Letošní rok je rokem dobrodruhů. V únoru se v našich kinech podruhé objevil Nicolas Cage a v pokračování Lovců pokladů předvedl snesitelný průměr, což bylo přesně to, co se čekalo. Před pár měsíci se po letech vrátil Indiana Jones a i přes určité neoddiskutovatelné kvality nedokázal bohužel navázat na starší díly. A teď je tu třetí Mumie, od které se dlouho nic nečekalo, ale po trailerech, které slibovaly hodně našlapanou akční zábavu, jsme se přeci jenom začali docela těšit. Bohužel zbytečně.

Třetí Mumie se totiž moc nepovedla. Egyptské patálie Ricka O`Connella a jeho manželky Evelyn už skončily a tentokrát se vydávají do daleké Číny, kde jejich dospívající syn objevil hrobku plnou kamenných válečníků v čele s legendárním císařem. No a pak se to všechno semele tak, že po Šanghaji pobíhají nemrtví koně, Jet Li upaluje lidi zaživa, v Himalájích se potulují sněžní muži a Johna Hannaha poblije kráva. Papírově je tedy všechno na správném místě. Mumie se nikdy nebraly moc vážně a historii s mytologií vždycky tvůrci používali tak, aby se na plátně děly co možná nejvíc cool věci. A tady nastává problém. Těch cool věcí je ve scénáři hodně (možná až moc), ale ve filmu nefungují.

Rob Cohen, který na režijní sesli nahradil Stephena Sommerse (ten si teď kutí G. I. Joe) se zprvu tvářil jako ideální režisér pro letní dobrodružnou podívanou pro celou rodinu. Z jeho Rychle a zběsile se stala hodně významná značka na trhu akčních filmů a ani to xXx nebylo úplně špatné. Bohužel Cohen svojí práci na třetí Mumii naprosto nezvládl. A paradoxně je to vidět především v akčních scénách. Rychlé střihy a chaotické kmitání kamerou jsou příčinou toho, že člověk jen těžko sleduje, kdo s kým bojuje a kde se boj zrovna odehrává. Když se zkrátka někdo s někým pere, je na plátně absolutní bordel, v němž se prostě nedá zorientovat a po chvilce to začne i hodně otravovat. Navíc je opravdu smutné sledovat, jak legendy typu Jet Li nebo Michelle Yeoh jedou tak na pětinu svých schopností. Nejvíce to pochopitelně zabolí při jejich vzájemné konfrontaci, která spíš než souboj dvou hongkongských legend připomíná střetnutí dvojice důchodců u regálu se zlevněnými okurkami.

To, že Cohen zklamal v akčních scénách, je prostě nepříjemné překvapení, body však nenasbíral ani jinde. Mumie 3: Hrob dračího císaře je film, ve kterém se sice pořád něco děje, ale přitom nikdy nedokáže člověka vtáhnout pořádně do sebe. Je sice hezké, že každou chvíli se objeví scéna, ve které třímetroví sněžní muži hází s lidmi o zeď, obří lavina likviduje horský chrám nebo letadlo brzdí nad hlubokou propastí. Celé to však působí nesmírně samoúčelně a nikdy se o hrdiny nebudete bát. Koukat se na třetí mumii je jako nasednout na závodním okruhu do formule a jezdit šedesátkou. Zkrátka tu ty možnosti pro letní bombastickou podívanou jsou, ale nikdo je nedokázal využít. Sice tu létají tříhlaví draci a hlavní záporák se mění v krysoopici, ale postrádá to hlubší význam. Jakoby si tvůrci u filmu sedli a řekli si „chlapi, draci jsou cool, jednoho tam dáme.“

Na třetí Mumii zkrátka není moc co chválit, ale na druhou stranu do deprese se z ní určitě nedostanete. Celý film dopředu hodně táhne stále sympatický Brendan Fraser a hodně hezká Maria Bello. Cohenovi se sice ani na chvilku nepodaří vnutit divákovi myšlenku, že hlavním hrdinům jde o krk a že by se o ně měl bát, ale ústřední duo je zkrátka fajn, což se o zbytku filmu bohužel říct nedá. A mimochodem fanoušci Jeta Li, budou nejspíš hodně zklamaní, protože si ho pořádně užijí pouze v ukrutně nudném prologu a na závěr. Navíc je poměrně smutné, že jeho nejlepší scéna je moment, kdy se mění v čokoládu.

Celá Mumie je zkrátka zklamání. Naštěstí se v ní ale pořád něco děje, a tak se tahle směska průměrných triků, mizerné akce a nefungujícího scénáře dá bez problémů vydržet. O nějaké diváckém zážitku se dá sice mluvit jen těžko, ale pokud máte opravdu hodně nízké nároky na letní zábavu, možná budete z kina vycházet i spokojeni. Ostatní ale mají na výběr z mnoha jiných filmů. A většinou o dost lepších. Mumie 3: Hrob dračího císaře zkrátka kope druhou ligu a i když občas zábava růžky vystrčí, nestává se tak zdaleka tak často, jak by bylo potřeba. Tvůrci si sice na konci nechali pootevřená vrátka pro další díl, je však otázka, jestli na něj po téhle výpravě do Číny bude vůbec ještě někdo zvědavý. Já osobně bych se bez čtyřky klidně obešel. A bez té trojky vlastně taky.