Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Hranice lásky | 2022
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 03.11.2022
režie: Tomasz Wiński
hrají: Hana Vagnerová, Matyáš Řezníček, Eliška Křenková, Martin Hofmann, Lenka Krobotová

Hranice lásky: Recenze


ikona
Rimsy
eliška křenkováhana vagnerováhranice láskymartin hofmannmatyáš řezníčekTomasz Wiński
První zástupce Nové české intimity není bezproblémový, ale kompetentně ukazuje smysluplný směr tuzemské kinematografie. 

Kontroverzní plakát a především trailer sice lákal na tepavou sexuální divočinu po vzoru snímků Gaspara Noého, nebylo pravděpodobné, že by takto vypadal i výsledný film. Režisér Hranic lásky Tomasz Wiński totiž před pár lety zaujal znepokojivým, leč procítěným kraťasem Jiří pes uprchlík, který ukázal režisérovu touhu popisovat těžko uchopitelná zákoutí vztahů a sexuality. A právě to se jeho celovečernímu debutu skutečně daří.

Hned zpočátku sledujeme relativně explicitní sexuální scény mezi postavami Hany a Petra ztvárněnými Hanou Vagnerovou a Matyášem Řezníčkem. Rozhodně nejde o žádnou pornografii, míra určitých detailů však přece jen přesahuje to, nač jsme u tuzemských etablovaných hereckých hvězd zvyklí. Celou scénu sledujeme kamerou mobilního telefonu, kam si zamilovaný pár nahrává své zásadní vztahové momenty. Intimita a autenticita tohoto vášnivého prologu je v promyšleném kontrastu s konvenčněji natočenými sexuálními eskapádami, které oba protagonisty potkají později. 

Hlavně díky setkání s přáteli vyznávajícími volný vztah (Martin Hofmann a Eliška Křenková) totiž Hana s Petrem začnou experimentovat. To nevede ke zmíněné (a marketingovými materiály naznačené) audiovizuální divočině, ale zároveň takové prokutávání do spodnějších vrstev partnerského vztahu neprobíhá ani fádními dialogy u večeře. Wińskimu se daří dostatek důležitých informací nevyslovit, nýbrž nechat vyplynout z mimiky herců či zdánlivě prostého nasnímání situace.

V souladu se svým manifestem Nové intimity se Wiński snaží zaměřit na všední vztahová témata, jež se ve filmech nedočkávají dostatku prostoru. Hranice lásky tak nejsou komplexním rozborem možností polyamorie, nýbrž spíše převedením vztahového tápání, nejistot a komunikační neobratnosti, což známe snad všichni; přestože se nemusíme hned uchylovat k rozvolňování fungujících vztahů jako postavy ve filmu.

Zároveň je nutno dodat, že primárně zde nejde o komunikaci, jak se ve vztahových poučkách často zmiňuje, nýbrž spíše o otevřenost, schopnost citově se odhalit druhému člověku. Právě v tom hlavní postavy selhávají, a především Petr se krůček po krůčku propadá do spirály potlačování emocí před svou partnerkou i před sebou samým. Nabízí se tak otázka, zdali nejsou tzv. otevřené vztahy pouze náplastí či šidítkem vlastního ega, které není samo v sobě dostatečně pevné, aby se dokázalo čelem postavit před druhého člověka; natožpak milovaného člověka. O tom se moc často nemluví a je dobře, že toto nelehké téma film otevírá (sic!), a přitom nebanalizuje zjednodušujícími odpověďmi

Zřetelně se jedná též o velmi intimní film pro samotné tvůrce. Vagnerová společně s Wińskim dávali dohromady námět v roce 2015 a postupně ho rozpracovávali. První polovina snímku je možná až přemyšlená – rozjezd je poměrně zdlouhavý, přitom však divák ví, k čemu to směřuje. Až kolem poloviny snímek nabere tempo, zcela v souladu s prezentovanou myšlenkou, že na nezávazném sexu si člověk buduje závislost podobně jako třeba v případě drog.

Ani poté však drama neutahuje šrouby nikterak přehnaně, spíše nechává volně plynout běh událostí tak, jak by se mohly dít. Problémem takového přístupu může být určitá modelovost; řada momentů, které divák předpokládá, se postupně skutečně odehraje. Některé vedlejší postavy či mimovztahové reálie života ústředního páru jsou navíc velmi zjednodušeny, čímž dílo na jednu stranu ztrácí důvěryhodnost, zároveň však takové tvůrčí rozhodnutí napomáhá zacílenosti děje. A zmíněné nahrávání společných momentů na mobil navíc celý snímek rámuje: Zatímco na začátku se harddisk s uloženými vzpomínkami rozbije a pár je tak symbolicky nucen si vytvářet zážitky nové, na konci dostane celý nápad sympaticky melancholickou pointu.


Přehrajte si trailer
Výsledná podoba není úderná ve smyslu nalezení silných odpovědí, nýbrž spíše usouvztažnitelná i díky civilnímu projevu hlavních herců a jejich pochopitelným vnitřním pochodům. Jak v jednu chvíli pronáší postava Elišky Křenkové, podobné věci se prostě dějí. Nejsou zde jasní viníci a film vybízí k zamyšlení, co pro každého z nás znamená ve vztahu upřímnost, důvěra a intimita.

Verdikt

avatar7/10

Rimsy

Místy škobrtající či zjednodušující, ve výsledku však sympaticky upřímná studie jednoho vztahu, která dokáže říct to podstatné i bez otravné doslovnosti.



Hodnocení čtenářů

  • avatar6/10

    Rokle

  • avatar7/10

    Tomino

  • avatar6/10

    the dark knight

  • avatar2/10

    Muf

  • avatar5/10

    Nexus6

  • avatar7/10

    malylada

  • avatar7/10

    Perun

  • avatar7/10

    remy

  • avatar7/10

    hrumsrt

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace