Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Dřevorubec | 2026
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 12.11.2026
režie: Petr Zahrádka
hrají: Pavla Gajdošíková, Adam Vacula, Marek Lambora, Martin Pechlát

Dřevorubec: Recenze


ikona
crom
Adam VaculakomediePavla GajdošíkováPetr ZahrádkaromantikaValašsko
Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide... aneb romantika z Valašska. Potřebujete vědět víc? 

Pomalu se blíží advent, obchodní centra se vyzbrojují rozsvícenými stromečky (opět o pár dní dříve než loni!), do kin dorazily první vánoční filmy, a tak je načase, abychom na sebe byli zase po roce trochu hodní. Proto i já odložím stranou kousavou ironii a sžíravý sarkasmus a pokusím se vás opatrně nalákat do kina na novou českou romantickou komedii Dřevorubec. Je mi jasné, že část z vás už v tomto okamžiku obrací oči v sloup, protože slovní spojení „česká romantická komedie“ se v posledních letech stalo synonymem nenáročné zábavy pro konzervativnější část publika, kterým na chytrých hodinkách tiká druhá polovina života. Takové to nenáročné nakoukávání do života lidí, jako jsme my (resp. oni), kterým se dějí věci, o nichž sníme, když nás zrovna život nedrtí v mlýnku na maso. A jsou to moc příjemné sny. Třeba o tom, jak pracujete v nablýskaném korporátu, máte hezký vztah, užíváte si víkendy ve wellness hotelích... a najednou šéfujete malé pile kdesi v zapadlém koutě Beskyd, kde vás život brzy naučí, že pravá láska čeká mezi obyčejnými lidmi.

A zhruba o tom Dřevorubec je. V centru dění se ocitá třicátnice Jana (sympatická Pavla Gajdošíková), jejíž vztah s pohledným šéfem (namachrovaný Marek Lambora) nabere povážlivé trhliny poté, co ji „povýší“ na ředitelku nově zakoupené pily kdesi za Vsetínem, kde ovečky dávají dobrou noc. Nákup pily přitom není náhodný – patřila totiž otci Jany (všudypřítomný Martin Pechlát), jehož alkoholismus vedl nejen k rozpadu rodiny, ale i firmy podnikající v oblasti zpracování dřeva. Jana se tak musí z nablýskaných kanceláří a exkluzivních večírků v Praze přesunout do zablácených končin Beskyd a ukázat místním vidlákům, jak se dělá byznys. Jenže když potká urostlého dřevorubce Pavla (sexy Adam Vacula), je rázem všechno jinak. A vy už správně tušíte, která bije.

Ano, Dřevorubec je přesně takový, jak z toho krátkého popisku tušíte. Šestý celovečerní film režiséra a scenáristy Petra Zahrádky servíruje divákům přeslazený koktejl podle osvědčeného receptu, z jehož počtu kalorií by se kondičnímu trenérovi udělalo nevolno. Mohl bych teď začít bez milosti tepat autory za všechna ta použitá klišé jako vystřižená z románů Rosamundy Pilcher. Navíc jich je tolik, že by to možná stačilo na zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Jenže to bych se zpronevěřil svému (před)adventnímu předsevzetí, což se mi nechce i z toho důvodu, že ta všudypřítomná milá naivita je vlastně celkem roztomilá. Dřevorubec je totiž svým velmi specifickým způsobem rozšafně kýčovitý, a to jak vlastním námětem, tak jeho zpracováním. A dlužno dodat, že mu to v této poloze docela sluší.

Petr Zahrádka se vyprofiloval jako režisér, co si dokáže celkem dobře poradit s českou konverzí zahraničních scénářů, jak ukázal ve snímcích Chlap na střídačku (2020) a Jak se nám to mohlo stát!? (2025). Jenže obšlehnout (pardon, použít licenci na) zahraniční hit je jedna věc a napsat vlastní scénář je věc druhá. Dřevorubec je tak Zahrádkovým scenáristickým debutem a jak už jsem naznačil výše, jede podle osvědčené bodové osnovy, na kterou navěšuje jedno očekávané klišé za druhým. Dělá to s pečlivostí řádného hospodáře, snad proto, aby divák nebyl ochuzen ani o jediný moment ze zlatého fondu romantických komedií. Děj je tak staromilsky předvídatelný, ale současně hřejivý a konejšivý jako babiččin vánoční punč.

