Zakroužkujte si v kalendáři datum 7. května 2009. Ten den přestanou být trekkies pro smích a do Vatikánu přijdou první žádosti o svatořečení J. J. Abramse. Jeho oživování legendy totiž stojí za to. Star Trek jen o pár milimetrů podskakuje laťku nastavenou zčerstva čtvrtým Terminátorem, i u něj lze ale plýtvat superlativy od večera až do ranního rozbřesku. Finální trailer je totiž čirá epika, rozmáchlá space-opera, která se s každým taktem z chorálu natáhne o pár světelných let dál. Rozum by se měl posmívat nažloutlému záporákovi, podivovat se přízvuku Zoe Saldana a pohledu Simona Pegga, nebo si pořád připomínat, že postavy v těch obepnutých hábitech nelze brát úplně vážně. Jenže… jde. A i vyhlazený modroočko jako kapitán Kirk je pod Abramsovou taktovkou za božana, který má charisma, přestože by mohl z fleku kutat dolary v modelingu. Star Trek voní. Voní hezky. Peníze na něm jsou zatraceně vidět, triky fascinují podobně jako v Monstru. Může se tenhle bombastický výlet do vesmíru nějak pokazit? Znám odpověď, ale nebudu ji říkat nahlas.
