Teprve únor a v mojí hlavě už se dva filmy perou o první místo v žebříčku nejhorších scénářů roku. A zatímco Madam Web byl po stránce dialogů neuvěřitelný cringe a samotný děj nedával moc smysl, pořád to nebyla taková ubíjející hovadina, jako Wimmerův scénář k Beekeeperovi. Ten totiž nutí diváka rezignovat na jakoukoli logiku a koherenci už po pár minutách, a co následuje, je čím dál nesnesitelnější snůška nesmyslné včelařské mytologie a zbytečné vaty, která světu Johna Wicka nesahá ani po kotníky a upřímně podtrhává nohy něčemu, co jinak mohlo fungovat aspoň jako neškodné akční béčko s Jasonem Stathamem, jakých jsme už viděli mraky, a jaké nás většinou dokážou na hodinu a půl spolehlivě zabavit, ať už stojí za kamerou kdokoli. Ale hezky popořadě.

Děj ve zkratce vypráví o jakémsi spícím agentovi z jakési přísně tajné nadnárodní organizace (Statham), který se začne mstít poté, co jeho sousedka/domácí spáchá sebevraždu, protože se stala obětí internetového podvodu. To by všechno bylo vcelku normální (nebudu řešit, že měla miliony na účtu, které někomu hlídala, ale to už se dále neřeší). Jenže pak tu taky máme ony internetové podvodníky, kteří podléhají mladému CEO (Josh Hutcherson), který je shodou okolností synem prezidentky USA. Ta pak pověří bývalého ředitele CIA (Jeremy Irons) ochranou svého protivného synátora, rázem se do toho tedy přidává ještě bizarní konspirační síť. Do toho se ale zároveň neustále rozšiřuje celá ta včelařská linka, kdy na místo dorazí Stathamova nástupkyně, zároveň se tu objevuje dvojice FBI agentů, která se rozhodne všechno tohle vyšetřovat, protože se ukáže, že ta mrtvá paní v úvodu byla matkou oné FBI agentky, a aby toho nebylo málo, ještě jsou ve finále do akce povoláni nějací nájemní žoldáci bůhví odkud. Protože proč ne, že jo.

Výsledkem je každopádně šílený guláš, kterému se nemá smysl nějak hlouběji věnovat, protože se tu akorát střídá mnohokrát viděné s ještě víckrát natočeným, a z jakékoli snahy se v tom vyznat natož to brát vážně pouze bolí hlava. Co naopak má smysl řešit, je režie Davida Ayera. Nerad to říkám o režisérovi, jehož scénář k Training Day a snímky Králové ulice, Patrola i Železná srdce jsou mému srdci dost blízké, ale v posledních letech se z Ayera stal díky jeho povyku kvůli režisérské verzi Sebevražedného oddílu otravný uplakánek, na kterého studio bylo zlé a on to ani po osmi letech pořád nedokáže přijmout.

V roce 2020 měl přitom možnost ukázat, že ty skills pořád má – snímek Výběrčí daní byl ale spíš důkazem, že je Ayer kreativně totálně v háji. Beekeeper mu v tomhle renomé rozhodně nezlepší (ale ani nezhorší), jestli něco, tak prostě jen potvrzuje, že kdysi slibný tvůrce spadl na úroveň obyčejného řemeslníka, jenž jakž takž zvládá akci, ale bokem ní není schopný předvést vůbec nic.

Co naplat, tvůrčí impotenci scenáristy s režisérem tak zase jednou musí zachraňovat samotný Statham, jenž i na stará kolena dokazuje, že coby akční hvězda nemá příliš velkou konkurenci. Jakmile je na scéně jeho postava, je to většinou ten jediný pozitivní prvek na celém filmu. Dokonce i ty stupidní hlášky o včelách dokáže britský drsňák procedit skrze zuby způsobem, že byste se mu za ně do očí úplně vysmát nechtěli.

Problém je, že hlavní hrdina je konstantně upozaďován tou náloží s prominutím dementních podzápletek a marnou snahou rozvíjet mytologii kolem, takže ve finále zase tolik akčních momentů, jež by stály za řeč, nemá. Těch pár scén jako zapálení call centra nebo zmlácení zásahovky je sice docela cool, že bych si z nich ale sedal na zadek, to se fakt říct nedá. Obzvlášť, když to člověk porovná s tím, co například Statham provádí v sérii Rychle a zběsile nebo ve spin-offu s Hobbsem. Zkrátka meh.

V zásadě mě tak nenapadají důvody, proč by vůbec někdo měl touhle parodií na Johna Wicka ztrácet čas. Není to vtipné, nemá to žádné památné scény, vedlejší postavy nestojí za řeč (přítomnost Ironse dost wtf), Statham dobrej, ale málo prostoru, akce ok, ale nic, co by stálo za to probírat s kámoši v hospodě, a všechen ten zbytek bude mít za efekt maximálně to, že vám předčasně odumře pár mozkových buněk navíc. Pokud se máte rádi, věnujte čas prakticky čemukoli jinému, slibuji, že to bude lepší zábava, než co tady ti dva patlalové Wimmer s Ayerem dali do kupy.

- - -

Pusťte si taky poslední MZ Live, kde jsme Stathamova včelaře dopodrobna probírali též: