Kdo by dneska neznal manžele Warrenovy? James Wan z nich ve svém úspěšném hororovém univerzu udělal skutečné krotitele duchů, kteří se už zvládli popasovat s kdejakým tím démonem nebo nečistým duchem a vydělat hromady dolarů (viz Tedův loňský článek). Během jejich filmové kariéry úspěšných exorcistů se jim ve sklepě podařilo nahromadit pěknou řádku věcí spojených s nečistými silami zla, včetně panenky Annabelle, která je z nich evidentně nejnebezpečnější (jak ostatně ukázaly předchozí dva filmy). A byla samozřejmě jenom otázka času, kdy se do jejich sklepa dostane někdo nepovolaný a vypustí všechny ty pekelníky ze řetězu.

Série Annabelle byla doposud vůči hlavní dějové linii manželů Warrenových spin-offem, v němž prokletá panenka usilovala o život pokaždé úplně někomu jinému. To se ve třetím pokračování mění, neboť se Annabelle ocitla ve sklepě manželů Warrenových, čímž došlo k přirozenému propojení obou částí filmového vesmíru. Kromě úvodních scén si však oba charismatické bijce démonů příliš neužijete, jelikož záhy vyklízí pole. A zatímco se odjíždí věnovat jiným naléhavým pracovním povinnostem (což se možná dozvíme příští rok V zajetí démonů 3), do popředí vystupuje jejich dcera Judy (Mckenna Grace z Captain Marvel), s níž se ve škole nikdo nechce kamarádit, protože je divná. Hlavně proto, že vidí duchy...

Annabelle 3: FOTOGALERIE

Judy je společně se slečnou na hlídání (Madison Iseman z Jumanji) a její kamarádkou hlavní protagonistkou filmu, což přináší do hry dětský prvek, který dokázal výtečně fungovat i v předchozích dílech Annabelle (nebo např. v To). Všechny zmíněné filmy přitom mají s novým pokračováním Annabelle výrazné styčné plochy, neboť k nim psal scénář Gary Dauberman, pro něhož byla Annabelle 3 rovněž režijním debutem. O to překvapivější potom je, když se po obligátním vypuštění démonů na svobodu příběh vůbec neodehrává tak, jak by pravidla hororové teorie předpokládala. Namísto toho sledujeme velmi komorní story o tom, jak se trojice dívek (během jedné jediné noci) snaží vrátit panenku Annabelle zpátky do vysvěcené vitríny, aniž by je při tom uprchlé zlo zásadním způsobem obtěžovalo.

Přehrajte si trailer Horory se mohou diváka snažit vyděsit nejrůznějšími způsoby – brutálními explicitními záběry (série Saw), plíživým pocitem ohrožení (Halloween), strachem z neznámého či nadpřirozeného (Děsivé dědictví)… paleta možností je poměrně široká. Annabelle 3 se ale drží hodně při zemi a děsivými momenty doslova šetří, jako měl mít celý film původně přístupnost PG-13 (což neměl). Nedočkáme se tak ničeho strašidelného, snad kromě několika málo scén, jež stojí na nepřeberném množství prokletých předmětů z Warrenovic hrůzostrašného muzea. A to je zatraceně málo, přátelé. Pokud démonické síly, které ovládají nepříjemně vypadající panenku, umí přijít akorát s přemisťováním se z místa na místo, měly by se do příště pořádně zmobilizovat. Nebo se z té vitríny už nikdy nedostanou.

Třetí Annabelle je tak méně strašidelná (a tím pádem i horší) než předchozí dva díly. A na původní V zajetí démonů se samozřejmě taky nechytá. Dauberman svůj režijní debut víceméně promarnil a nenabídnul nic, čím by sérii posunul (anebo ji nedejbože pořádně ukončil), což je velká škoda. Snad se hororový vesmír Jamese Wana zase nějak postaví na nohy. Po Sestře (jíž také napsal Dauberman), nevýrazně La Lloroně a tomhle slabším zářezu už by to vážně chtělo nějakou hororovou pecku.