X-Men: Poslední vzdor

S třetím dílem X-Menů se do hlavy počestných filmových fanoušků hrne nečekaně mnoho dilemat. Jedničkou a dvojkou se Bryanu Singerovi podařilo redefinovat žánr, posunout ho blíž akčnímu dramatu s uvěřitelnými postavami (nikoliv však na úkor předlohy) a zahájit tak revoluci comicsových filmů. Jenže ten šmejd teď zradil nejslavnější týmovku, kvůli maníkovi v pláštěnce, co trpí dušínovským komplexem. A studia se rozhodla udusit rozpínající se žánr několika přesně mířenými ranami.

Ta první přišla už letos, když nám Tim Story předvedl, jak má vypadat filmový comics zbavený rozumu, stylu, dobrých hlášek a nabroušené akce, ta druhá by nás mohla čekat už v květnu 2006. Na režijní post totiž po Singerovi přichází Brett Ratner. Ne že bych snad proti režisérovi Křižovatek smrti něco měl, ale vysokorozpočtová comicsová sranda, stavící krom postav též na výpravnosti a kvalitě triků, by mohla být pro talentovaného maníka z Miami trochu velkým soustem. Ale k čertu s pochybami, i snažení Mikea Newella na čtvrtém Potterovi vypadá slibně, zkusme dát Ratnerovi šanci. Za ty průměrné juchanice s Chanem a Tuckerem si jí zaslouží.

A o čem třetí X-Meni budou? Podle scenáristy Simona Kinberga se můžeme těšit na mnohem větší měřítko, než v případě prvních dvou dílů, ostatně na scéně se krom starého známého Magneta, který otravuje X-Menům život už od nepaměti, objeví i nejsilnější protivník ze všech - Juggernaut (Vinnie Jones), hodně flexibilní a takřka nezničitelný mutant. Nesmíme zapomínat ani na Jean Grey, jejíž osudy zdaleka neskončily pod protrženou přehradou na konci druhého dílu. Všichni mutanti se ale tentokrát budou muset mít na pozoru před vědkyní, která přijde na způsob, jakým by se mutace daly "léčit". A ta normální část lidstva (popř. vláda Spojených států) jako obvykle zkusí cokoliv, jen aby se mutantů zbavila. Herecké obsazení se vrací v takřka kompletním složení, máme slíbeny úplně nové mutanty a za nějakých 120-130 milionů se to přeci nemůže pokazit. Doufejme.

Autor: imf