X-Men: První třída

Matthew Vaughn natočil Kick-Ass, film, který jsme vyhlásili největší peckou loňského roku. Bryan Singer zase pomohl comicsům dobýt stříbrná plátna. A série X-Men je považovaná za to nejlepší, co superhrdinský subžánr může nabídnout. Může se to vůbec pokazit, když se tyhle tři věci smíchají dohromady? Může... ale v tomhle případě se to nepokazilo ani trochu. X-Men: První třída je bomba!

X-Men: První třídaFotogalerie

Pokud jste na MovieZone zavítali omylem při hledání supermaketu, jenž má v nabídce nejlevnější ředkvičky, tak jen v rychlosti něco o příběhu. Děj se odehrává v šedesátých letech minulého století, kdy svět netuší, že existují lidé, jimž příroda nadělila zvláštní schopnosti - mutanti. USA místo toho řeší krizi s Ruskem a svět má plné ruce práce zabránit třetí světové válce. Mutanti o sobě ale dají brzy vědět a nejvíc trochu naivní telepat Charles Xavier, po pomstě toužící Erik Lehnsherr a Sebastian Shaw, jenž nechce nic menšího než rozpoutat atomový holocaust a stát se bohem. V cestě mu stojí jen nepřipravená CIA, Xavier, Lehnsherr a parta děcek, které najednou musí spasit svět, aniž by věděly, jestli o ně ten svět stojí.

X-Men je slavná sága a nejen jako comics, ale i ve filmovém světě. Zasadit děj do šedesátých let se však může zdát jako velký risk. Naštěstí se to nepotvrdilo. Vaughn totiž tuhle éru pojal nikoliv realisticky, ale spíš jak ze starých filmů o agentovi 007. Všichni jezdí v nádherných starých autech, dámy nosí smrtelně krátké šaty a pánové jsou dostatečně elegantní a zároveň drsní. Člověk jen čeká, kdy se objeví Sean Connery a objedná si protřepané a nemíchané martini. Tohle jsou jednoduše ta cool šedesátá léta, která dnešní teenagery uspokojí. Ačkoliv Vaughn mohl mnohokrát sklouznout z tenké hranice mezi tím, co je zábavné a co už je trošku trapné, nikdy se tak nestalo. X-Meni od začátku do konce šlapou jako dobře promazaný stroj a pokud by někdy někoho v Hollywoodu napadlo zremakovat třeba Dr. No nebo Goldfingera, s Vaughnem za kamerou by to nemuselo být vůbec špatné.

Parta děcek najednou musí spasit svět, aniž by věděly, jestli o ně ten svět stojí.Fanoušky staré (resp. budoucí) trilogie určitě potěší, že tvůrci respektovali i její vizuální look. Nečekejte žádné zpomalovačky nebo „cool až na půdu“ akční scény jak z Transformerů, Vaughn respektuje styl, který nasadil Bryan Singer u prvních dvou filmů. Akční scény jsou samozřejmě boží, ale mají daleko k dravosti a drzosti Kick-Ass, jsou spíš klasicky epické a velkofilmové. V trailerech se možná prodávají o něco hůř než u konkurence, avšak v okamžiku, kdy mezi dvěma obřími flotilami poletuje letadlo, na němž visí Michael Fassbender a tahá z vody ponorku, člověk jednoduše musí uznale pokývat hlavou. Vaughn navíc v menších akčních scénách, především v první třetině, kdy Erik Lehnsherr nahání svou Nemesis, hodně koketuje s eRkovým ratingem. Noví X-Meni jsou zkrátka překvapivě docela drsní.

Přesto však zůstává i tenhle díl věrný tomu, co nastartoval Singer před jedenácti lety. O akci tu tedy jde až ve druhém plánu, hlavní jsou hrdinové, dialogy a herci. A ani v tomhle směru První třída nezklamává. McAvoy i Fassbender jsou vynikající, ale neztratí se vedle nich ani omladina, která dostane mnohem méně prostoru. Ačkoliv je ve filmu víc než deset opravdu důležitých postav, těžko byste hledali někoho, kdo by zbytku herecky nestačil. Na závěr se však ukáže, že celý film je stejně hlavně o Xavierovi a Lehnsherrovi a finále funguje nejen jako akční jízda, ale především jako emocionální vyvrcholení vztahu obou hlavních postav.

Přesto se tu jeden problém nakonec zjeví. X-Men: První třída je v podstatě první díl nové série. Je proto nutné představit postavy publiku a protože jich tu vystoupí opravdu hodně, nezbývá moc času na to, co povýšilo původní filmy na víc než jen na "sakra zábavné comicsové pecky". Není tu čas ani prostor pro sociální kritiku a podtexty, kterými se proslavily Singerovy filmy. Váhání hrdinů, jestli věřit optimistickému Xavierovi nebo sympatizovat s trochu agresivnějším Lehnsherrem, tu není zdaleka tak věrohodné, jak by být mohlo. Pokus o nějaký ten komplikovanější vztah tu sice je, ale tvůrci mu nevěnovali a ani nemohli věnovat tolik pozornosti, kolik by bylo třeba. Na druhou stranu postavy jsme si představili, rozdělili jsme si je na hodné a zlé, a teď se můžeme už začít těšit na dvojku, ve které budou mít tvůrci i dostatek prostoru na nějaké ty myšlenky a filozofování.

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli dát novým X-Menům hodně silnou osmičku nebo malinko slabší devítku. Film má všechno, co by kvalitní letní podívaná měla mít. Jsou tu skvělí herci, výtečně napsané postavy, dobře natočené akční scény i překvapivě silné emoce. Tahle série ale v minulosti ukázala, že může nabídnout ještě trochu víc. Protože však Vaughn musel absolvovat všechno to nutné zlo, které patří k prvním dílům, a seznámit diváky s novými hrdiny, jejich schopnostmi a motivacemi, nezbyl čas na "něco víc". A právě to "něco víc" odlišovalo X-Meny od zbytku konkurence. Každopádně to, co bylo nutné říct pro věci neznalé diváky, Vaughn řekl. A v působivém závěru naznačil, že v případném pokračování, které nebude muset brát tolik ohledů na nováčky, může nabídnout ještě mnohem víc. Takže nakonec devět. Dobrých a zároveň chytrých blockbusterů není nikdy dost.