Transformers | 2007
csfd  imdb
US premiéra: 04.07.2007
CZ premiéra: 16.08.2007
režie: Michael Bay
hrají: Shia LaBeouf, Jon Voight, Megan Fox, Anthony Anderson, Tyrese Gibson

Transformers: Recenze


ikona
imf
 

Od první recenze na Transformery uplynulo moře času a my se vám hlasíme s novým komentátorem. Druhé zhlédnutí dá mnohdy člověku řadu nových podnětů k zamyšlení a protože jsem v redakci zastupoval to "negativní" osmičkové křídlo, rozhodnul jsem se sepsat na tohle téma ještě jeden článek. Z pohledu fanouška Bayových kamerových obletů, Optimových výfuků a Shiových hlášek. Přesto nebudeme donekonečna chválit. Spíš naopak, trochu si zaanalyzujeme. Pravítka do ruky, přednáška z "coolovosti" právě začíná.

Transformeři se snaží být "cool" jak to jenom jde a to pokud možno bez úvozovek a natvrdo. Už v první scéně, jakémsi prologu který v rychlosti vysvětlí původ Transformerů, se Michael Bay pokouší zabít všechny přebytečné neurony, které se nestihly schovat pod sedačku. Kombinace Optimova hromburácejícího hlasu, špičkové animace a naprosto absurdních hlášek o Krychli, co vdechuje život, vás prostě musí naladit na tu správnou vlnu. Buď se poddejte nebo padejte. Že byste něco takového od filmu z produkce strýčka Spielberga nečekali? Ale co vás nemá... před tímhle filmem mají letošní bruckheimerovky blednout a když už točíme adaptaci plastových hraček, co se mění z robotů na auta a zase zpátky, tak proč trochu nepopustit uzdu fantazii, no ne?

Potíž je v tom, že Spielberg disponuje trochu jinými scenáristy než Jerry a jeho "hračičkování" se ubírá trochu jiným směrem. Raději bičuje nevolníky v ILM a ždíme z nich co možná nejlepší triky, než aby kecal Michaelovi do řemesla, radil Megan Fox jak se má správně postavit ke kapotě a tyranizoval všechny na place. Právě v absenci tvrdé ruky Jerryho Bruckheimera vidím hlavní odklony v Bayově stylu, které bohužel nejsou vždy ku prospěchu a v kombinaci s chatrným scénářem často vytvářejí dojem, že tu a tam uniká absolutní hodnocení o pověstný kousek. Už třeba úvodní scéna s vojáky (Josh Duhamel, Tyrese Gibson) jasně napoví, že tyhle figurky jsou jen zbytkové zboží. Jedna hláška s aligátořím gulášem těmhle ostrým hochům nemůže stačit a kdyby jim tu a tam nepomohl ministr obrany Jon Voight (jedna z mála opravdu zábavných postav), zřejmě byste na ně rychle zapomněli.

Bay je nechává vyniknout v podstatě jen v jedné scéně a i tam jsou jen součástí rozsáhlé vojenské mašinérie. Armáda je vůbec jedním z nejdůlěžitějších herců filmu a musí teď mít Baye hodně ráda. Celí Transformeři jsou posetí očividným product placementem (Panasonic, Nokia, Porsche, Cadillac), přičemž reklama ve stylu "v armádě je legrace, dej se k nám" je tu čistě podprahová. Ve scéně útoku v poušti (vojáci vs. Scorponok) organizuje Bay svůj útok pozemních i leteckých složek s takovou elegancí, že vám skoro až ukápne slza. Ten člověk si zkrátka v dětství HODNÉ hrál s plastovými vojáčky a teď dostal příležitost vyzkoušet si to v reálu, s velkým rozpočtem a podporou strýčka Spielberga, jehož jméno otevírá hodně dveří. Čert vem Transformery, v téhle scéně je vidět, kde leží Bayovo srdce. Velké roboty ano, ale naše stará dobrá armáda se musí v závěru postarat o to, aby byli rozprášeni do bezvědomí.

Báječní chlapci s kulomety, ani sličné šifrantky ze švédské edice Maximu, však nemají šanci, když se na obzoru objeví Shia LaBeouf. Spielberg moc dobře věděl, proč si toho kluka všímá a když ho Bayovi vnutil, prokázal mu tím medvědí službu. Takhle dobře totiž v bayovkách nikdo nikdy nehrál. I Bruce Willis a spol. jedou v Armageddonu chytře na půl páry a dělají si z toho legraci. V Shiovi ještě dýmá kus malého kluka, takže se vším kolem sebe dokonale baví a... opravdu se snaží. Kontrastní je to především po boku pohledné Megan Fox, která se hned v první scéně omluví replikou "Připadám ti povrchní, co?" a definitivně tak určí svou pozici v celém snímku. Ano, Megan, ale jsi NÁDHERNĚ povrchní a máme tě rádi. Každý z nás chce být jako Shia, každý z nás chce s tebou chodit. Mise splněna. Pro Baye tím ovšem nastávají krušné časy, protože se najednou dostává do pozice, kdy se mu dialogové scény s komediálním přesahem náhle dostávají na úroveň těch akčních. A to je pro něj novinka.

Humor tu nevyplývá ani tak z dobrých hereckých výkonů (John Turturro by si určitě zasloužil lepší péči) nebo hlášek, ale samotné absurdity nejrůznějších situací. Mnohdy je to hodně vynucené (Shia na policejní stanici), ale díky rychlému tempu to neskřípe příliš hlasitě a vy ani nemáte čas se ohlížet. Bay se hodně snaží prokládat příběhovou "vatu" akčními scénami, ve kterých to nerezoví obři nekompromisně rozbalí a jakmile dojde na samotnou robotí sekanou, rychle blednou všechny malicherné výtky.

Tady se ale Bay pro změnu dostává do křížku se sebou samotným. Symbolicky je to duel Michaela Baye co natočil Skálu nebo Armageddon a Michaela Baye z Ostrova. Trochu mi připadá, že jsou to dvě různé osoby. Samozřejmě se můžeme ohánět vývojem režisérského stylu, ale s přechodem pod Spielbergova křídla nám Bay začal místo (náročných a nákladných) kamerových jízd a jeřábových rotací používat v akčních scénách tolik populární efekt ruční kamery, který svým způsobem bastardizuje celý žánr. Všechno se najednou musí alespoň trochu klepat. Důvody nejsou jenom trendové, ono je to i nepoměrně snažší na natočení a pokud se to lidem líbí, tak proč vlastně ne.

Jenže v kombinaci s úsporným řešením robotických duelů, ve kterých se stříhá hodně na detail, zejména proto, že vyrenderovat autoboty a decepticony s kompletním nádobíčkem dá ILM trochu zabrat (což se projeví nejen na účtech za elektriku), to přispívá k mírnému chaosu na scéně. A tady Bay ztrácí body. Nejen že máte občas potíže se v tom chaosu vyznat a to i přesto, že máte robotí násobilku v malíčku a Jazze poznáte i při zhasnuté lampičce, ale všechny ty souboje jsou hrozně krátké. Na nějaké hlubší vyřižování účtů zkrátka není čas a tak si patnáct minut slávy utrhnou v podstatě jen Megatron a Optimus Prime. Ostatní kluci jsou tu do počtu a občas něco vyhodí do vzduchu nebo předvedou salónní trik, ze kterého budete paf, ale paradoxně vás mírně naštve, že všechna ta nádhera protéká mezi prsty tak rychle. Míša kompenzuje několika "money shots", které se vám vryjí do paměti a nevylezou minimálně do další sezóny a občas zkusí i zpomalovačku, ale dolary v takových momentech utíkají příliš rychle a rozpočet se zdá býti miniaturní. Myslím si, že 200 milionů by celé věci prospělo, ale chápu Spielbergovu opatrnost. Ve výsledku je ale trochu škoda, že finální masakr ve městě je až příliš mozaikový a žádný ze soubojů nemá správně epický "feeling". Nedojde tam k žádnému taktizování, zkrátka si parta robotů dává "hrozně přes hubu" a vy koukáte přes ramena statistů a čekáte, až někdo zůstane ležet na zemi, abyste věděli, že to nějak dopadlo. Autoboti tak budí zdaleka nejlepší dojem ve scéně příletu na Zemi a při seznamování se Shiou.

