Každý režisér touží po uznání a pro většinu filmařů je největším uznáním pravděpodobně Oscar. Spousta z nich se k němu nikdy ani nepřiblíží, pár se k němu dostane na dosah ruky a někteří si ho nakonec po letech práce odnesou domů. Paul Haggis na to šel trošku jinak. V roce 1993 natočil drama Red Hot, které nikdo neviděl, pak se přesunul do televize a o jedenáct let později vyhrál s dramatem Crash plešouna za nejlepší film a scénář a jeho kolega Hughes Winborne byl oceněn za střih. Filmařský vrchol měl tedy Haggis rychle za sebou.

Následující drama V údolí Elah potvrdilo Haggisovy režisérské kvality a zajistilo mu respekt Hollywoodu i náročnějších filmových diváků. V loňském roce tedy přišel čas dát o sobě vědět i těm méně náročným. Rovnou na začátku je nutno říct, že thriller Tři dny ke svobodě je nejkomerčnější a pravděpodobně nejslabší „velký“ film Paula Haggise. Po zámořském komerčním neúspěchu a průměrných recenzích to vypadalo, že tenhle oscarový režisér šlápnul poprvé vedle, žádný průšvih se ale naštěstí nekoná. Nejslabší Haggis je totiž pořád zatraceně dobrá zábava a mnohem zajímavější podívaná než třeba nejlepší Shawn Levy nebo Mark Steven Johnson.

Fakt je ale ten, že tentokrát žádné komplikované drama nedostanete. Tři dny ke svobodě je poctivý jednoduchý thriller, jehož hrdinou je středoškolský učitel John Brennan, který se musí vyrovnat s tím, že jeho manželku Laru obvinila policie z vraždy a následně ji poslala na pár let za katr. Důkazy mluví jasně, soudy jsou neoblomné a počet lidí, kteří věří v Lařinu nevinu, každým dnem klesá. John se však se svou drahou polovičkou nehodlá jen tak rozloučit a rozhodne se ukecat bývalého mistra na útěky, aby se s ním podělil o své zkušenosti. John teď s pomocí jeho rad musí vymyslet, jak manželku osvobodit a dostat se s ní i s malým synem bezpečně ze země. Jednoduché? Víceméně ano. Efektní? Taky.

Tři dny ke svobodě jsou thriller z ranku Uprchlíka a podobných filmů, v nichž musí hrdina, jenž vždy respektoval zákon a dodržoval předpisy, porušit pravidla, aby dosáhl toho, co je správné. Moc originální to sice není, ale v případě, že se na šikmou plochu vydává někdo, kdo umí hrát, může to být hodně napínavé. A Russell Crowe odvedl v tomhle případě vynikající práci. I když si z něj posledních pár měsíců děláme trošku srandu kvůli jeho klubajícímu se pupku, tentokrát mu jeho "tatíkovský" look získává body navíc. Zatímco Robin Hood by tlustý být neměl, středoškolský učitel žijící ve spokojeném manželství klidně nějaké to kilo navíc mít může. Díky tomu se v akčních scénách zadýchá a při automobilové honičce bude vypadat jako člověk bojující o život a svobodu a ne jako naštvaný Jason Bourne. Crowovi tahle civilní herecká poloha sluší a bez potíží mu uvěříte, že když bere do ruky pistoli a jde vykrást drogové doupě, ani trochu se mu do toho nechce, protože má plné gatě.

John Brennan je vůbec sympatická postava a nelze mu nefandit. Odmítá přijmout fakt, že jeho manželka by vlastně mohla být vinná a dělá vše pro to, aby ji zachránil. Jako amatér ale dostává permanentně po tlamě od gangsterů, kteří se ho pokouší obrat o peníze, nezvládne vymyslet dokonalý plán, většinou pár věcí pokazí a chvilku po tom, co přesvědčí policii, že se fakt nesnaží dostat svou ženu z vězení, se z nervozity pozvrací. Je to obyčejný chlap, který své nedostatečné hrdinské schopnosti dorovnává obrovským odhodláním a vůli. Někomu takovému nelze nefandit. Crowe veškerou pozornost strhává na sebe a nestačí mu ani Elizabeth Banks a ani Liam Neeson, jenž se objeví dohromady tak na dvě minuty.

Tři dny ke svobodě jsou povedený film. Jedinou výraznější nevýhodou by mohlo být to, že tu nenajdete moc neokoukaných prvků. Na druhou stranu Haggis režíruje svižně a dokáže bavit od začátku do konce. Škoda, že na úplný závěr trochu vyměkne a morální nejednoznačnost a nejistota, jestli je Lara za mřížemi neprávem nebo svou šéfovou skutečně zavraždila, zmizí ve zbytečném epilogu. Ukončit film o pět minut dřív by bylo lepší. Pořád je to ale výtečně odrežírovaná a skvěle zahraná napínavá podívaná, která patří mezi to nejzajímavější, co se v žánru za posledních pár měsíců událo. Poctivá a dobře odvedená práce.