Cival celkem často říká, že Netflix podle něj nikdy nenatočí skutečně velký a zásadní film. Je to možné, i když ambice tu jsou, ale já mám tuhle distribuční platformu rád právě z toho důvodu, že pomáhá na svět těm malým a nezásadním filmům. Přesně takovým, pro jaké dnes v kinech není místo, protože by se nezaplatily a sama distribuce by stála víc než natáčení. V době, kdy je trh s DVD a Blu-Ray víceméně vyřízený, jsou skoro vyřízení i filmaři, kteří chtějí nebo musejí točit menší a „svoje“ filmy. A pro ty mají na Netflixu místo. A i když občas ta spolupráce nedopadne ideálně, těch zajímavých kousků z ní vyleze pořád celkem dost. Wheelman patří mezi ně.

Wheelman: FOTOGALERIE

Skutečně jde o malý film, ale to mu nebrání v tom, aby byl stylový a strhující. V hlavní roli tu je Frank Grilllo, jeho auto a jeden den blbec. Probereme si to postupně. Grillo je boží. Krom hlavní role se ujal i produkce a do jedné z menších roliček obsadil svou manželku a rozjíždí totální one man show. V práci s hlavní postavou má jeho Wheelman mnohem blíž k Noční jízdě s Tomem Hardym než ke Drive. Postupně se tu odhaluje celkem komplikovaná situace i charakter hlavního hrdiny, který se přímo před očima mění (nebo musí měnit) z profesionála na zoufalce a chladně kalkulujícího drsňáka. A všechny tyhle polohy Grillo zvládá naprosto s přehledem a jeho charisma, hluboký hlas i přirozeně působící nas*anost vám nedovolí nedržet mu palce. Sakra, ten chlap si zaslouží velkou roli ve velkém filmu! 

Vizuál okoukává Wheelman od Michaela Manna Co dál? Auto. Ale ne auto jako v Rychle a zběsile, kdo se těší na fetišistické oblety a mazlení se s karosérií, ten bude zklamaný. Auto je tu jen pouhá věc, které má hrdinu dopravit z místa A na místo B a pokud možno na sebe neupozorňovat policajty. Celovečerně debutují režisér Jeremy Rush z něj však prakticky nevytáhne paty. Krom asi jedné minuty se naprosto všechno odehrává ve voze a kamera je přidělaná uvnitř, na místě spolujezdce, zvenčí na kapotě nebo zabírá kola. A i když hrdina musí vylézt, kamera zůstává uvnitř. Člověk z toho má pocit, jako kdyby byl hrdinovi permanentně za zády a celý ten průšvih prožíval s ním. Auto tu má druhou hlavní roli, není to ovšem "parťák" jako V8 v Šíleném Maxovi, Rush ho využívá mnohem praktičtěji a spíš než autařský film točí variaci na Telefonní budku. Ven se prostě nedostanete, budete uvnitř nebo na dosah a na doslech a bude se vám to líbit, protože i s takhle omezeným prostorem zvládají tvůrci pracovat naprosto s přehledem. 

Spíš než autařský film točí tvůrci variaci na Telefonní budkuNo a co ten den blbec? Tady by mohlo pár diváků narazit, logicky se totiž nabízí myšlenka, že Wheelman patří do akčního žánru. Nepatří, je to film s akcí, občas se v něm vystřelí a dojde i na nějaké honičky, většinu času se ovšem kecá. Ale naštěstí dost napínavě. Jakmile totiž během akce zazvoní hrdinovi telefon a neznámý hlas mu řekne, že ho jeho parťáci mají v plánu zabít, rozjíždí se série telefonátů, vyjednávání, ukecávání, vyhrožování a snahy obelhat člověka na druhém konci drátu. Ať už jde o neznámého milovníka jazzu, který toho ví víc, než by měl, starého kámoše, otravnou dceru nebo právem vytočeného mafiána. Ačkoliv není příběh nijak zvlášť komplikovaný, je vyprávěný z pohledu hrdiny, jenž moc netuší (nebo vlastně vůbec), co se kolem něj děje a do jaké situace se vůbec dostal. A chce z ní pryč.

Rush jednoduše spoléhá na Grilla a dialogy, jinak je ovšem Wheelman minimalistická podívaná. Pro někoho možná trošku nuda a já sám přiznávám, že ke konci už se to trošku táhlo, ale pomalé nahánění s motorkářem a snaha neztratit nervy, když jde o život někomu blízkému, tu fungují mnohem lépe než cool honičky stříhané na hudbu v Baby Driverovi. Rush navíc okoukává vizuál od Michaela Manna a párkrát si při Wheelmanovi určitě vzpomenete na Collaterall nebo Miami Vice, což asi nikoho neurazí. Takže za mě určitě palec nahoru. Nečekejte akční film, spíš komorní thriller se skvělým hlavním hrdinou a chytrou režií. V každém případě doufám, že dvojka spolu Grillo/Rush nepracovala naposledy. Tahle jízda se jim totiž povedla a já si rád dám kdykoliv další jízdu.