Ale abych vážně nebyl za morouse. Tenhle film si všichni zúčastnění užili a byl dělán s láskou pro všechny dětské duše (to vážně nesouvisí s věkem) na celém světě. Opravdu vás dostane zpátky do doby, kdy jste blbnuli na zahradě s klackem a předstírali jste, že je tu kulomet, kdy jste vojáčky shazovali do vany a pak je zachraňovali s parníkem na natahovací klíček. Michael Bay místy sbírá cenné body za sympatickou drzost a bezprostřednost se kterou sází hudební přechody, svoje kultovní "prosluněné" záběry a prvoplánově komické postavičky (Anthony Anderson, Bernie Mac). A když už zmiňuji hudbu - Jablonskyho soundtrack je vynikající, ale často se mu stane, že ho přebíjí obraz, což je věc vskutku nevídaná. Když se to stane, zalije vás vlna tepla, následována poslušnou migrací chloupků na celém těle. Ano, to je to slavné mrazení v zádech. Dostaví se i při druhém zhlédnutí a bez ohledu na všechny výtky vás uvede do stavu, ve kterém vám bude zatraceně dobře. Jenom zkrátka budete vědět, že Michael musel bojovat s několika větrnými mlýny a i když vyhrál, nebylo to vítězství, o kterém si budou za dvacet let nadšeně povídat všechny straky v okolí. Za nakopnutí robotí série a zřejmě nejodlehčenější blockbuster letošní sezóny děkujeme, ale jde to i líp a ty to umíš, Míšo. Nejsem nenažraný, nejsem nespokojený. Jen se sluší podotknout, že dokonale odvedená práce vypadá jinak a pouhý fakt, že se na plátně místo svalnatých kluků mydlí dva patnáctimetrový roboti a všechno je tak nějak "out of this universe" k vynášení do nebes ani zdaleka nestačí. Ale o tom že mám doma figurku Bumblebeeho nepochybujte ani vteřinu. :)

Verdikt

avatar8/10

imf



Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    Vincent

  • avatar8/10

    kyller

  • avatar8/10

    marodavidoff

  • avatar7/10

    Luke Newman

  • avatar9/10

    Leonidas I.

  • avatar8/10

    vader

  • avatar8/10

    StenXP

  • avatar10/10

    trtajZz

  • avatar8/10

    Halebopp

  • avatar8/10

    jhr

  • avatar10/10

    lekr

  • avatar10/10

    konvax

Transformers: Recenze


ikona
Cival
 

Žil byl malý kluk, který miloval pohyblivé obrázky. Říkal jim (stejně jako všichni ostatní) filmy a nic ho nebavilo víc než se propadat do jejich fantastických světů. Nejdřív byl Lukem Skywalkerem. Vousatý stařík mu vrazil do ruky světelný meč, malý zelený mužík jej naučil ovládat mystickou Sílu a on dopomohl k porážce zlosynů ze všech galaxií. Pak se schoval pod klobouk Indiany Jonese, pozabíjel pár nácků, svezl se na důlním vozíku a napil se ze Svatého grálu. Zanedlouho se přejmenoval na Johna Connora a vtipkoval se skeletonem, jenž na něj promlouval lámanou angličtinou. Jakmile utichl dialekt z okolí Štýrského Hradce, vlezl do kůže Willa Smithe a zabránil mimozemské invazi. Naposledy jej odtáhli od počítače, prohlásili jej za Vyvoleného, a když se naplnila věštba a do postele mu vlezla lepá černovláska v latexovém kostýmu, mohl vymanit lidstvo z područí panovačných strojů. Až teď se tenhle naivní klučina vrací. Znovu vyčkává až zhasnou v sále světla a až mu při pohledu na roboty metající kotrmelce praskne rohovka.

Transformeři se totiž dovalili do kin s pořádnou parádou. A berou dech. Přitahují slova typu „nářez“, „bomba“, „řežba“ a nechávají na sebe volat nadšenecké „No ty krávo, tohle jsem chtěl v kině vždycky vidět.“ Robotické potvory jsou po letech čirým naplněním definice letního pocornu, v němž jsou pohlední lidé zakomponovaní do krásných obrázků, zatímco okolo hřmí výbuchy, poletují ultraefektní akční scény a odleželé hlášky. Je povznášející si nechat tyhle japonské prevíty proběhnout mozkovnou. Nadělají pořádný brajgl, zasejí dobrou náladu a připomenou kinematografii v jejím nejzářivějším duchu: Jako velkolepé divadlo pro prostý lid. Pro lid, který dostane chléb i hry v jedné potyčce Megatrona s Optimem Primem.

Nikdo se netváří, že by Transformeři měli být kdovíjak chytří. Inteligence a logika se drží v intencích filmů o mluvících robotech, kteří se přišli porvat na planetu Zemi kvůli jakési krychli. Tihle sympaťáci si nemusí hledat alibi, protože jejich nejdůraznější výmluvou jsou neodolatelné trikové parádičky, které prostě vypadají mnohonásobně víc cool než všechna filmová nabídka okolo. Moje nezkažené a neuremcané dětské já, které mlátí po hlavě toho hnidopišského filmového publicistu, se po letech tetelilo blahem, když se před ním řezaly čtyři nakřáplé plechovky. A když viděl infantilní úsměv Michaela Baye se Stevenem Spielbergem, kterak si po bojovém plánu rozmisťují mnohametrové mašiny, dávají jim roztomilá jména a pak je nechají pálit z rotačních kulometů.

Hlavně Michael Bay si může mnout ruce, že se mu podařilo překlenout neúspěšný Ostrov (byť fajnový na jedno dvě podívaní) a znovu stanout na piedestalu. Víc než kdy dřív lze sice zpozorovat relativní nedostatek peněz a celkově omezené produkční zázemí (Transformeři stáli směšných 175 milionů dolarů), ale stejně tak i Bayovo mistrovství ve skládání dolarovek přes sebe... tak až z nich vyleze něco nesmírně sexy. Chcete-li celovečerní reklama na nová auta, vojenskou techniku, vnadné slečny a promakané japonské technologie, jíž neustále lemuje zlatavá záře zapadajícího slunce. Anebo spíš esence stylovosti a popcornové nezávaznosti, kdy má každý záběr vypadat co nejšťavnatěji, co nejelegantněji a co nejvíc cool. Bayovi se přesně daří plnit cíle. Ne proto že by byl lepším režisérem nežli posledně, ale kvůli tomu, že se vykašlal na složité expozice, psychologické prokreslení a zahnívající patriotismus, tj. věci, které u tropického filmového výmazu beztak nikoho nezajímají. A zaměřil se na to být v každém okamžiku k zulíbání a narvat do cívek s celuloidem přesně tolik akce, kolik rozpočet dovolí.

Výsledkem jsou opulentní digitální orgie a neopakovatelný akční nášleh. Když se okolo mrakodrapů proplétá stíhačka, aby mohla vlétnout mezi zaparkovaná auta, rozstřelit je a sápat se po klučinovi s krychlí, poskočí srdíčko každého diváka, jemuž přirostly multiplexy k srdci díky Hvězdným válkám a Dnu nezávislosti. Už při likvidaci pouštního škorpióna se Bay vzmůže na vypulírované výjevy, které by v jiném filmu tvořily audiovizuální vrchol. V Transformerech je to pouze jemný předvoj před automobilovými honičkami, fórky s gigantickými autoboty a decepticony a finální řežbou, která jde až na doraz. Transformeři při ní proskakují baráky, metají kotrmelce v extrémně zpomalených záběrech, pálí rakety a cvrnkají do lidí. Jinak řečeno, staví další monstrózní pomník mágům z Digital Domain a ILM, kterým nestačí Hvězdné války, M:I:3 nebo Válka světů. Oni chtějí dál a dál, což se jim poštěstí s každým dalším projektem. Transformeři posunují úroveň nahoru zas o pár hvězdiček, když se vrhají do tak luxusní vřavy, že si ji před půl rokem ani nešlo představit. Normální akční filmy mají dva až tři fantastické záběry, ty nejdražší letní blockbustery čekají na dvě až tři úchvatné scény, v Transformerech je ale kulervoucí každý druhý záběr. Opulentní bonbónky pro oko přilétají s naprostou samozřejmostí, vytrvale a na konci se pro jejich přetlak není kam pohnout.

