v pěkných kostýmech pronášet snad až záměrně vyprázdněné deklamace o síle jednoty a občanské společnosti.

Scénář nevykazuje žádný pokus o vhled do politického zákulisí, na handrkování tajemníků prezidentky (v podání Veroniky Khek Kubařové a Juraje Loje) se naopak naplno vyjevuje snaha vykreslit politiku jako dětskou hru. Oproti tomu skutečné hodnoty na omezeném prostoru svého mikrosvěta buduje Petr, ztělesnění všech existujících kladných hodnot. Sochař, hodinový manžel, milovník zvířat a přírody, vdovec oddaný své zesnulé manželce, vyznávající večerní bafání z dýmky na terásce – a to vše zabalené v mužných rysech Ondřeje Vetchého. Co chtít víc?

Lidsky podaná, ale přeci jen poněkud unylá prezidentka Čechová je po chvíli v úřadu znavená handrkováním se s politiky i fyzickými tréninky pod vedením její nové vrchní bodyguardky (Vanda Chaloupková), a tak si jednoho večera vezme paruku a uteče z Pražského hradu. Vše probíhá zcela hladce, stačí se na chodbě párkrát schovat za roh a při odchodu (či pozdějším návratu) do nejlépe střežené budovy v republice se nikdo na nic neptá.

Až pohádková přímočarost těchto momentů kontrastuje se snahou (alespoň na úrovni běžných romantických komedií) psychologicky vykreslit břímě majestátu, kdy člověk přestává být sám sebou a musí i ve volném čase odehrát svou společenskou roli. Nesoulad těchto bezesporu těžko skloubitelných rovin pak vede k absurdním situacím, jako když se unavená prezidentka přátelsky zpovídá britskému premiérovi, jenž k divákově zděšení zpřítomňuje hlas jejího srdce.

Ústřední myšlenku, že staré a rozbité věci má smysl opravovat, postavy raději několikrát zopakují, aby bylo jasné, že se týká nejen vztahově zraněných hrdinů, nýbrž i pošramocené pověsti státních institucí. Konzervativně optimistické poselství je však udusáno množstvím vyprázdněných dialogů, které se střídají s nepochopitelnými či vyloženě cringe momenty – jimž dominuje nesoudný zpěv hymny u vánočního stromečku.

Hlouběji rozebírat by bylo možno i nekonzistentní práci s genderovými stereotypy, jelikož přestože se některé ženské postavy snaží vymanit z předpřipravených škatulek, nakonec jim beztak nezbývá, než se spárovat s nejbližším protějškem (což v jednom případě získává až znepokojivě polo-incestní náběh). Ale hlavně a především – ten film je skutečně k uzoufání nudný, zdlouhavý, prázdný a končí ve chvíli, kdy by se měl pořádně rozběhnout.


Přehrajte si trailer
V Havlíkově tvorbě v posledních letech dominovalo duo sexistických komedií Po čem muži touží, ale aktuální Prezidentka má nejblíže k jeho staršímu snímku Pohádky pro Emu. Vedle shodně obsazeného ústředního páru je totiž patrná i snaha nekomplikovat šablonu romantické komedie obtěžujícím realismem či všedními problémy, a tak je děj nenáročný, výprava (v čele s malostranskými panoramaty) vypulírovaná, kamera přehledná a celkově se podobným způsobem jedná o místy směšně naivní, pro občasného návštěvníka kin však nekonfliktně oddychovou podívanou. Co na tom, že těch pár předvídatelných zvratů je zcela vychtěných a že film skončí dříve, než v podstatě začne - hodinka a půl s pěknými hýbajícími se obrázky uplyne a může se jít domů.

Verdikt

avatar3/10

Rimsy

Anna Geislerová a Ondřej Vetchý bez většího překvapení odehrávají svoje standardy, a podobně na volnoběh bohužel jede i scénář, nudně a banálně vrstvící jedno romcomové klišé za druhým.



Hodnocení redakce

  • avatar3/10

    KarelR


Hodnocení čtenářů

  • avatar6/10

    Tomino

  • avatar3/10

    Herkulesss

  • avatar4/10

    malylada

  • avatar2/10

    rublik05

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace