Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Love | Lóve | 2011
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 12.01.2012
režie: Jakub Kroner
hrají: Michal Nemtuda, Kristína Svarinská, Jakub Gogál, Dušan Cinkota, Samuel Spišák

Love: Recenze


ikona
Cival
Nenápadná radost od našich východních sousedů. A pak že to nejde! 

Slovensko rozhodně nepatří mezi filmové velmoci, to si přiznejme hned na začátku. V dobrý rok pod Tatrami vznikne sotva pětina filmů, než kolik se jich vyloupne v české kotlině. Na množství prostě jasně vedeme, ba dokonce sousedy drtíme. Dá se ale produktivita národní kinematografie měřit pouhou kvantitou? Jak se to vezme. Můžeme říct kategorické ne, anebo se odvážit utrousit opatrné ano, které odpovídá jednak tomu, že bratia musí v distribuci snést zhruba o patnáct domácích filmových blafů ročně míň než my. Což je záviděníhodné. Anebo se zaměřit třeba na pozitivní skutečnost, že jeden nenápadný film bez velkých hvězd a bez monstrózního rozpočtu to vytáhl na čtvrté místo tamější návštěvnosti. Protože byl cool. Ne nějak moc, jen tak skromně středoevropsky cool.

 

Lóve jsou typem filmu, který mají diváci rádi a kritici ho stírají pro jeho nevybroušenost.Lóve nejsou dílo světoborné, překračující hranice země s potenciálem zválcovat celou Evropu. Jde o relativně malý snímek (náklady dvanáct milionů), ve kterém mladý talentovaný filmař točí o tom, jak vidí mladé lidi žít kolem sebe. Jasně že se všechno odvíjí od zhollywoodizované zápletky o zlodějíčkovi se srdcem na správném místě, který je vtažen do své poslední fušky. Ale postavy, jež tenhle příběh táhnou k vykonstruovanému konci, jsou konečně trochu normální. Jako vaši (předpokládejme trochu nezvedení) vrstevníci, děti nebo třebas vnoučata.

V ruce ovladač od PlayStationa, na stolku cigára a hned vedle něj bong napěchovaný trávou. Místo scenáristických nesmyslů normální věty, místo sáhodlouhých spisovných diskuzí klidně zařvané "Čo ti jebe, kokot". Navzdory lehké gangsta stylizaci, která ale nesbíhá do pózy á la Rytmus, hlavní hrdinové prostě mluví a hulákají jako dvacátníci a třicátníci z masa a kostí, popř. z piva a trávy. A přestože se prodírají klasickou kriminální zápletkou, vypadají a chovají se jako běžní frajírci ze sousedství.

Tohle bychom měli brát jako standard - ale moc dobře víme, že v českých filmech o normálního teenagera nebo čerstvého dospěláka divák nezavadí. Vládne křeč. Dědictví FAMU a neustálé vzývání nové vlny se v tomhle zdá být zhoubné, zvlášť v momentě, kdy se o adekvátně dnešní výraz pokouší jen neumětelové zodpovědní za Bastardy, Hranaře nebo Panic je nanic.

Jenže právě přirozenost je základním klíčem k úspěchu (jak koneckonců v druhém plánu potvrzuje i komerční úspěch Snowboarďáků nebo Bobulí, tedy komedií s lidsky se vyjadřujícími hrdiny). Pokud se k živým postavám v uvěřitelných kulisách přidá chytlavá zápletka, poháněná jednoduchým milostným motivem, je už skoro vyhráno. Tím spíš když mladičký režisér Jakub Kroner (24 let) má řemeslo v malíku a i z pár letmých záběrů dokáže vykřesat cosi, co připomíná automobilovou honičku a není to k smíchu, nebo si dovolí vystřihnout vyloženě sexy videoherní vsuvku o vykrádání aut na čas. Za téhle konstelace má noční Bratislava svůj ksicht, film svůj flow a diváci snímek, který je dnešní a aspoň něco vypovídá o současném světě kolem nich.


Přehrajte si trailer
Takže i když jde o jakousi hollywoodskou přípravku, i když během těch milostných pletek nepasuje každé slovo dokonale do pusy a finální pointa je vycucaná z prstu, pořád se tu hlásí přitažlivý filmový kousek, v nemž naivitu přebíjí zápal pro věc. Ať už od herců, kteří přesvědčí i v emotivních scénách, tak i od páně režiséra a jeho sebejistého dravého rukopisu.

Lóve jsou tím typem filmu, který mají diváci rádi a kritici ho stírají pro jeho nevybroušenost a myšlenkovou nedomrlost. Nebylo by složité si kopnout do jeho ideologie nebo se posmívat trochu kostrbaté snaze spojit romantiku s akcí. Po dvaceti letech s českými filmy bych ale jedny Lóve vyměnil klidně za našich dvacet loňských Nebelů, Lidic i Poupat (a to úmyslně jmenuji ty lepší kusy z rozpačité nadílky). V přímočarosti téhle slovenské grázlstory a v trefném zasazení do reality hlavního města je totiž implicitně naznačeno to, proč jsou české filmy tak často mrtvé nebo proč nezajímají mladé diváky... proč vlastně nezajímají skoro nikoho za hranicemi republiky, kde už obličeje Jirky Macháčka a Bolka Polívky nikdo nezná.

Lóve takové naštěstí nejsou.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (6)

Verdikt

avatar7/10

Cival



Hodnocení redakce

  • avatar6/10

    Mr. Hlad

  • avatar6/10

    duro


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    yeniczek

  • avatar6/10

    Snura

  • avatar7/10

    Rokle

  • avatar7/10

    Tomino

  • avatar7/10

    Barbosa

  • avatar6/10

    the dark knight

  • avatar6/10

    JoshTheRipper

  • avatar6/10

    Andreweek

  • avatar6/10

    Slarque

  • avatar8/10

    Lookass

  • avatar8/10

    vena1893

© copyright 2000 - 2019.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace