Abyste pochopili podstatu warnerácké sázky na tenhle DC klenot a důvod, proč někdo do filmu s Ryanem Reynoldsem nalil 200 milionů dolarů, musíte si uvědomit, že Green Lantern není jen rodinným stříbrem. Je i bronzovou soškou a zlatým prstenem - tahle postava je stejně stará jako chlápek z Kryptonu, ale na rozdíl od něj v bronzové, stříbrné a zlaté éře comicsů prošla řadou změn, především proto, že v kostýmu stál pokaždé někdo jiný. Se silou Green Lanterna, kosmického policajta, je to totiž trochu komplikované. Vychází z magického prstenu, díky němuž jeho majitel zhmotňuje konstrukty vlastní mysli. Trochu jako Jim Carrey v Masce. Představíte si kulomet velký jako Empire State Building, ale lehký jako tabulka čokolády. A prsten ho vyrobí. Bez řečí, bez průtahů... je pak na vás, abyste protivníka zdecimovali. Jenže... prsten je poháněn silou vůle. Takže ten kulomet musíte hrozně moc chtít, aby dobře fungoval.

Green Lantern: FOTOGALERIE

Čím víc vůle, tím silnější zbraně a štíty, prostě cokoliv. Síla Green Lanterna tak může být skoro neomezená. Jediným průšvihem, stejně jako u dnešních supervýkonných smartphonů, je to, že prstenu občas dojde šťáva a musí se nabít z lampy (aneb lucerny aneb lanternu - naštěstí se to u náš nepřeložilo, ale ne všechny státy mají to štěstí). A taky moc nefunguje na žlutou barvu, což je barva strachu, ale tenhle aspekt je ve filmu popsán tak vágně, že vás to nemusí příliš zajímat. Důležitá je ta vůle. Warneři jí zjevně měli spoustu, ale realita není comics a dobrý film jen z dobré předlohy nikdo neuplete.
 
Než začneme naplno rozdávat pohlavky, měli bychom si vysvětlit ještě poslední aspekt lanterního vesmíru a důvod, proč je tak snadné a přirozené, aby se hrdinové comicsu rychle měnili. Každý Lantern má na svědomí určitý sektor vesmíru, stejně jako má policajt svůj revír. Když ho sejmou nebo prostě zestárne, vybere si prsten dalšího vhodného nástupce v daném sektoru. Pro účely filmu byl vybrán v pořadí druhý pozemšťan, ačkoliv je logicky prezentován jako vůbec první v historii (zní to tak líp) - testovací pilot, neposlušný syn a trochu frajírek Hal Jordan. Prsten dostal od Abin Sura, nejslavnějšího z Lanternů, takže na něj zbytek "jednotky", především Sinestro - nejlepší kamarád jeho předchůdce - kouká trochu skrz prsty. Ale to se zlepší jako v každém originu, no ne?

Musíte být opravdu hodně tolerantní, a tím nemyslím být rovnou fanoušek comicsu, který u nás skoro nikdo nezná, abyste vzali Lanterna na milost. Jeho problémem není jen relativně těžká stravitelnost premisy ve filmové podobě, ale i haprující casting a průměrný scénář. Když film dostal pod křídlo Martin Campbell, říkal jsem si, že ho nemůže rozházet ani nevycválaný Reynolds v hlavní roli, ale klacků pod jeho nohama se zjevně ocitlo víc. Výjimečně tentokrát ale nebudu hanit jen scenáristy, protože jsem si vždycky myslel, že je Campbell trochu víc než jen fachman, co si přečte zadání a jde rýsovat přesně podle něj. Green Lantern je bohužel přesnou ukázkou bezmyšlenkovité hmoty, která stojí a padá s tím, co je na papíře. Jede totiž přesně podle předlohy. Žádné zásadní úpravy, žádné zatlačení vesmírných a magických aspektů do pozadí. Na planetě Lanternů tak potkáte mluvícího ptákohumanoida, obří zelené šetřiče z Windows (pamatujete "Letící okna"? Jsou zpátky!), mluvící volské oko a chlápky s třípatrovým čelem. Kdyby si tu člověk chtěl dojít na toaletu, pravděpodobně by byla vzhůru nohama, bez splachování a zpívala by písničky Justina Biebera. Prostě divočina, v níž Ryan Reynolds dostává konstantní čočku a vy mu to přejete. Hraje totiž opravdového troubu, vykuka a zároveň vyjukance.

Musíte být opravdu hodně tolerantní, abyste vzali Green Lanterna na milost.Jeho nedospělý herecký výraz možná funguje ve chvíli, kdy poprvé navléká prsten, ale Reynolds nedokáže svou postavu nikam posunout a dialogy během randění s herecky zakrnělou Blake Lively připomínají laciné televizní seriály z lékařského prostředí. Peter Saarsgard a Mark Strong ve vedlejších rolích by sice mohli leccos zahránit, jenže jeden z nich zmutuje v naštvaného Šišouna a druhý vypadá jako zarudlý číšník s knírkem ze sedmdesátých let. Takové lidi prostě nemůžete brát vážně, ani když vám kolem obličeje šermují odjištěnou atomovkou. Nejsmutnější je, že Cambpell všechno tohle ignoroval a kličkoval produkčním bludištěm s instinktem vycvičené krysy. Sem trochu flirtování, sem akční scénu, rodinné dilema, tu náznak arcizáporáka (bouřka plná syčících naštvaných lebek), pak zneužít deus ex machina a nakonec instalovat vrata pro případné pokračování. Hlavně nikde nebýt přesčas a vyplácat všechny fondy na triky s vysokou příměsí fosforu.

Přehrajte si trailer Způsob, jakým Lantern v Americe solidně otevřel, hnán pečlivou marketingovou kampaní, a následně se propadl do hlubin, ostatně hovoří za vše. Ostentativní nezájem, se kterým se setkal mimo USA, ovšem naznačuje, že tohle zelené eso by zřejmě Evropu neoslovilo ani v případě, že by ho provázela podstatně lepší pověst. Ta postava prostě není příliš zajímavá a Čech si pod kouzelným prstenem představí leda Arabelu, nikoliv chlápka s infantilní zelenou škraboškou a kostýmem z gymnastického přeboru. Tenhle boj prostě dost možná ani nešlo vyhrát. Ale rozhodně ho šlo prohrát se ctí. Campbell by se měl příště hojit na nějaké látce, která má jasně daná pravidla a solidní scenáristy (třeba na, ehm, další bondovce?), Warneři už se hojí na dalším Batmanovi, ale co DC... zůstane impériem jednoho muže? Po průšvihu s televizní Wonder Woman to pro marveláckou konkurenci před kamerou vůbec nevypadá dobře. Green Lantern dokazuje, že v době, kdy adaptace comicsů připomínají automatizované manufaktury - alespoň tedy v podání Marvelu - můžete vyrobit zmetek bez chuti a bez zápachu.