Černočerná tma

Hluboký vesmír, nejbližší civilizace ještě 22 týdnů cesty daleko. Čtyřicetičlená posádka obchodní lodi Hunter Grantzel je komplet v kryospánku. Říká se, že během kryospánku je vzhůru jen ta primitivní část vašeho já. Zvířecí část. Není divu, že Riddick je celou cestu vzhůru. Tahle speciální zásilka je meziplanetárně hledaný zločinec, člověk, který svou povahou opravdu ke zvířeti nemá moc daleko. A 22 týdnů cesty je ještě zatraceně dlouhá doba. Doba, během níž by se mohlo ledacos porouchat. Když loď rozcupuje sprška mikrometeoritů a v nouzovém režimu přistane na jedinou obyvatelnou planetu, naskytne se tomuhle zvířeti jedinečná přiležitost utéct. Uprchlý zločinec ale nebude jediné, co by přeživší skupinu trápilo. Ani ne deset civilistů, kteří jako jediní havárii přežili, se bude muset potýkat s podivnou charakteristikou planety. Na její povrch totiž svítí rovnou tři slunce a fauna i flora je tím prakticky všechna spálená. Známky po civilizaci žádné, jediné, co tu zbylo, je prázdná průzkumná stanice: S porouchanou lodí na dvorku a modelem sluneční soustavy v pokojíku. Modelem, který značí brzké zatmění všech tří sluncí. V okamžik, kdy se od planety odvrátí poslední paprsek světla, se probouzí stvoření, se kterými byste zahrádku vážně sdílet nechtěli. A nejhorší na tom je, že zatímco člověk toho ve tmě moc nevidí, tyhle potvůrky s ní nemají problém. Znenadání je potřeba spolčit se s největším nepřítelem. Riddick je totiž na tmu z návštěv vězeňských zařízení zvyklý, jeho poupravená očka v ní vidí celkem slušně. A než se záchranná loď opraví, bude potřeba pár zlobivých monster pobít. One rule: Stay in the light.

Autor: st39.6