James Wan je momentálně nejúspěšnějším horororářem filmového světa. Vydělal si ranec díky úspěchu prvního SAW a produkci všech vyvařených pokračování, loni šokoval kasovním i diváckým triumfem drobného hororu Insidious, a když se napevno uvelebil v bezpečí studiového systému a dostal trochu větší rozpočet na V zajetí démonů, hned z toho byla komerční pecka, kterou by lačné studio jistě rádo vidělo rozvedenou v hororovou sérii.

V zajetí démonů: FOTOGALERIE

Potenciál tu je. Manželé Warrenovi by jako vyšetřovatelé paranormálních jevů mohli klidně běhat od hřbitovu k předpeklí a po vzoru dobyvatelů ztracených arch prožívat jednu děsuplnou zkušenost za druhou. Na to je ale ještě čas, protože zatím tu je jen jedna moc povedená hororová jednohubka s jasně uzavřeným příběhem.

James Wan jako by se v ní uvolil k takovému malému stylistickému cvičení v mezích největších hororových klasik a v rámci subžánru exorcistických napínáků. Snaživě se přimyká k opusům jako Přichází Satan, Vymítač ďábla, Osvícení nebo Horor z Amityville, a to nejen dějovými prvky a retro stylizací, ale i výtvarným řešením, zvukem, hudbou... zkrátka vším.

V zajetí démonů se v rámci letošní hororové sklizně bude počítat k absolutní špičce. Zbavuje se tím jakýchkoliv nároků na původnost - což podtrhuje i zasazením desítek omšelých hororových motivů a obvyklých žánrových propriet do jednoho příběhu. Máme tu terorizovanou rodinu, v ní posedlou matku a vystrašené dcerky, obrovský barák s temným sklepem, vymítání, čarodějnice, mrtvé ptáky, mrtvé psy i mrtvé děti z minulosti. Duchy a přízraky, stará prokletí, nenávistné čarodějnice. Oprátku, hrací skříňku, tajemný klavír, zastavující se hodiny, praskající žárovky nebo hrůzostrašnou panenku. Staré fotografie, autentické kamerové záznamy, mapy i novinové články. Kněze, chůvu i vyšetřovatele paranormálních aktivit. Zjeví se tu zkrátka všechno, na co si vzpomenete, což má neblahý výsledek v tom, že je toho prostě trochu moc a některé elementy vyprchávají do ztracena nebo jsou zcela opuštěny bez rozřešení (završení epizod s panenkou Annabelle asi skončilo na podlaze střižny).

Dohromady to ale kupodivu funguje. A skvěle. Vymítačská manželská dvojice a rozklepaná rodinka s pěti dcerami tu totiž pracují jako mocná jednotící síla, díky které tím muzeem hororových exponátů proběhnete jedna báseň. Postavy se i na malém prostoru sympaticky vyprofilují, a když se pod vlivem temných úkazů mají jejich vztahy rozpadnout (tj. někdo má bližnímu svému třeba narvat nůžky do krku), je v tom nejen strašení a napínání, ale i tíha velkého dráma, ve kterém se jede na dřeň.

Přehrajte si trailer Režisér James Wan přitom potvrzuje svou virtuozitu co se týče řemesla a technické stránky, takže každá z mnoha lekaček funguje na výbornou, kryptické citace hororvých retro klasik se klidně zvládnou spojit se svižnými kamerovými jízdami, po nichž se člověk musí těšit na Wanem točenou sedmičku Rychle a zběsile. Zvukové efekty pomáhají k neustálému cuchání nervů a k eskalujícímu pocitu nepohodlí v žaludeční oblasti. Ne, zvracet nebudete, protože nechuťárny se nekonají, ale tenhle film rozhodně má moc člověka roztěkat a zajistit mu neklidné usínání. A možná i nějakou tu noční můru.

V zajetí démonů asi nevyroste v soběstačnou nadčasovou klasiku, ale v rámci letošní hororové sklizně se bude počítat k absolutní špičce. A pokud k němu budete přistupovat jako ke spotřební letní žánrovce, pak vás ta zručnost, s jakou se pokouší o zabarvení diváckých trenek dohněda, může vyloženě nadchnout.