Star Trek se znovu drze pouští tam, kam už několikrát vkročil. Legislativou vesmírné federace tentokrát zalidňuje vzduchoprázdno všeuměl J.J. Abrams a jeho mladá posádka, která to bere od podlahy. Zapomeňte na strnulé akční scény s Williamem Shatnerem, moudrý klid Patricka Stewarta nebo sexy křivky Sedmé z devíti. Jedenáctý (a přesto první) Star Trek sice naznačuje, že všechny tyhle linie by se klidně vešly do jedné galaxie, ale podle nového mustru by se v nich o poznání více hláškovalo a vybuchovalo. Nový Star Trek je popcorn, ale do Top Gunu pro třetí tisíciletí má, naštěstí, daleko.

Jak byste možná od Abramse čekali, nová mytologie začne flashbackem a kolem cestování časem se točí celá zápletka. Na Ztracené ale můžete zapomenout, jedinou návaznost na ostatní tvorbu nejdůležitějšího z kápů mladého Hollywoodu najdete v barové scéně, kde se mihne nápoj Slusho. A taky v ní potkáte Jamese T. Kirka, typického rebela bez příčiny, který se rád pere, balí holky a utápí žal z osudu polosirotka v nejtvrdším galaktickém alkoholu. Nový Star Trek je především jeho příběhem a ačkoliv je hybatelem děje spíše Spockova linie, přísně logický Vulkánec s lidskou matkou tu hraje mírně nevděčnou roli suchara, kterému je potřeba veškerá nařízení a pravidla omlátit o hlavu. Vývoj vztahu mezi oběma protipóly a postupné ochmatávání nové posádky, která se tváří v tvář velkému nebezpečí musí semknout, zvládá Abrams na jedničku. Skutečně tu není co vytknout, od Quintova zamračeného ušatce, přes Pineovu horkokrevnost a Urbanova sympatického "Kostru" (na pivo by s ním šli i zapřísáhlí abstinenti) až po ruský přízvuk Čekova, který je roztomilý, nikoliv směšný.

Právě v citlivém obkreslování klíčových prvků staré, původní trekovské série, tkví největší kouzlo filmu. Není to o nahrazení archaických efektů opulentními vesmírnými bitkami, ve kterých všechno lítá, co trysky má, a co má fotonová torpéda, to posléze vybuchuje. Abrams z důvěrně známých žánrových prvků poskládal svižnou týmovku, ve které na každého dojde, co se týká hlášek nebo zásluh, ale nad vším stojí dva megaborci... jeden mozek, druhý svaly a dohromady to s Romulany válí. Hlavní záporák, potetovaný a hodně nasupený Eric Bana sice hraje ze všech sil, ale omezený prostor mu nedovoluje těžit z podstaty postavy, a tak zůstává tím třetím (dost možná až čtvrtým, ale to bychom spoilerovali) vzadu. O samotných Romulanech se dozvíte asi tolik jako o hvězdných datech, Federaci apod. Snímek působí jako epizoda z nekonečného světa, který tu prostě je. Díky drahým kulisám a neustálému sledu situací se ovšem rychle smíříte s tím, že před slepicí tu bylo nějaké vejce a že vám ho možná Abrams ukáže v dalším díle. Enterprise přece vyrazila na jednu z prvních misí a na vysvětlování bude dost času ve chvíli, kdy Zemi neohrožuje obří megavrták a tajemná červená hmota, která vyrábí černé díry ve sklenici vody.

Hodně pomáhá i to, že v didaktickém Star Treku jste vždycky počítali s logickým fungováním světa. Hvězdné války si mohou pomoct Silou nebo jinou magií, ale ve Star Treku se i ta poslední postava chová podle třiceti nařízení a deseti příruček. Takže když někdo něco dělá, dává mu to dokonalý smysl. Tedy kromě Kirka, což je splašený rebel, jemuž první setkání se Spockem a následné "vyhození na hodinu" (doslova!) jedině prospěje. Během jejich kočkování se budete až sentimentálně rozplývat, při vzpomínkách na to, že takhle poctivě a upřímně se filmy točily v dřívějších, "lepších" dobách. Je to samozřejmě nesmysl, dojem deformovaný záplavou současných rychlokvašek, ale ten pocit dobře odvedené práce je všudypřítomný, bez ohledu na to, jak zběsile rajtuje tempo filmu a jak se dějová linie začíná absurdizovat cestami v čase, tajemnými zařízeními, příhodným výsadkem v centru dění nebo setkáním s vesmírným slonochrtem.

Z každé minuty je cítit Abramsova úcta k předloze, ale zároveň ochota modernizovat a odřezávat součástky, jež by podle nových směrnic (těch teenagerských) rozhodně neprošly. Star Trek byl vždy poměrně konzervativní látkou, ale tentokrát se přeci jenom trochu rozevírá, aby plnil úlohu letního popcornu a připustil, že ve vesmíru se pije, souloží a řve z plných plic, kdykoliv je to potřeba. Přerod je ale mírný a Trek si drží rozkročenou futuretro atmosféru (symbolizovanou i zápletkou, která jako by se neustále odehrávala ve dvou různých érách), takže může urazit jen ty opravdu nejskalnější příznivce, kteří by chtěli Uhuru s účesem nad tři patra a stehny wrestlera Johna Ceny.

Akční režisér ovšem ustupuje pouze podle vlastního uvážení. Naivita scénáře je zjevně chtěná, infantilních okamžiků je minimum a Trek si při resuscitaci nevypomáhá nekorektním humorem, sází na staré dobré vyprávění. Pořád je to velkolepá space opera, natřená novým lakem, poháněná novým motorem, stavící do pozoru všechny chloupky, kdykoliv se objeví vesmírná loď nebo uniforma. Spolknete to i s navijákem nejen kvůli vyvážené herecké sestavě, svůj díl práce odvede i osobitý vizuál. Abrams nechává všechny odrazy světel a "nečistoty" na objektivu svému osudu, nasvícení scén přepaluje a interiéry lodí a základen představuje "použité". Jakkoliv jsou herci zvenku vyšampónovaní, jejich světu věříte. Symbolická povrchnost a navoněnost je příhodná Kirkovu věku i zkušenostem, a zároveň funguje jako gravitační paprsek na mládež, pro níž je Star Trek symbolem podivných dědulů v pyžamech, co brázdí vesmír a povídají si s komparsem v podivných latexových maskách. Nový film je jako šoková terapie. Jako Casino Royale, které Goldfingera respektuje, ale stejně ho posílá do domova důchodců.

Abramsův snímek má potenciál znovu nakopnout nejen celou sérii, ale dost možná i celý žánr vesmírných epopejí, který doposud živořil v podstatně menším rybníčku (Černočerná tma, Serenity, Sunshine). Můžeme spekulovat o tom, že pod vedením někoho jiného se Trek za pár let dostane do stejné bryndy jako předtím. Historie se možná opakuje, ale na každém konci je hezké to, že něco nového začíná. A tenhle začátek letí s takovým warpem, že ručička tachometru sahá až za roh. Choďte na něj dlouho a blaze, protože ačkoliv je letošní sezóna prošpikována zvučnými jmény a sériemi, velká očekávání se neplní snadno.