Černočermá tma je krásným příkladem toho, jak si film můžete natočit doma na dvorku prakticky za nic. Všechno, co k tomu potřebujete, je dobrý nápad a nervy ho zpracovat. Nemusí to přitom být jen drama z rodinného prostředí - pokud jste opravdu šikovní, můžete si střihnout i vlastní sci-fi. David Twohy si něco takového před sedmi lety řekl a poupravil možnosti žánru. Levné béčko se pod jeho rukama promněnilo ve sci-fi, která ustála laciný příběh s absencí hlubší zápletky a k divácké přízni si dopomohlo jinými způsoby. Je to především vizuální podání. Nic kdovíjak objevného, protože k atraktivitě Černočerné tmě stačilo mírné přeexponování obrazu a hrátky s filtry. V rukou Twohyho to každopádně stačí ke zhutnění atmosféry. Atmosféry tajemného, neznámého světa, kde jedna hrozba přebíjí druhou. Kde je světlo zásadním činitelem, který hýbe osudy postav. Tři slunce, tři způsoby filtrování obrazu. Pokud vám něco takového nepřijde jako dostatečné k vytvoření dobré atmosféry, může vás těšit, že to není Twohyho jediný způsob, jak vám zabrnkat na nervy.

Černočerná tma těží z diváckého pocitu neznáma. V první polovině je za zlou postavu zabiják Riddick, jenž zrovna nemá co na práci a tak psychicky tyranizuje vystrašenou posádku. Hra na kočku a na myš však netrvá moc dlouho, když se v druhé polovině objeví větší a početnější hrozba vetřelců. Obě části každopádně stojí a padají na jednom: na Vinu Dieselovi. Tehdá ještě neprofláklý herec byl perfektní volbou pro postavu nekompromisního zločince, který se nezajímá o osudy ostatních lidí a je schopen obětovat jejich životy jen pro záchranu toho svého. Právě díky němu šlapou všechny ty béčkové triky, právě díky němu je film atraktivní i v pasážích, které byste nikomu jinému nezbaštili. Právě díky němu je Černočerná tma tím, čím je: spíš příběhem muže, který se i přes své zvrhlé zásady a zvyklosti musí na chvíli postavit na stranu dobra, než příběhem o skupince bojující s neznámým nebezpečím.

Twohy sice udělal chybu, že se svět Riddicka pokusil dalším dílem zmytologizovat, Černočerná tma však zůstává samostatně funkčním filmem, který je v rámci sci-fi v mnohém novátorský. Postava Riddicka dalším dílem přestává fungovat - Znovu tu tak platí pravidlo prvního setkání, kdy se skvělý nápad ještě neztrácí ve změti technických vymožeností, udržuje si svou decentnost a staví na atraktivitě navozené pomocí jedinečného stylu. Proto by Pitch Black neměla ve VIM chybět. Twohy totiž dokazuje, že pokud vezmete mnohokrát ohraná klišé a prezentujete je svým vlastním způsobem, může vznikntou skvělý sci-fi horor, který nakonec předčí leckteré své předchůdce i následovníky.