No tak jdeme na to, ať to máme za sebou. Dvojka Rebel Moon je špatný film. Nemělo by to nikoho překvapit a teď naprosto bez jakéhokoliv cynismu nebo ironie. Tohle prostě nemohlo dopadnout dobře, protože druhá část vznikala zároveň s jedničkou. ve stejných podmínkách, se stejným obsazením, se stejnými lidmi za kamerou a jako jeden projekt. Nedovedu si tedy představit způsob, jak by druhá část mohla být odlišná od té první, maximálně v tom, že se v ní trošku víc šlápne na plyn, protože má konec konců gradovat. Ale čekat jakékoliv novoty nebo změny byl proste nesmysl. Tudíž jde o ideální příklad filmu, u kterého se může napsat „pokud se vám líbila jednička, bude se vám líbit i dvojka. A pokud ne, tak nebude.“ A ono by to mělo stačit. Jenže s Rebel Moon je to složitější. 

Navzdory ne až tak početné, ale velmi hlasité armádě fanoušků Zacka Snydera, kteří by mu nejspíš tleskali, i kdyby natočil (pochopitelně zpomaleně) film o tom, jak se přezouvají gumy na autobusech MHD, objektivně asi můžeme říct, že tenhle filmař je v hajzlu. Ze Snydera se stal živý důkaz špatného přístupu Netflixu k natáčení vlastních snímků a dokonalý příklad toho, že autorská svoboda rozhodně není špatná věc, musí se s ní ovšem nakládat opatrně, jinak z toho může být mrzení. Nebo dva mizerné filmy. Ze nichž by časem měly být čtyři. A pak přijdou sequely. A ty taky budou delší. A mně se začíná navalovat. Ale zkusme to bez emocí. 

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška: FOTOGALERIE

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška je skutečně příšerná podívaná, v níž se však Snyderovi podařilo něco unikátního. 254 minut vyprávěl příběh, který je úplně prázdný. Jistě, na konci jedničky si nejspíš většina z nás řekla, že se mu to moc nepovedlo a že celé to verbování šlo zvládnout v jedné rychlé koláži, protože krom hlavní hrdinky neměl prakticky nikdo žádnou backstory, takže to celé bylo zbytečné. A že když Kora, divnej Conan, korejská rytířka Jedi, ta holohlavá paní a Djimon Honsou přijeli spolu s nudným farmářem domů, aby společně s robotem s parožím, hodným vojákem a partou vikingsko-vesnických farmářů chránili svůj domov, mohlo by se konečně začít něco dít. Mimochodem tohle pojmenování/nepojmenování hrdinů není pokus o pitomou legraci, spíš chci s jeho pomocí ilustrovat nezajímavost postav, protože si jménem pamatuju jen jednu.                                                                                                   

To ostatní podtrhuje celou povrchnost a prázdnost Snyderovy ságy. On nemá v ruce vůbec nic, s čím by mohl uhrát byť jen elementárně zajímavý film. Dvě hodiny jsme v jedničce strávili víceméně ničím a ve dvojce nás před finále čeká jen jeden opravdu srandovní flashback s atentátem na moudrého vousatého panovníka za zvuků orchestru, který je při atentátu na scéně (tady se Snyder definitivně po*ral poprvé). A než se to začne řezat dostaneme něco, co by se dalo pojmenovat jako agroporno. To znamená, že hrdinové pomáhají vesničanům s výcvikem, ale většinu času jen veeeeeelmiiii zpomaleně kosí obilí a mezi tím se s vesničany sbližují. Což si Snyder nejspíš nechal do režisérského sestřihu, protože tady se nesbližují. Jen se ta korejská rytířka Jedi jednou usměje na roztomilého chlapečka a Djimon Honsou všem zazpívá písničku, a pak jsou ochotni pro ty lidi umřít. Protože jsou a nepřemýšlejte o tom vy hateři a #ReleaseTheSnyderCut, voe!