Abyste si ovšem Dřevorubce mohli nerušeně užít, musíte akceptovat několik neodbytných skutečností. První z nich je fakt, že film působí, jako kdyby ho napsal kovaný Pražák, pro kterého je Valašsko a jeho zvyky stejně exotické jako třeba Vlámsko. Nebo cokoli jiného na „V“. Vedlejší postavy mluví velmi silným nářečím, většina z nich žije v romantických roubenkách, vaří na prastarých kamnech, nosí flanelové košile nebo šátky a mezi jejich oblíbená jídla patří halušky s brynzou nebo valašská kyselica. A když už máte pocit, že víc cringe to být nemůže, opře se filmová hudba do cimbálu a fujary. Dřevorubec je ve ztvárnění valašských klišé tak důsledný, že nechá dokonce zaznít i samotnou valašskou hymnu „Beskyde, Beskyde“. Sám mám valašské kořeny a moc by mě zajímalo, jak na takový přístup zareagují samotní obyvatelé tohoto rázovitého kraje, ale pokud to akceptujete jako snahu o maximální vytěžení místních reálií, může to fungovat jako mile přepálený folklór.

Dalším specifikem je důraz na archetypy dotažené do krajnosti. Žádné tónování postav, žádná snaha o střízlivější (neřkuli životnější) uchopení jednotlivých ogarů a děvčic. Hlavní hrdinka je zpočátku ztracená ve své korporátní kariéře a musí sama sebe nalézt tím, že odjede z Prahy do jakési dědiny za Vsetínem. Její šéf je prototypem metrosexuála a je to zřejmě něco špatného, protože je vykreslený jako idiot, pro kterého je auto důležitější než přítelkyně. Naopak Pavel je ztělesněním pravých chlapských ctností. Kromě práce na pile pomáhá s polomy, stará se o sirotky, holýma rukama vyprošťuje uvízlé bagry, staví si roubenku, a když může, tak dokonce nepije. Úplným opakem pak je Janin otec - ten naopak pije tak, že si říká o nominaci do národní reprezentace. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Ale pokud vám důsledné rozdělení postav na dobré a zlé nedělá u romantických komedií problém, nebude vám to vadit ani zde.

Posledním prubířským kamenem je pak přístup k problémům, jimiž jsou jednotlivé postavy stiženy. Dřevorubec na to jde hezky česky (resp. valašsky): stačí jedna dobře míněná rada („Už nepij, táto!“) a problém je vyřešen. Je to přesně ten typ řešení neřešitelného, k němuž se lidé v marné snaze upínají… a který v reálném životě zoufale nefunguje. Proto se není čemu divit, že nachází své uplatnění ve filmech, protože kde jinde než na stříbrném plátně lze neřešitelné problémy vyřešit prakticky z minuty na minutu? Kdo by si něco takového nedal líbit alespoň na těch 98 minut, co Dřevorubec nabízí?


Přehrajte si trailer
Takže pokud budete váhat, jestli si blížící se advent zpříjemnit milou nenáročnou českou romantickou komedií, mohu vám garantovat, že nic líbivějšího než Dřevorubce v kinech nenajdete. A vy ostatní si pusťte Santa je úchyl! nebo jinou cynickou a zahořklou komedii pro ty z nás, kterým tenhle romantický cukrkandl drhne v hrdle.

Verdikt

avatar5/10

crom

Pokud hledáte svět, kde je všechno v pořádku, najdete ho na Valašsku. Nová romantická komedie Petra Zahrádky vás vezme do dědiny kdesi v Beskydech, kde se ještě najdou lidé se srdcem na správném místě a v jejichž náruči najde smysl života každá korporátem zpovykaná pražanda. Dřevorubec na to nejde nijak sofistikovaně – právě naopak. Servíruje přeslazenou filmovou limonádu v prostředí, které pro Pražáky působí exoticky a překypuje přepálenými klišé, až vám z toho půjde hlava kolem.


Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace