Přifrčeli zpět! A i když prodělali facelifting důkladnější než Cher, jsou to stále oni. Drzí, vychytralí, připravení k tomu, aby si je oblíbily nové divácké generace. A že rozhodně budou mít pár důvodů…

Takhle fajnová parta tu jednoznačně chyběla. Čtveřice „správných chlapů“, kteří se za to nebojí pořádně vzít, je typově ozkoušená už léta. Protože v paměti národů zůstala dlouhých 23 roků (na amerických televizích se A-Team předváděl hlavně mezi lety 1983 – 87), mohli tvůrci tušit, že tyhle charaktery budou sklízet hordy sympatií i dnes. Stačilo nepodcenit casting – a že je opravdu perfektní! – a kvartet okouzlujících špinavců se mohl naplno vrhnout do své první mise.

Což platí doslova, protože film se rozjíždí na bodu nula, kdy dokonale promyšlené plány plukovníka Hannibala Smithe zná jen fešák Face. Během našlapané, zhruba čtvrthodinové a už-teď-nepochybně-pamětihodné titulkové sekvence se tihle dva spojí s vyšinutým Murdockem a drsňákem B. A. Baracusem a zrealizují první z mnoha svých geniálně šílených akcí. Ta je ještě relativně komorní: Eskamotérská naháněčka ve vrtulnících patří rozhodně k tomu skromnějšímu, co vám v téhle rozlehlé továrně na popcorn během dvouhodinové exkurze tvůrci ukáží.

Je přitom velmi milé zjistit, že postavy zajímají filmaře ze všeho nejvíc. Hned třem pilířům týmu je dopřáno ikonické entrée (nástup Liama Neesona jako Hannibala je přímo fantastický – takhle nebývá na plátně vítán snad ani Ježíš Kristus), a jakmile se čtyři bývalí rangeři spojí a nasednou do helikoptéry, bez velkého zahřívání mezi nimi začne naplno bublat týmová chemie. Protože jsou tihle pánové drsnější než Zdeněk Srstka v letech největší svěžesti, nepotrpí si na dlouhé řeči: Jejich souhra čítá mnohem častěji úderné dialogové záseky, namísto dlouhých slovních výměn, jaké vyplnily třeba Iron Mana 2. V kadenci hlášek je A-Team vzorným následníkem osmdesátkových oddechovek, dost nápadů přitom zbývá i na rozehrání celých akčně-estrádních čísel jak z prvních Pirátů z Karibiku (vede Berlín a 3D projekce), takže o přímočarou zábavnost se vůbec nemusíte strachovat.

Herci si ty vděčné momentky dělí rovnoměrně mezi sebe. Jen to podtrhuje nevídaný castingový triumf, kdy všichni protagonisté perfektně sedí do svých rolí (i Jessica Biel překročila rámec pouhé dekorace) a přidávají jim přesně to, co aktualizované verze starých postav potřebují. O Neesonovi s Cooperem asi nikdo nepochyboval, Sharlto Copley z Distriktu 9 si zvládne vydobýt přízeň i na omezeném prostoru a navzdory vyšinutosti své figury, a i černošský hromotluk Quinton 'Rampage' Jackson se jako B. A. Baracus dokázal popasovat s odkazem Mr. T. Snad neskončí u teleshoppingu a nebude babičkám podstrkovat samobrousící nože, tak jako to dělal jeho předchůdce.

V dalších ohledech se bohužel taková pohádková idylka nekoná. Bitkám neschází testosteron, ale rozhodně se od nich dalo čekat víc. Nejstylověji pojaté akční scény si režisér Joe Carnahan, úspěšně skládající reparát za podhulené Sejmi eso, vyplýtvá hned zkraje, a pak A-Team už vrhá do trochu neučesané divočiny. Tank, kontejnery i exhibice na výškových budovách jsou přestřelené ještě o stupeň víc, než čemu se obvykle říká „over-the-top“ (volně přeloženo jako „strašně cool pí*oviny“), a i když je na nich vidět každý cent ze 150 milionů dolarů, na jejich dočištění by to ještě dalších 150 mega, plus alespoň jednoho [James Cameron|Jamese Camerona na výpomoc, chtělo. Aspoň že prapodivné klíčování na zelené plátno nepálí do očí tak často, a že i kingkongovsky přemrštěné trikové pasáže z finále, pokaždé zakončí poctivá chlapská rána. Pěstí rozdrtí procesor a nakopne film zpět do časů, kdy se všechno zmáklo pěkně ručně, bez vykastrovaných kouzel z počítačů.

Carnahan si každopádně A-Teamem otevřel dveře do první režisérské ligy. Suverénně nakročil, pak lehce zavrávoral, ale i to zpomalující se tempo, nevyrovnaný rytmus vyprávění, zbytečná spletitost scénáře a jedna až dvě přebývající záporácké postavy, nemůžou zakrýt radost z jaksepatří líbivé letní popcornovky. Carnahana nepodceňovat. Nejen že se mu daří skvěle rozjíždět slovní fackovanou mezi postavami, utáhne i obrat k vážnějším emocím nebo k sexuálně napjatému štengrování mezi Facem a jeho ex. Vyloženě překvapivě pak režisér boduje speed-racerovskými montážemi, v nichž se opakovaně prolínají velkolepé plány s přímou realizací v terénu. A že jich je! A-Team je vlastně další partou složenou z geeků, jichž je už teď v televizi a ve filmu hrozivě moc. Tihle ale mají náturu ranařů, co si umí v mžiku zjednat pořádek, a proto si je musí zamilovat i dnešní teenageři. A nejen oni.

Členové téhle elitní „undergroundové“ jednotky nanáší balzám na duši rozbolavělou z emo idolů generace Facebooku, z comicsových hrdinů, kteří se smaží ve vlastních traumatech, a z útrap chřadnoucích akčních drsňáků, na které nikdo nechodí do kina, a tak jen ošoupávají regály videopůjčoven. Je to závan starých pořádků, vecpaný do nadstandardní dávky toho nejzábavnějšího, čím se aktuálně vyplachuje hlava v multiplexech. A i když je to mazlení s látkou místy zkoprnělé, za tu něhu a úctu k frajerům z let dávno minulých klidně budete k mému (možná zbytečně opatrnému) hodnocení ještě nějakou tu hvězdu přičítat. Jakkoliv to možná bude taky „over-the-top“.