O filmech jako Vstupenka do ráje se píše strašně špatně. Na jednu stranu těžko hledám, co by v něm stálo za pochvalu. Na druhou je ale evidentní, že dopadl přesně tak, jak ho tvůrci plánovali a že věděli, na koho přesně a jak mají cílit. A že to zvládli dobře. Dělá to z toho dobrý film? Neřekl bych. Když na něj však vyrazíte s maminkou, ona pravděpodobně spokojená bude. V tomhle případě mi ovšem přístup tvůrců přišel možná až přehnaně pragmatický. 

George Clooney a Julia Roberts hrají bývalé manžele, kteří spolu byli pět let, ale ani po skoro dvaceti dalších se nesrovnali s tím, že se rozvedli. Nevídají se, nemluví spolu a když už se někde potkají, do tří vteřin se začnou hádat. Naštěstí se potkávají jen kvůli dceři Lily, jenže ta jim teď napsala z Bali, že se zakoukala do místního pěstitele řas a bude se brát. A tak oba hrdinové vyráží na svatbu s tím, že zkusí alespoň na pár dní hodit za hlavu vzájemnou nevraživost a pokusí se svatbu překazit, aby jejich dcera neudělala stejnou chybu jako kdysi oni dva. 

Vstupenka do ráje: FOTOGALERIE

Pokud teď dumáte, co bude asi tak následovat, počítám, že jste v životě viděli tak dvanáct filmů. Vstupenka do ráje totiž nepřekvapí naprosto ničím. Napsat, že se drží vyjetých kolejí a klasických a prověřených žánrových pouček by bylo podobné jako tvrdit, že nové album AC/DC docela připomíná to předchozí. Jenže podobně jako u téhle rockové legendy to vlastně svým způsobem funguje a všichni za kamerou i před ní vědí, že jejich publikum by nějaké novoty absolutně neocenilo. 

Clooney a Roberts to pojali takříkajíc „na Sandlara.“ Z něj si pár let zpátky filmový svět dělal tak trochu legraci, že vždycky vezme pár kamarádů, odjede s nimi k nějakému pěknému jezeru (Machři), na Havaj (zkus mě rozesmát) nebo do Afriky (Dovolená za trest), tam si udělají pěknou dovolenou a jen tak mimochodem mezi tím natočí nějakou nenáročnou podívanou. Ideálně přesně takovou, jaká se od nich očekává. Tohle je úplně stejné. Staří kamarádi Clooney a Roberts si sedli, vymysleli film, obsadili se do hlavních rolí, režii svěřili rutinérovi, co umí pěkné obrázky a příběhy pro starší publikum a odjeli do Austrálie, kde předstírali, že jsou na Bali a natočili tohle.

Vstupenka do ráje je banální romance spoléhající na dva lidi, kteří už nejsou reálně superhvězdami, ale mají pořád dost hvězdné velké renomé. A především si je spousta lidí pamatuje z doby, kdy těmi hvězdami byli. Kecal bych, kdybych tvrdil, že Clooney a Roberts nejsou fajn. Dělají přesně to, co se po nich chce, takže Roberts je lehce zamračená, avšak pořád okouzlující dáma, co si nenechá nic líbit, přesně jak předvedla v Pretty Woman, Erin Brockovich a Dannyho parťácích. A Clooney pořád dovede býten šarmantní štramák s vyřídilkou, jakým byl v Zakázaném ovoci, Nesnesitelné krutosti a taky Dannyho parťácích. Ti dva jsou i přes stoupající počet vrásek stejně sympatičtí a zábavní, jak si je maminka a babička pamatují. 

Ol Parker, který točil Báječný hotel Marigold a dvojku Mamma Mia!, má navíc svoje publikum dobře přečtené a nabízí mu kombinaci hezkých obrázků, jednoduché story, trošky romantiky a trošky legrace. To vše servírováno velmi jednoduše, srozumitelně a tak, že i ten nejvyhrocenější konflikt se dá vyřešit pár hřejivými slovy při západu slunce na pláži. Bezproblémoví hrdinové v bezproblémovém světě řeší problém, u kterého vidíte happy end ještě dřív, než skončí úvodní titulky. 

Je to líné, příliš obyčejné a možná bych se nebál říct, že na dvojici držitelů Oscara i trošku nedůstojné. Ale na druhou stranu ta bezproblémovost, hezké prostředí, krásní lidé a fakt, že to všechno moc hezky skončí, je přesně to, co ve filmech hledá vaše maminka, když už znovu sahá po DVD s Hříšným tancem, Pretty Woman nebo třeba Láskou přes internet. A ty maminky musí taky na něco koukat, že jo. Přeci jenom mám ovšem pocit, že Clooney a Roberts mají ještě na víc než na to, aby zevlili někde na pláži a mezi tím ve volných chvílích točili takovéhle filmy.