Hned na začátku se přiznám, že pro King Konga mám trošku slabost. Verze s Jeffem Bridgesem byla dost možná vůbec první film, který jsem viděl. A vzhledem k tomu, že kamarád měl na videu jen King Kong, Šimon a Matouš jedou na Riviéru, Planeta opic a Critters, viděl jsem ho vážně mnohokrát. Slabost naopak nemám pro warnerovský Monsterverse. Ten po třech filmech zvládl úspěšně podkopat nohy sám sobě a zkazit pověst nejslavnějším obřím monstrům stříbrného plátna. Přesto jsem byl na Godzilla vs. Kong docela zvědavý, protože Adam Wingard je zajímavý a zábavný režisér a souboj dvou titánů člověk prostě vidět chce. A očividně nejenom já, protože se na ně chodí i ve světě a v Americe. A chodit do kina je v současné době pořád trošku adrenalinový zážitek. Ale zpátky k tomu podstatnému. 

Adam Wingard i Warneři nejspíš pochopili, že neúspěch Godzilla II Král monster zavinil především fakt, že i přes velký rozpočet, vcelku efektní souboje a spoustu destrukce to celé byla dost nudná blbost. Především kvůli lidským charakterům. Najít mezi nimi byť jen jeden skutečně zajímavý by bylo těžší než objevit na koncertě Ortelu člověka s maturitou. Wingard měl tedy za úkol nejen natočit pokračování, ale hlavně upravit, vymazat nebo od základu překopat spoustu věcí, které si tvůrci nadrobili v předchozích filmech. 

Godzilla vs. Kong: FOTOGALERIE

Výsledkem je, že z minula přicházejí pouze dvě postavy (přičemž Kyle Chandler má spíš větší cameo), o teroristické organizaci, které šéfoval Charles Dance a evidentně s ní měli tvůrci větší plány, nepadne ani slovo a na scénu přicházejí noví hrdinové. Ti jsou stejně nezajímaví jako posledně, ale tvůrci tentokrát dostávají bod za snahu, protože úkolem většiny lidí je vysvětlovat divákovi, co se zrovna na plátně děje, proč se King Kong ocitl ve světě připomínajícím Avatara a jaký má Godzilla důvod k tomu, aby rozdupala na kusy vědeckou základnu na Floridě. Wingard navíc herce rozdělil do kingkongovského a godzillovského týmu, takže může oběma potvorám dávat plus mínus stejně prostoru, i když jsou na opačných stranách světa a vlastně nejsou ani na plátně. 

Faktem ovšem zůstává, že herecky tu všichni dřou držkou o zem, protože jednoduše nemají co hrát a jen musí vysvětlovat divákům, co že si to Warneři zase vymysleli za kraviny a tvářit se u toho, že tomu všemu rozumí a celé to dává alespoň trošku smysl. Scenáristicky je Godzilla vs. Kong naprostý odpad, kde se nikdo moc neobtěžuje se snahou vytvořit svět, který by byl alespoň na té základní úrovni fungující a uvěřitelný. Scény s lidmi a bez potvor tu jsou zkrátka jen proto, aby vyplnily dějové a emocionální vakuum mezi bitkami. A i když se neberou tak vážně jako v Králi monster, otravné a nudné jsou víceméně stejně. Ale holt Warneři si vysnili Monsterverse a Wingard dělá všechno pro to, aby to ustál se ctí a udržel diváky ve stavu bdění, než se začnou potvory řezat. 

Když se to ovšem řeže, začne to být hodně fajn. A to je u Godzilla vs. Kong asi ta nejzásadnější informace. Wingard se i tady vydal dost jiným směrem než jeho předchůdci a bitky titánů jsou mnohem energičtější, rychlejší a svižnější. Nějaké pokusy o realistické pohyby gigantů a snaha prezentovat je jako bohy nebo zosobnění destrukce šly do koše. Tentokrát je to rychlejší, efektnější a díky výborným trikům a chytré práci s kamerou i o dost zábavnější. Režisér se rozhodl vyhodit ze soubojů veškeré lehce úsměvné pokusy o serióznost a prostě do toho pořádně šlápl, takže když se ještěrka s opičákem rvou uprostřed oceánu nebo demolují Hongkong, trošku to připomíná třeba o dost přehlednější Transformers nebo dvojku Pacific Rim. Kouká se na to hezky a Wingard má v akčních scénách spoustu zábavných nápadů a nebudu předstírat, že jsem si tu poslední dvacetiminutovku neužil. A kdyby u toho oba obři podupali Alexandera Skarsgaarda a Millie Bobby  Brown, bylo by to ještě lepší. Ale člověk nemůže mít všechno. 

Přehrajte si trailer V každém případě Godzilla vs. Kong je rozhodně zábavnější podívaná než předchozí příspěvek do Monsterverse, ale i přes zásadní damage control, nezvládli tvůrci zachránit a změnit všechno, co posledně nefungovalo. Efektnější akce, rychlejší tempo a perfektní audiovizuál tu pořád sráží do průměru neschopnost vytvořit funkční filmové universum a zaplnit ho zajímavými lidskými postavami. Destrukce je super. To mezi tím prakticky jen otravuje. 

Kdyby někdo z těch čtyř celovečeráků z Monsterverse vystříhal akční scény, spojil je za sebe a najal Morgana Freemana, aby jako vypravěč říkal, co se děje na plátně a kde teď jsme, byl by z toho nejlepší film z celé série.