Je to nějakých sedm hodin od projekce a druhý Iron Man klesá na hodnotící škále stejně pomalu, ale stejně neodvratně jako se rez postupně prožere i jeho novým brněním. Tak to radši rychle sepišme, než začne vadnout i ta šestá hvězdička.

Kdo si už teď myslí, že má jasno a začne se odvolávat na neslané nemastné trailery, bude mít pravdu jen z části. Iron Man 2 je snad ještě ukecanější než jeho předchůdce, aniž by ovšem musel diváka "trápit" klasicky pomalejším rozjezdem, v němž se vysvětluje hrdinovo dětství, problémy s prvním oblekem, druhým oblekem, první dívkou, druhou dívkou... dvojky jsou zkrátka od toho, aby se to v nich pořádně rozjelo, případně aby se ruce zanořily hluboko do předlohy. Už tady ovšem čeká první problém. Iron Man se nemůže opřít o hlavního záporáka, protože jde o tisíc let starého samurajo-čingischána s magickým prstenem. Nemůže využít klasických klišé studené války, protože už dávno skončila. A nemůže nechat hrdinu chlastat od rána do večera, protože se chce vejít do PG-13. Celá slavná comicsová historie je najednou pouhým torzem, po kterém se musí opatrně našlapovat. A proto první facku dostane ten, kdo rozhodl, že scénář napíše chlápek zodpovědný za Tropickou bouři.

Nebojte, těch facek dostane Robert Downey, Jr.|Robert Downey jr. ještě pár. Třeba za to, že si nechal tu postavu doslova ujet pod rukama. Soudím teď sice z dabované projekce, do které se probojovalo jen pár slovních vtípků a Starkovo charisma je ani ne poloviční oproti trailerům, ale některé změny ve scénáři jsou pro hlavního hrdinu doslova medvědí službou. Místo alkoholu tu máme toxický prvek v Tonyho hrudním generátoru, místo klasického duelu USA-SSSR tu máme oprávněnou patentovou válku, do které se připlete i americká konkurence, a postavu Rhodeyho, jenž Tonyho nejméně dvakrát zradí tak, že by ho každý soudný divák nakopnul směrem na Mars. Bez kyslíku, jídla a předplacené kabelovky.

Na rozdíl od předvídatelně, ale rozumně narýsované jedničky, kde mělo všechno své místo a záporák byl nejlepší kámoš a otcovská figura, se tu doslova není za co zaháknout. Základní zvrat jako by někdo vymyslel během kuřpauzy, takže oprávněně čekáte, že se z něj ještě něco vyklube. Jenže vykoštěné postavy nemají v popisu práce přicházet s něčím, co diváka překvapí. Tátovi Mickeyho Rourka Američani nezaplatili tantiémy za technologii. Tak je naštvaný a zabíjí všechny kolem. Sam Rockwell je pouze patetičtější, uslintanější a změkčilejší verzí Starka. Moc humoru na tohle téma ovšem nepadne, a i když si Rockwell tuhle karikaturu užil, jeho až úmorná zženštilost mi bránila, abych mu fandil. A já mu fandit chtěl, protože Downey to zas pro změnu přehnal s arogancí. Ano, Tony je narcis a tentokrát má fakt týden blbec. Ale za půlku věcí, které ve filmu jeho postava udělá by si zasloužil vymáchat všechny kovové pláty v močůvce. Švihák s hláškou na rtech je pryč, tady zkrátka není dost humoru na to, aby hrdinovi prošlo všechno, nač si vzpomene. Tím spíš, že je neustále ve středu pozornosti. Vedlejší postavy totiž Marvel zbytečně drží na uzdě.

War Machine, Black Widow, Nick Fury... mají hezké kostýmy, ale akce si moc neužijí. O Avengers se mluví, ale štít Kapitána Ameriky se dočká trochu jiného použití, než byste asi doufali. Mluví se tu vůbec nějak víc než by bylo zdrávo. A většinou o malichernostech. Tam kde mohl jeden dialog přidat vrstvy Rourkově charakteru, tam je necitlivě vražená Starkova koblihová etuda. Důsledky jsou tragické i proto, že Favreau se nepouští do žádných větších akčních celků. Podvědomě asi cítil, že skromná jednička byla vrcholem jeho technických možností, takže ve dvojce akci spíš nervózně přeskakuje. Nápady chybí... citelně už v přátelském pošťuchování Rhodeyho a Starka (představte si kovbojskou bitku v baru z filmů Johna Waynea a klobouky vyměňte za železné fraky), ale zejména ve finále, kde jen sledujete další a další šrot, jak se vrší před jiným, lepším šrotem. Je to jako by někdo jen tupě násobil pixely stylem "čím víc, tím líp".

Nicméně tohle všechno je spíš hodně zesílený pláč nad nevyužitým potenciálem. Favreau překvapivě moc mléka nerozlil, protože se ani moc nesnažil. Spolu s Therouxem film zuby nehty tlačil ke konverzačce. To je mimochodem patrné i z jedničky, ta ale bodovala svěžím Downeym, novou a naleštěnou postavou, novým archetypem, který mixuje Billa Gatese, Steva Jobse a Howarda Hughese do koktejlu, kterému žádná blondýnka neodolá. Tentokrát ale do toho drinku někdo hodil oblbovací prášky. Tony zreznul a nesvede už ani Scarlett Johansson, která tu chodí v oblečcích tak stažených, že si chtě nechtě vzpomenete na korzety z Pýchy a předsudku.

Byla by ovšem škoda, kdyby se přes nářek fanoušků, kteří nedostali to, s čím počítali, zanikla poctivá práce herců a pár témat, co v obyčejných comicsových nářezovkách málokdy dostanou větší prostor. Gwyneth Paltrow, Mickey Rourke a Sam Rockwell hrají skvěle, ale nedostanou prostor a materiál, se kterým by mohli pracovat. Romantika je fuč, konkurenční boj a kradení plánů jen jemně naťuknuté (až se budete nudit u scén v soudní síni, pamatujte, že patří k tomu vůbec nejzajímavějšímu, i když se v nich nestřílí), a ten Rourke je místo za geniálního, leč naštvaného vynálezce spíš za ruského chlemtala vodky, co se chce jen pomstít. A pak? Pak už budou závěrečné titulky, brácho. Tak proč plánovat ovládnutí světa, rodinu a zájezd na Balaton.

Ta všeobecná absence jakékoliv motivace, která z filmu čiší, vám zabraní o něm diskutovat do hloubky a tahat z jeho zapadlých koutů těch pár dobrých myšlenek. Uvidíte v něm prostě jen řemeslo, blockbuster, co se vás snaží během dvou hodin dostat z bodu A do bodu B. Činí tak podstatně zábavněji než Leterrierův Hulk, nicméně pracně vydřené dědictví prvního dílu bere za samozřejmé a žene další vodu na mlýn těm, kteří z marvelácký svatostánek označují za comicsovou manufakturu plnou rutinérů. Druhý Iron Man totiž přes všechny prachy, hvězdy a bombastické výkřiky na plakátech nic jiného než usedlou rutinu nepřipomíná. Když přimhouříte oko a osolíte volume, bude se vám s tím žít o něco líp. Ale velmi pravděpodobně jen na první pokus - takže kašlete na dabing a jděte hned napoprvé do originálu.

P.S. Nebudu vyhrožovat leptáním hlasivek rozžhavenou tyčí, jenom naznačím, že Starkův dabér běžně mluví spíš Jackieho Chana a Stevea Buscemiho. Nebo Pinokkia ve Shrekovi. Zbytek už je na vaší fantazii.