Takže když si sečteme stopáž z obou filmů, máme za sebou nějaké tři hodiny a nestalo se vlastně vůbec nic. Což asi došlo i režisérovi, který se rozhodl posadit partu hrdinů ke stolu, aby se před bitvou s pomocí flashbacků vypovídali a KONEČNĚ řekli, proč se rozhodli chcípnout při ochraně nějakých drnohryzů v jakési vesmírné řiti. Tady se Snyder po*ral podruhé, protože se během jedné jediné scény pokouší dohnat to, co neměl kvůli zpomalovačkám čas řešit v předchozích třech hodinách. A očividně mu nezáleží na tom, že jeho postavy nefungují, protože jedna v jedničce létala na gryfovi a ta druhá je cyberjedi, takže znovu #ReleaseTheSnyderCut, protože je to génius, voe!

No budiž. Ono by šlo vynechat celou jedničku a ve dvojce přeskočit i ty obilné orgie a jít rovnou na akci. Konec konců pokud existovala naděje, že Snyder něco zvládne, tak to měla být právě akce, protože před lety mu šla docela dobře. Jenže nejspíš všichni víme, že to je jako přijít do sázkové kanceláře před kvalifikací na fotbalové mistrovství světa a vsadit poslední prachy na to, že Lesothské království odjede za pár měsíců s medailemi. Snyder už dávno akci neumí, respektive umí ji dělat jen jedním způsobem a ten stojí za prd, takže i tentokrát dostaneme hromady zpomalených záběrů na lidi, kteří do sebe něčím buší, nebo kolem sebe střílí, ale je to tak pomalé, že i v závěrečných titulcích najdeme víc adrenalinu a radosti… ačkoliv možná proto, že jsou závěrečné. 

Navíc režisér nezvládá pracovat s tempem a jednoduše zavře diváky do stodoly A, kde se schovává jedna postava, aby pak přešel do stodoly B, kde čeká další z hrdinů a reálně tu žádná bitva neprobíhá. Jen se lidi rvou ve dvou stodolách a pak na jednom prťavém mostu. Nepracuje se tu s místem a prostorem, všechno jsou jen snyderovské klipy, jejichž pořadí byste mohli přeházet a nejspíš by to nikdo nezaznamenal. Snyder tu sklízí, co zasel. Jeho nezajímaví hrdinové se plus mínus hodinu řežou v nezajímavě stylizovaných scénách a pak to skončí bez toho, že by to celé zanechalo nějaký dojem. 

Opět zaujme snad jen Ed Skrein jako maniakální záporák a komická snaha narvat tam všechno, co Snyderovi a desetiletým chlapcům připadá cool. Náckovské uniformy, parní létající stroje, cyberjedie, velké zbraně, velké sekyry, grify, tanky, světelné meče, zpomalovačky, zpomalovačky (napsal jsem to schválně dvakrát) a vy jen sedíte na gauči, čumíte na hodinky a jedete sedmou lekci španělštiny v Duolingu a říkáte si, že jestli to rychle neskončí, možná si k tomu přiberete ze zvědavosti ještě svahilštinu. 

MovieZone Live 214 nejen o prvním Rebel Moon:  

Přehrajte si trailer Rebel Moon je omyl, na němž budou filmoví historici za pár let ukazovat, kam vedl netflixovský model financování filmařů bez producentského dohledu. Důkaz naprosté vyčpělosti Zacka Snydera jako autora i jako realizátora, jenž se odmítá učit nové věci, ztratil nadhled a přesvědčen o své vlastní výjimečnosti točí zcela vyprázdněné filmy, které marně za maskou sebevědomé autorské vize skrývají svou bezobsažnost. V Rebel Moon chce být všechno, jenže reálně tu není nic. Chybí jen mutanti a samurajové, ale ty si počítám Snyder chystal do trojky. Nezbylo mu nic než nadšení. Ze Zacka Snydera se stal nový Ed Wood. 

p.s.: jednohvězdičkové recenze nepíšu, pokud s filmem nemám morální problém, druhá hvězdička je za to, že druhý díl má o pár minut méně než jednička.