Pražská manažerka Pavla Gajdošíková opouští excelové tabulky a vyrazí do Beskyd, kde na ni mezi hromadami dřeva čeká urostlý Adam Vacula. Pokud jste za posledních dvaceti let viděli alespoň dvě romantické komedie, už tušíte, kam Dřevorubec míří. Inovace v rámci romantického žánru jsou zcela minimální a pokud čekáte, že se v rázovitém kraji objeví sériový vrah se sekerou nebo milence v posledním dějství přejede valník s drůbeží, nedočkáte se. Trailer svou předvídatelnost naštěstí nijak neskrývá a sází na sympatické obsazení, malebně kýčovité výjevy a svět lidí, kteří pod pojmem „dobře odvedená práce“ rozumějí úplně jiné věci. Za povinnou romantickou linkou se rýsuje témata návratu ke kořenům a střetu abstraktního výkonu s prací, jejíž výsledek lze vzít do ruky. Film se tak veze na osvědčené představě, že lidé z města musí ztratit kontrolu, aby zjistili, co vlastně chtějí. To může snadno sklouznout k pohlednici, v níž Beskydy léčí korporátní neurózy, místní rozdávají životní moudra a láska voní po oleji z motorovky a čerstvě vyžehlené flanelové košili. Trailer však působí docela mile zemitě, nesnaží se fušovat do práce velkým umělcům a ví, že jeho největšími trumfy jsou stejně chemie mezi herci a krajina. Jestli mezi nimi přeskočí správná jiskra - a my víme, že ano - Dřevorubec si důvěrně známou romantiku alespoň poctivě odpracuje. Dvě a půl hvězdy.