Když se před lety oznamovalo, že dojde k návratu ságy o Planetě opic, mnozí si jistě ťukali na čelo. Původní série adaptující novelu Pierra Boulleho již před padesáti lety trpěla tím, co dnes nazýváme sequelitidou. Značka navíc měla lehce pochroumané jméno po zásahu Tima Burtona, který přenesl na plátno remake této klasiky. Dnes však víme, že natočit film Zrození planety opic bylo povedeným tahem, jímž se podařilo odstartovat chválenou a kvalitní filmovou sérii, kterých je v současnosti jako šafránu. Opičák Caesar s tváří Andyho Serkise učaroval mnohým a bylo tak otázkou, co s jeho odkazem provede Wes Ball, autor young adult série Labyrint.

Právě Caesarův odkaz je něco, co přežívá v novém světě, kde vládnou primáti. Od úmrtí slavného opičího vůdce totiž přišlo a odešlo několik generací a trosky lidského světa se bortí pod neúprosným nátlakem navracející se přírody. V tomto novém uspořádání se setkáváme s chlupatým protagonistou Noem, jemuž byly přiřknuty všechny atributy mladých hrdinů, které je potřeba přetvarovat do dospělé podoby. Vysoké ambice potkávající se s vysokým potenciálem, snaha zavděčit se silnému otci a v neposlední řadě bolestivé trauma, z jehož područí se díky novému mentorovi jinoch musí dostat. A vydat se na dalekou cestu za záchranou svých blízkých.

Království Planeta opic: FOTOGALERIE

Moc se mi líbí, že v jádru Království Planeta opic kopíruje klasické šablony mnoha velkých příběhů. Režisér nemusel příliš navazovat na původní trilogii, bere si z ní jen to podstatné, co se hodí do jeho vize, a skrze osvědčenou narativní strukturu podává příběh nový. Díky tomu se můžeme v rámci syté expozice seznámit jak s Noem, tak světem okolo něj a mytologií, která u opičáků panuje. Veškeré návyky a tradice nastolené v opičím světě jsou nám předkládány vypravěčsky i vizuálně nesmírně poutavě. Napříč celým filmem se tu trikově hraje stále ta nejvyšší liga, každý opičí chlup je pečlivě vybarvený, každá monumentální rozpadající se stavba dechberoucí. Primáti v tomhle nikterak neslevují z laťky nasazené předcházejícími díly sakra vysoko.

Štědrá dvouapůlhodinová stopáž poskytuje velkou část na seznámení se s hlavním hrdinou, jeho blízkými a novými poměry postapokalyptického světa. Noe tu hraje prim a divák dostává spoustu prostoru do hloubky poznat to, co jej děsí i pohání. Děj zábavně odsýpá a není jediný důvod, proč bychom neměli Noemu fandit v jeho odysee za záchranou a pomstou. Jenže s postupným putováním napříč zarostlým světem se zdá, že kvůli výpravné a tučné expozici se v některých chvílích až příliš dupe na plyn. Noe se na své výpravě setkává s postavami, které působí patřičně zajímavě a poutavě rozšiřují jak mytologii světa, tak tematický rozsah filmu. Zdaleka ale nedostávají tolik prostoru, kolik by měly. A lze to bohužel říci prakticky o každé postavě, která se objeví po úvodní půlhodince, a je to strašná škoda.

Téměř všechny jsou totiž zajímavé a nejednoznačné. Freya Allan tu má co hrát a postupné odhalování hlubší motivace jejího charakteru baví. Přesto se vývoj její divošky zdá příliš ukvapený a některé činy tak působí až moc vychtěně a nekonzistentně s tím, jak se chovala doposud. Jiné figurky jsou sice načrtnuty poutavě a lákají k bližšímu zkoumání, ve filmu je však jejich role snížena na minimum, což zamrzí zejména s přihlédnutím k tomu, jak pečlivě se režisér věnuje budování nového světa.

Nejde však o příliš rušivý element, spíše o jednorázový kal na jinak povedeném filmu. Ten baví i skrze povedenou akci i mnohé napínavé sekvence, zejména ve druhém aktu. V závěrečné třetině pak tvůrci divákovi nadbíhají výjimečně dobře zpracovaným a namotivovaným záporákem. Opět se tu však nelze zbavit dojmu přílišné uspěchanosti, když dostatek prostoru nedostává ani zlý opičák zahraný Kevinem Durandem, ani svět jím vybudovaný. Ten je sice vtahující a lákal by k dalšímu zkoumání, ale je představen jen povrchově a skrze náznaky.

Přehrajte si trailer Závěr filmu pak možná i díky zběsilejšímu tempu trpí mnohými nelogičnostmi, které se hromadí a je tak čím dál obtížnější nad nimi mávnout rukou. Výsledný dojem z vrcholu bijáku to trošku kazí, nicméně pořád jde o kvalitní zábavu. Samotné finále pak dává zajímavý příslib pro věci budoucí, byla by tedy velká škoda o tuhle ságu přijít. Těmhle opičákům totiž budete fandit. Nebo lidem. Snímek totiž opět zůstává nejednoznačně rozkročen mezi opičím a lidským pohledem na nové světové uspořádání, takže černobílé uvažování nad hrdiny tady nehrozí. Morální otázky tu sice mohly dostat mnohem více prostoru, zejména s ohledem k aktům určitých postav, ale režisér se rozhodl více času a úsilí věnovat hlavnímu hrdinovi a jeho vývoji od ustrašeného klučiny směrem k sebevědomému vůdci klanu. I díky tomu doufám, že se diváci nahrnou do kin, abychom se mohli dočkat dalších dílů. Disney a Foxové mají totiž stále v ruce klenot v podobě stabilně kvalitní filmové série. Snad s ní tedy naloží dobře.