V dnešním turbulentním světě má člověk jen málo jistot, jednou z nich však naštěstí zůstávají filmy Jasona Stathama. Ačkoliv si výjimečně odskočí do jiných žánrů a občas zkusí nějaký výpravnější akčňák, pořád je to mistr béček. A diváci měli dost času na to, aby si ujasnili, jestli na ně po nějakých pětadvaceti letech pořád chtějí koukat, nebo ne. Statham dělá prostě to, co se po Stathamovi chce a jednou za čas si to fandy najde. Pravda, tyhle filmy v kinech málokdy vyloženě září, ale díky chytrému předprodeji práv má akční hvězda z Anglie spočítané, že se jí vyplatí mlátit na plátně lidi, dokud na to bude mít fyzičku. 

Očekávat od jeho novinky Vzpoura cokoliv jiného by bylo absolutně naivní. Já to vím a vy to víte. A pokud to nevíte, tak nejspíš ani nevíte, kdo je Jason Statham a na webu MovieZone jste se ocitli omylem, když jste hledali, kde mají nejlevnější pomazánkové máslo. O co jde tentokrát? Víceméně o to samé co vždycky. Stathamovi někdo ublížil a on se chce pomstít. Bývalý elitní voják a policista Cole Reed dělal ochranku majiteli velké dopravní společnosti kdesi na jihovýchodě Asie, ale po atentátu na něj je právě Cole podezřelý z jeho vraždy. A tak se rozhodne na vlastní pěsti, nože a střelné zbraně zjistit, kdo v něm měl ve skutečnosti prsty. Stopa ho zavede na nákladní loď, za jejímž kormidlem stojí obchodníci s bílým masem. A ti si bez debat zaslouží, aby si na ně trochu došlápl. 

Vzpoura: FOTOGALERIE

No a to je vlastně asi všechno. Od začátku je evidentní, že Statham pojede ve svém drsňáckém módu, kdy se zarputile mračí a zlikviduje každého, kdo se mu postaví do cesty. Jediný výraznější rozdíl tkví pak v tom, kde k tomu dojde. Obří nákladní loď není zrovna okoukané prostředí a tvůrci se na plakátech snažili odkazovat ke Smrtonosné pasti. Na jednu stranu to dává smysl, máme tu uzavřený prostor, hodně schovávaček a není kam utéct. Na druhou snad nikdo nečekal, že by Cole Reed mohl být hrdina jako John McClane, tedy vyděšený a spíš chytrý než fyzicky naprosto dominující. Režisér Jean-François Richet se však přeci jen občas snaží jet na té vlně Smrtonosné pasti i v samotném filmu. Na akci přímo na lodi si docela počkáme, Cole se na sebe dlouho snaží neupozorňovat a část stopáže navíc stráví zavřený v úzké ventilaci (nebo co to bylo). Ale stejně to směřuje k tomu, co všichni očekáváme. K masakru. 

A ten popravdě není špatný. Richet se Stathamem chytře využívají úzké prostory lodi, takže i když se tu hodně střílí, ty nejzásadnější věci se řeší na blízko, tudíž se ke slovu hodně dostávají nože, sekyry a improvizované zbraně. Richet umí akci nasnímat tak, aby nebyla úplně chaotická, rozhodně se nebojí pouštět záporákům pořádně žilou a i když nikdo z nich nemá proti holohlavé akční superstar sebemenší šanci, jsou zloduši typově dobře vybraní. A pár z nich Stathama přeci jen potrápí, bitka na nože u kontejnerů, střet na schodech nebo finále mezi akčními béčky docela vyniknou. Navíc potěší i fakt, že tu máme po dlouhé době i zajímavého protivníka. Roland Møller je dobrý herec a i jednorozměrného záporáka dovede udělat alespoň trošku zajímavého. Navíc jde o urostlého chlapa, takže ve finále to vypadá, že by mohl přežít o pár desítek vteřin déle než jeho pohůnci. 

V čem tkví nejzásadnější problém? Když nebudeme řešit, že Statham servíruje divákům to co vždycky, tak ve scénách, kde on sám není. Naháněčky na lodi jsou fajn, bohužel pokaždé, když se tvůrci rozhodnou střihnout jinam, padá Vzpouře řetěz. A v případě scén se záporákem, který diriguje zlotřilé námořníky přes telefon a snaží se tvářit, že není v akčním béčku, ale seriózním politickém thrilleru, je to hodně znatelné. Annabelle Wallis tu je navíc nejspíš jen proto, aby ve filmu byla nějaká žena a zastřelila nějakého poskoka a celkově se tu nikdo moc nesnažil vyplnit prostor mezi akčními scénami něčím, co by bylo byť průměrně zajímavé. 

Na druhou stranu pořád je tahle béčková hra na schovku na lodi poctivější a hlavně důstojnější než nablblý Beekeeper nebo vyloženě odfláklý Working Man. Od Stathama asi nic víc už očekávat nemůžeme a jestliže prostě toužíte po nášupu toho, co dělá v kinech už nějakých pětadvacet let, tady to dostanete. A jestli ne, tak nejspíš ani neuvažujete o tom, že byste na Vzpouru zašli, že jo.