pozn. redakce: Nikdo z nás dvojku Annabelle ještě neviděl, takže jsme o recenzi poprosili Spoonera ze sesterské TVZone.

Kdybyste se před půl rokem filmových fanoušků zeptali, jestli se těší na pokračování hororové Annabelle, zřejmě byste se mnoho pozitivních odpovědí nedočkali. Spíš by si hodně lidí nechápavě poklepalo na čelo. První díl spin-offu V zajetí démonů od Jamese Wana sice vydělal obrovský balík, z kvalitativního hlediska však šlo o hororové béčko nejlacinějšího zrna, z něhož si kromě děsivé panenky v podstatě už nic nepamatuji. Jenže stačilo, aby si za kameru stoupl David F. Sandberg, režisér solidního hororu Zhasni a zemřeš, a najednou tu máme novinku aspirující na jeden z hororů roku. A nutno říci, že tentokrát zámořští pisálkové se svou chválou opravdu moc nekecali.

Jak vám asi došlo z názvu filmu, tentokrát se podíváme rovnou na počátky hrůzostrašné panenky Annabelle. Příběh nás zavede do padesátých let, v nichž se skupinka osiřelých děvčat a řádová sestra přestěhují do nového sirotčince otevřeného ve velkém domě manželů Mullinsových. Jenže už po chvíli se zde začnou stávat dívkám, v čele s malou Jenice trpící obrnou, velmi podivné věci. A ty podle všeho souvisí nejen s titulní panenkou, která je uzamčená v jednom z pokojů, ale také s malou dcerou Mullinsových, která tragicky zemřela před několika lety. No a zbytek už si asi domyslíte sami.

Annabelle 2: Zrození zla: FOTOGALERIE

Hned zkraje bych rád upozornil na to, že má Sandberg hororové řemeslo zkrátka v malíku a už po druhém snímku roste v nečekanou žánrovou jistotu. Jestli se totiž ve své režijní prvotině pouze rozehříval, tady už jede na strašidelné maximum. Budování atmosféry ani napětí mu nedělá nejmenší problém, lekačky většinou spolehlivě fungují a mnohé děsivé scény švédský šikula opravdu ždíme na maximum. A že do nás těch strašidelných momentů zejména ve druhé polovině sype požehnaně. K tomu si připočtěte jeho šikovnou práci se zvukem či několik opravdu parádních kamerových vychytávek a divákovi je hned jasné, že už je Sandberg v hororech jako doma. Atmosféra je pak navíc nejen správně dobová, ale na rozdíl od jedničky skvěle zapadá do rozjetého “Conjuring“ universa a bere si z Wanových kousků jen to nejlepší.

Je proto škoda, že Sandbergovi (stejně jako v jeho režijním debutu Zhasni a zemřeš) i zde podráží nohy hlavně nezajímavý a zcela předvídatelný scénář. Druhá Annabelle je po příběhové stránce opravdu sbírkou žánrových klišé a člověk, který viděl v životě byť jen pět hororů, už po několika minutách snadno odhadne, co bude v následujících devadesáti minutách následovat - a většinou se opravdu trefí. Scenáristé jako by si odškrtávali jednu hororovou proprietu za druhou a snažili se jich do snímku nacpat co nejvíc. Po příběhové stránce je prostě snímek až příliš jednoduchý. Jako ve většině hororů, i zde zamrzí mnohdy nelogické a pitomé chování postav, které se bohužel dělají zrovna to, co scenárista a samotný žánr potřebují.

I přes dějové neduhy jsme ovšem dostali poctivou žánrovku, která si hromadu vydělaných dolarů (na rozdíl od slabé jedničky) bezesporu zaslouží. Po řemeslné stránce totiž není filmu prakticky co vytknout, herecké výkony (i dětských herců) jsou přesné a člověk nemá při tom smrtícím návalu lekaček prakticky kde vydechnout. Zároveň pak jde o potvrzení toho, že ze Sandberga roste hodně slibné jméno, s nímž musíme do budoucna nejspíš hodně počítat. Jen si musí začít vybírat o něco zajímavější scénáře. Mnoho lepších hororů asi letos v kině už asi opravdu nenajdete a já jsem sakra zvědav, jak si švédský talent poradí s comicsovým Shazamem.