Marvel se před pár lety vydal na nebývale ambiciózní misi. Jeho hlavouni se rozhodli filmovým divákům poprvé představit Iron Mana, Thora a Kapitána Ameriku, kteří by se potom měli spolu s Hulkem a pár dalšími superhrdiny objevit v týmovém celovečeráku jménem Avengers. Zdálo se to jako bláznovství, už kvůli odlišnosti jednotlivých postav a nutnosti vyrobit s nimi jakousi provázanou filmovou sérii, v níž nesmělo nic závratně selhat kriticky ani finančně. Jenže světe div se, ono to vyšlo.

Samozřejmě s drobnými problémy (Neuvěřitelný Hulk dře průměr), v tuhle chvíli už je ale jasné, že si v Marvelu můžou gratulovat. A velký děkovný dopis bych jim nejradši zaslal především za Kapitána Ameriku, který se z velmi obávaného projektu s nejistou režijní volbou vyklubal v… asi nejvyváženější marvelácký snímek vůbec. Co to znamená? Že to je další comicsová pecka, vám přeci nemůžu odhalit už na konci druhého odstavce! Ne ne, nadšené výkřiky si schovám pěkně na konec recenze. Nejdřív si bleskurychle osvětlíme, s kým že to vlastně budete mít v kině čest.

Captain America: První Avenger: FOTOGALERIE

Hubenému Steveovi budete fandit už po pár scénách.Možná jste to tušili, ale Kapitán Amerika nebyl vždycky nadčlověk ve modré uniformě, který kosil nácky házením štítu. Úplně nejdřív to byl hubený klučina jménem Steve Rogers, který se i přes svůj výškový a fyzický handicap snažil dostat do armády. Sedět doma, zatímco jeho druhové nahánějí Hitlera, mu totiž nepřišlo fér. Po řadě odvodových odmítnutí se Steve konečně připletl k tajnému armádnímu experimentu, na jehož konci měla stát banda supervojáků. Z poněkud explozivních důvodů se ale nakonec stal jedinou nezastavitelnou zbraní americké armády. Zklamání? Pro jeho nadřízené určitě. Díkybohu ale jen do chvíle, kdy Steve ukázal svůj pravý bojový potenciál.

Jak většina z vás ví (a ten zbytek to musel uhodnout už ze Steveova superhrdinského jména), Kapitán Amerika je pravý patriot. Dokonalý hrdina bez bázně a hany, který by bez mrknutí oka položil život za svůj národ nebo parťáka ve zbrani. A považoval by to za úplně jednoduché rozhodnutí. Jde tedy tak trochu o přežitek z šestákových comicsů minulosti, který sice funguje i v moderních papírových sešitech, ovšem s vypětím všech sil. Tohle bude holt vždycky tak trochu naivní superhrdina.

Za druhé světové války se ale téhle naivitě říkalo být patriot se srdcem na pravém místě, což je i jádrem filmového Kapitána Ameriky. Steve Rogers se stane prvním supervojákem prostě proto, že je největší správňák v okolí a jeho životní styl se blíží Rockyho krédu: „Není to o tom, kolik ran rozdáš. Ale kolik jich sneseš a nezastaví tě to.“ Právě takhle čistokrevného hrdinu tvaruje na plátně zkušený rutinér Joe Johnston (Rocketeer, Jurský Park 3, Vlkodlak), a skvěle se mu to daří už od prvních minut. Hubenému Steveovi budete fandit už po pár scénách, a když pak nasedne do vlaku, jenž míří do zastávky „skoro tak velká korba jako Thor“, je vyloženě radost sledovat všechno, čím prochází.

Steve pak začne diváka rychle utvrzovat v tom, že arogantní hejsci z minulých marvelovek si na hrdiny jen hráli. On jím opravdu je... a ani jeho přátelé si nejsou moc jistí, jak vedle něj mají fungovat. Steveův nejlepší kamarád Bucky smutně vzpomíná na doby, kdy byl za největšího borce on. Generál Phillips, velitel celého transformačního projektu, si nechce přiznat, že Amerika vlila svoje nejvzácnější sérum do žil té správné vyžle. A agentka Carterová si pomalu uvědomuje svoje city k muži, který ji poprvé ohromil, když byl o hlavu menší než ona.

Kap ve výsledku pokosí víc protivníků než Thor a Iron Man dohromady.Kapitán Amerika zkrátka dostává na lopatky všechny a výjimkou není asi osazenstvo kinosálu, které musí udělat jediné: Zapomenout na to, jak fungují superhrdinské filmy dnes, a nechat na sebe dýchnout perfektní retro atmosféru. Že se Johnstonovi víceméně povedl indianajonesovský feeling bylo jasné už od trailerů. Že ale zároveň trefí i správný poměr patriotické pohádky a akčního nářezu už tak jisté nebylo. Kapitán Amerika triumfuje hlavně v rovině příběhu, kde jsou přesně vychytané berličky, jež musí prodat maličko pochybný původ samotného hrdiny i jeho výstroje. Zároveň filmu ale nečiní problém vklouznout do vybroušeného akčního módu, do kterého Johnston umně zakomponoval Kapitánovu nadpřirozenou sílu (obavy z klipů rychle zmizí), překvapivě oslnivé lokace (těch pár vybuchujících hangárů a davových scén vyrábí dojem vůbec největší marvelovky) a především přehlednost.

V Kapitánovi na první pohled není zase tolik akce, protože třeba prostředek snímku stráví náš hrdina mimo bojiště, na neskutečně zábavném turné po USA (takhle se reflektuje doba!). Poslední třetina ale rázně přitvrdí a Kap ve výsledku pokosí víc protivníků než Thor a Iron Man dohromady. Co je ale hlavní, zvládá to v ještě lepším stylu než zmínění dva hrdinové. Žádná váhavá statičnost, žádné přehnané detaily. Jen nádherná „devadesátkou akce“ s velmi funkční příměsí hi-tech udělátek, v níž vyniká Kapova práce se štítem a dokonce i 3Dčko (konečně docela smysluplná konverze).

Přehrajte si trailer A stejně jako se lze radovat z akce, srší pozitivy i to ostatní. Dialogy mají ten správný dobový šmrnc a je v nich dostatek humoru, aby vás to bez problému protáhlo celým filmem. Záporácké křídlo (kódové označení „Hail Hydra!“) baví staromilským podáním dvojky „magor s božským komplexem a jeho vědátorský poskok“, v rámci kterého Hugo Weaving oživuje dalšího funkčního záporáka (byť na vrstevnatého Lokiho zdaleka nemá). A vůbec celé herecké osazenstvo je bez výjimky skvělé. Chris Evans JE Kapitán Amerika, Hayley Atwell k němu skvěle sedí a Marvel tak potvrzuje svoji sílu v romantických podzápletkách. Tahle je navíc doslova srdceryvná. Kolem nich potom krouží komiku i šarm dodávající Dominic Cooper (Tonyho otec Howard Stark), silně otcovský Stanley Tucci (Dr. Erskine) a hlavně nezastavitelná mašina na hlášky Tommy Lee Jones, jako věčně nabručený generál Phillips. Zkrátka casting na jedničku.

Je proto celkem škoda, že si moc neužijeme Kapovu jednotku Howling Commandos. V té každý dostane jeden dva momenty a utíká se dál - přičemž z pár záběrů čiší jak spousta nevyužitého potenciálu, tak vděčné upomínání na válečné klasiky jako Děla z Navarrone (může za to nejen skoro-klon Davida Nivena), k nimž se Kapitán Amerika snaží na chvíli přidružit. Na to ale druhá půlka filmu chytne až přílišnou zkratkovitost, přepaluje některé momenty nejen trikově (proč megatank?) a zbytečně uhání dopředu moc rychle. Odhalí se tím menší díry ve scénáři (kde Steve sebral tak dobrý výcvik?), a především poslední minuty filmu ve vás pak zanechají pocit, že toho mohlo být víc. Že toho chcete víc.

Tenhle problém neřeší ani boží navnazení na Avengers (které skrývá potitulková scéna) a Kapitánův příběh tak vlastně zůstává maličko neuzavřený. Na druhou stranu ale začnete okamžitě toužit po pokračování, nebo alespoň dostanete chuť zajít do promítací kabiny a bez okolků si vyžádat další projekci. Ano, Kapa bych si bez problému vpálil podruhé. A pak ještě jednou, abych se ujistil o tom, že jde o nadprůměrnou letní zábavu, ve které se kloubí akce s romantikou a dobrodružstvím přesně tak, aby vám dvě hodiny svítily oči. Je to naivní, nechybí tomu jistá dávka patosu a chvílemi to vážně chtělo trochu přibrzdit a ještě víc si s filmem pohrát. Po celou stopáž se ale servíruje velice příjemná retro zábava, která o sobě moc dobře ví, na jak ostré hraně balancuje. A zvládá to s grácií a mírou, která se pro marvelovské comicsy stává nepostradatelným trademarkem. Třikrát hurá!

P.S. Dabing je povedený překladem i výběrem hlasů. Palčivě bolestivé šišlání německých postav ho ale brutálně zabíjí!