Bay se Spielbergem otevřeli dveře do prostoru neuvěřitelných možností. Dle jejich vize bych si souboj Megatrona s Optimem dopřál klidně o hodinu delší a bez prostřihů na vystrašeného Shiu LaBeoufa. Jenže peněz není nikdy dost a velcí hračičkové museli často zjevně šetřit, aby nám mohli ukázat i poskakování po stíhačkách a kotrmelec přes kvílející sexbombu. Aby byli Transformeři ultimátním nářezem, potřebovali by zhruba dvojnásobný rozpočet a hodinu navíc. Pak by nemusely být kamerové vrtule ukradené z druhých Mizerů tak zkrácené, honička na dálnici by netrvala sotva minutu a Bay by se tolik nezajímal o lidské hrdiny, ale jásal by jen nad mechanickými potvůrkami.

Na druhou stranu, možná právě tato spořivost jej stimulovala k honbě za čirou zábavou: Všichni přeci víme kam dohnalo megalomanství Singera, Raimiho, Verbinskiho, Jacksona a v Pearl Harboru vlastně i samotného Baye. Péče Stevena Spielberga se v tomto případě ukazuje jako esenciální a spásná. Bay je totiž i při neuvěřitelných trikových kejklích při zemi, pořád se pokouší o interakci se skutečným prostředím a od počítačů tak vyžaduje vlastně jakýsi realismus. Není to náhoda. Byl to přesně Spielberg, který ve Válce světů pochopil, že se má s triky šetřit a že potvory na skutečné (anebo skutečně vyhlížející) silnici vypadají stokrát líp než King Kong v umělé džungli, Superman nad vyrenderovaným mořem anebo digitální Harry zápolící s ještě digitálnějším Peterem Parkerem. Díky, Stevene, za výživnou přednášku. Teď už to snad všichni pochopili.

Transformeři mají spoustu pih a pižek na kráse, které vycházejí z úpěnlivé snahy být pořád cool a maximálně efektní. Vyprávěcí rytmus není zdaleka tolik precizní jako ve Skále, vkládání hlášek je místy trochu toporné, půlka vtípků je mimo (ale druhá půlka dokonale funguje), ten malý robotický záškodník nebezpečně připomíná Jar-Jara Binkse a Megan Fox by se neměla pokoušet hrát, ale jen postávat vedle hlavního hrdiny, olizovat si rty a připomínat, že éra Jessicy Alby definitivně skončila. Transformeři připomínají spíš Den nezávislosti než Matrix. Nejsou totiž dokonale vypreparovaní, jen posouvají o pár světelných dálek technické možnosti a schémata na letní povyražení. Až se tenhle model stane normou, jejich lesk vybledne. Do té doby ale přivedou k filmu celou generaci nových diváků. Milionům desetiletých klučinů připraví nejhezčí prepubertální zážitek, daleko vzdálený od nudných a „přemytologizovaných“ trojek Pirátů a Spider-Mana. Až Transformery uvidíte v burácejícím multiplexu i vy, chápavě na tyhle nadšené caparty pokynete. A možná zapomenete na Lukea, Indyho, Johna nebo Nea a zatoužíte po kůži Shii LaBeoufa. Kluka ze sousedství, který měl to štěstí zažít na vlastní kůži největší dobrodružství vašeho života.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (480)

Verdikt

avatar9/10

Cival



Hodnocení redakce

  • avatar9/10

    k0C0UR

  • avatar8/10

    imf

  • avatar9/10

    Spooner

  • avatar9/10

    Mr. Hlad

  • avatar7/10

    Shushika

  • avatar9/10

    KarelR

  • avatar9/10

    Gonzi


Hodnocení čtenářů

  • avatar5/10

    Brennos

  • avatar9/10

    Vincent

  • avatar8/10

    Karbous

  • avatar10/10

    Ravenhorn

  • avatar8/10

    Tuxedo

  • avatar10/10

    t_gon

  • avatar7/10

    scroochy

  • avatar9/10

    novoten

  • avatar7/10

    Joe

  • avatar9/10

    kryšpín

  • avatar9/10

    Jeržik

  • avatar7/10

    Rastr

© copyright 2000 - 2017.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace