Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Vyšehrad: Fylm | 2021
csfd  imdb
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 14.04.2022
režie: Martin Kopp, Jakub Štáfek
hrají: Jakub Štáfek, Jakub Prachař, Ondřej Pavelka, Jiří Ployhar ml., Šárka Vaculíková,

Proč je Vyšehrad zásadním počinem českého filmu?


ikona
Cival
jakub prachařjakub štáfeklavimartin koppvyšehradvyšehrad: fylm
Ještě jeden pohled na kinohit letošního jara. 

Filmový Vyšehrad míří do kin i v exotických krajinách: Slovenská premiéra probíhá právě dnes, proto je záhodno posvítit si na to, jaký odkaz zanechal Vyšehrad v českých kinech. A rozebrat jej trochu podrobněji, než jak se vejde do jedné recenze.

Ano, kolega Rimsy celovečerní Vyšehrad pochválil – navzdory pokleslosti filmu, a přestože je on sám noblesním intelektuálem se zájmem o psychoterapii a náročným cinefilem s výraznou náklonností k artistním čtyřhodinovým esejím a jezevcům. V tomto směru tedy nemůžou strůjci ani fandové nových eskapád polodementního fotbalisty Laviho cítit výraznou újmu a lamentovat nad nízkým hodnocením za 6/10 v naší recenzi – a ani já vám proto nenabídnu vyloženou protirecenzi k textu uvedenému níže na stránce.

 

Přijde mi ale důležité a potřebné nenechat úspěch filmového Vyšehradu jen tak prošumět a reflektovat ho jen z perspektivy fantastické návštěvnosti, ale rovnou i vypíchnout důvody, proč jde o zásadně pozitivní prvek pro celou domácí kinematografii.

Filmový Vyšehrad naštěstí ustál dlouhou preprodukční fázi – ostatně, když se podíváte na jeho výslednou podobu, zdá se, že ta se minimálně na jeho scénáři projevila vesměs pozitivně – a zvládl vytěžit mnohé i z bolavého odkladu premiéry o rok kvůli covidu. I díky zábavné sebeprezentaci na sociálních sítích nedošlo ke klasickému vyčpění látky, ale naopak k ještě výraznějšímu šponování očekávání, kdy se po dlouhých letech půstu může oblíbená postava konečně naplno předvést.

 

Seriálový Vyšehrad přitom byl fenoménem, ale ne zázračným úkazem české audiovize – po velmi silném rozjezdu šla, i kvůli omezeným financím, úroveň rychle dolů a poslední díly už svou zplichtěností ťukaly spíš na brány krajského přeboru, než že by atakovaly první komediální ligu. Tvůrci si těchhle limitů (a já bych řekl i úpadku) byli evidentně vědomi a místo dalšího upoceného ždímání látky v kontextu lowcostové webové seriálové produkce vsadili všechno na jeden filmový výstřel – promyšlenější, nákladnější, ale i s výrazně větším potenciálem v dlouhodobém horizontu. A vyplatilo se.

 

Filmový Vyšehrad je svěží bláznivou komedií, která humorné epizodky a průběžné fotbalové štulce navěšuje na nosný příběhový rámec se ztraceným synkem, a i když je to linie trochu okoukaná a na poměry divočáka Laviho poněkud přízemní, ve výsledku funguje na výbornou a buranské estrádní komice jen prospívá. Jak k těžení kontrastů s klidným rodinným světem a narážení Laviho zhýralosti do čisté dětské duše, tak i k náznakům dolování emocí a utažení romantických linek. Díky tomuhle ukotvení Lavi opravdu není jen únavnou snůškou gagů, ale mile přestřeleným a funkčně vystavěným příběhem, který promluví do duše i srdíčka víc než nový Doctor Strange 2 s Projektem Adam dohromady.

 

Přitom co se týče ztřeštěných gagů jede Vyšehrad na max. Už fekální úvodní scéna nabízí hodně tvrdý, ale sebevědomý start, který ukazuje, že se tvůrci nebojí jít nekompromisně za svojí vizí, i s tím rizikem, že pár „náročnějších“ diváků hned na úvod ztratí. Stejně sebevědomě se pokračuje, ať už v žánrových citacích nebo vulgárních bonmotech, tak i v konstrukci výrazně náročnějších gagů – natočit takhle funkčním způsobem celou pasáž s nepovedenou souloží, hořícím pérem i pokaženým ohňostrojem, to chce prostě skillz a sebevědomé vedení vysoko nad manažerskou úrovní Tomáše Rosického v současné Spartě (ne, to není náhodná reference).

Filmový Vyšehrad maximálně efektivně pracuje se svým rozpočtem, takže nejen že vypadá o level líp než seriál, ale zvládá solidně imitovat dojem jisté velkoleposti. Pravda, vlastně jen díky jednomu zámeckému intermezzu (a jednomu velkorysému jeřábovému záběru), odbočce na fotbalový svaz i ke gangsterkám, díky pár dalším kamerovým průletům a vykutálenému střídání hezky načančaných kulis, v nichž se zrovna vtipkuje - ale zjevně to znamená, že i takhle „málo“ v tomhle přímočarém žánru stačí, aby se film jevil výborně i ve světle západní konkurence.

Pro přirozené a energické komediální herectví Jakuba Štáfka mám už delší dobu slabost – a tady opět funguje na výbornou. Štáfek prokazuje výjimečný talent pro frkání one-linerů, bryskních dialogových reakcí i přestřelenou situační komiku. Jako hlavní tvář, tahoun projektu i spolurežisér má na tomhle sukcesu zásadní podíl a zaslouží si za něj titul „hráč jarní sezóny“. Vysněné osobní projekty totiž málokdy dopadají takhle dobře.

 

Vyšehrad si zaslouží chválu hlavně proto, že jde o opravdu zábavnou, naturelem lidovou, ale přesto špičkově řešenou bláznivou komedii. Vlastně top žánrovku – to, po čem voláme, protože v době útlaku kamenných kin moc dobře cítíme, že mezi blockbustery a významnými eventy se budou nejlépe prosazovat právě silné mainstreamové kousky, které si ale nastaví poměrně ambiciózní laťku a nepodskočí ji.

Možná si ťukáte na čelo a ptáte se, proč hypeuju buranskou píčovinku o vymletém čutálistovi, ale nejen v kontextu brutálně kolísající návštěvnosti posledních měsíců (a při pohledu na desítky propadnuvších filmů) mi tahle trefa přijde zcela zásadní zprávou pro českou kinematografii, potažmo celou audiovizi. A receptem na úspěch. Motivací. Návodem, jak nezapadnout.

 

Výsledné hodnocení je možná o půl hvězdičky přestřelené, promítá se do něj ale historická hodnota tohoto duchaplného díla i touha probírat se Laviho hovny, erektivními popáleninami a strupy na jeho elektřinou uškvařených bradavkách i podruhé. Snad se dočkáme dřív než za pět let.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (8)

Verdikt

avatar8/10

Cival


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    Revan

  • avatar7/10

    Tomino

  • avatar7/10

    l-e-t-o

  • avatar1/10

    Muf

  • avatar6/10

    Nexus6

  • avatar9/10

    Spiker

  • avatar9/10

    DaOtisAwe

  • avatar7/10

    Rexxarus

  • avatar6/10

    BigbyWolf

  • avatar8/10

    Atchyroz

Vyšehrad: Fylm: Recenze


ikona
Rimsy
Fotbalová taškařice se nevyhýbá sprostotě a lidovosti nejhrubšího zrna. Ale dělá to dostatečně suverénně a uvědoměle.  

Lavi je zpátky! Seriálový hit z roku 2016 se postupně dočkal deseti epizod, přestože sledování druhé poloviny série bylo pro většinu fanoušků spíše utrpením. Je jedině dobře, že filmová verze nevznikla krátce poté, tedy sice na vrcholu Laviho popularity, ale zároveň na kvalitativním dně. Několik let odstupu a postupného pilování scénáře se vyplatilo, přestože se snímek se svým okázalým buranstvím vehementně snaží dokázat opak.

Za kameru i před ní se vrátil téměř totožný tým, který chystal i seriál. Pod režií je tak podepsán Martin Kopp (Bajkeři, 3Bobule) i představitel hlavní role Jakub Štáfek (Shoky & Morthy), scénář opět napsal Tomáš Vávra (rovněž 3Bobule) a konzultoval jej s Petrem Kolečkem (Přes prsty, Masaryk). Byť pohled na klíčová díla těchto tvůrců zrovna neprobouzí cinefilní nadšení, v první polovině seriálového Vyšehradu do sebe všechno zaklaplo a filmem se na tuto fazónu naštěstí podařilo navázat.

Příběh začíná tam, kde skončil seriál: Lavi zapomněl, že prodal zápas, vsítil gól, a tím samozřejmě nadělal spoustu problémů. Jeho kolísavá kariéra však opět nabírá stoupající tendenci a začíná se spekulovat, zdali by si výkony ve vyšehradském dresu nemohl vykopat i atraktivnější angažmá. Na tom pracuje snaživý, leč nepříliš schopný Laviho agent Jarda (opět s tváří Jakuba Prachaře, který postavu hrál v první půlce seriálu). Do toho jej čeká svatba s přítelkyní Lucií (Šárka Vaculíková), která jeho fyzické i duševní nechutnosti zvládá s nečekanou grácií. Vrací se i majitel klubu (Ondřej Pavelka), necharismatický trenér (Jiří Ployhar ml.) a další postavy.

Takže vše při starém? Hodinu a třičtvrtě dlouhé filmové zpracování rámuje poněkud otřepaný příběh o nečekaně se zjevivším Laviho synovi (debutující Jakub Jenčík), o něhož se nezodpovědný fotbalista musí postarat. Konfrontace dětinského Laviho a přemoudřelého chlapečka často sklouzává do předvídatelných klišé – Lavi je pochopitelně tím, kdo je vychováván a kdo se musí během jejich měsíčního soužití mnohému naučit.

Navzdory tomuto rodinně-komediálnímu schématu se však stále jedná o jeden z nejostřejších tuzemských snímků, který letos v kině uvidíme – trumfnout jej může snad jen pokračování Párty Hárd. Laviho život se točí kolem análních kolíků, striptýzových klubů, prdění, fekálností, nepatřičné sexuality, holdování alkoholu a gramatickým chybám (jak potvrzuje i vizuálně protivné slovo „fylm“ v názvu). Sexistickými fóry se to jen hemží, což ale na rozdíl od většiny tuzemské komediální produkce není problém, neboť takové je prostě téma – Lavi jako znásobená karikatura stereotypů o fotbalistech opět funguje velmi dobře.

Znalce tuzemského fotbalového prostředí potěší nekompromisní odsudek zákulisních bafuňářských praktik stejně jako camea řady osobností ze světa fotbalu, ale i hokeje  – objeví se mimo jiné Šmicer, Koller, Řepka, Matějovský, Voráček, Gudas, a především v nejvýraznější z těchto roliček Tomáš Rosický. Přesto je patrné, že většina scén je ve filmu jen kvůli jednomu vtipu, který je leckdy čitelný dlouho dopředu – naivita Laviho postavy i schopnost tvůrců udržet laťku frenetičnosti dostatečně vysoko však způsobují, že se i ohrané vtipy daří prodat poměrně suverénně.

Vedle spojující linky o nutnosti postarat se o syna se jedná o sled gagů zcela v souladu se seriálovou předlohou. Tvůrcům se však podařilo během celovečerní stopáže udržet tempo a diváka neustále bavit přestřelenými nepřístojnostmi, které dovedou udržet pozornost i v momentech, kdy se příběh nedokáže (nebo nechce) posouvat. Výsledný tvar tak rozhodně nepřekvapuje a formát celovečerního filmu neznamená nic jiného, než seskládání scének na úrovni toho lepšího ze seriálu – což je pro fanoušky původního díla, fotbalu či obecně nekorektních komedií rozhodně dobrá zpráva.


Přehrajte si trailer
Takový koncept pro mě má limity, které mi brání udělit vyšší hodnocení, ale v rámci své kategorie přepálené a oddechové komedie se jedná o podařené dílo, které svůj účel – tedy pobavit a lehce šokovat – rozhodně naplňuje. Odlehčený tón stvrzuje i obvykle spíše trapné pouštění nepovedených záběrů během závěrečných titulků – Lavi si ani tentokrát na nic nehraje a i ve filmovém podání ukazuje, že je pořád jen tupá kopačka. A za to ho máme rádi.

Verdikt

avatar6/10

Rimsy

Filmový Vyšehrad využívá šablon rodinné komedie či sportovního dramatu, a na tomto osvědčeném půdorysu předkládá poctivě nekorektní (v tom lepším slova smyslu) řachandu, utahující si z fotbalových i čecháčkovských stereotypů. Fandové seriálu tedy budou z kina odcházet rozhodně spokojeni.



Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    RainMakeR

  • avatar6/10

    Rokle

  • avatar7/10

    Tomino

  • avatar7/10

    l-e-t-o

  • avatar1/10

    Muf

  • avatar6/10

    Nexus6

  • avatar10/10

    Spiker

  • avatar6/10

    malylada

  • avatar6/10

    Perun

  • avatar7/10

    Rexxarus

  • avatar6/10

    remy

  • avatar8/10

    Atchyroz

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace