Divadelní hra Past na myši se v Londýně hraje od roku 1952 a přerušil ji jen Covid. A hrát se bude ještě asi pár let, protože fandové Agathy Christie jsou jí věrní a tahle dáma evidentně píše dobré detektivky nejen v knížkách. Na Past na myši si můžete zajít i v Česku a možná, že když to na rozdíl ode mě uděláte, užijete si filmovou Vraždu v Londýně ještě o kousek víc. Jde totiž o hodně hravou meta detektivní komedii, u které se sice člověk neztratí, když nezná předlohu, ale celou dobu možná budete mít podobně jako já pocit, že vám něco uniká. 

Děj se totiž odehrává v Londýně v roce 1953, kdy někdo zavraždí slavného hollywoodského režiséra, jenž měl Past na myši zadaptovat. Jenže kdosi o to nestojí. Brzy se ukáže, že nebožtík Leo Köpernick měl talent nejen točit filmy, ale také dělat si nepřátele a na povrch vyplují i další pravdy nejen o něm, nýbrž i o samotné hře a lidech, kteří se kolem ní točí. Vraha mají vypátrat zkušený inspektor Stoppard a jeho mladá a možná až přespříliš horlivá kolegyně Stalkerová. A práce budou mít až nad hlavu. 

Vražda v Londýně: FOTOGALERIE

Vražda v Londýně je na první pohled fajn krimi komedii ve stylu literárních detektivek Agathy Christie. Dva hrdinové pátrají, párkrát se spletou, na povrch vyplouvají jejich tajemství a na konci přijde velké rozuzlení. To celé je natočené s lehkostí a hravostí a Tom George zvládá budovat příjemně pohodovou atmosféru navzdory tomu, že v jeho filmu umírají lidé. Ona zábavnost a hravost spočívá především v tom, že George se nebojí hrát si se žánrem a klišé a moc dobře ví, že jeho diváci znají pravidla detektivek Agathy Christie. A hraje podle nich. Nejde proti nim a nepokouší se je popírat nebo ohýbat, jako to udělal Rian Johnson v Na nože, ale stojí na straně diváků. Těch, co si užijí, že se na plátně bude dít přesně to, co očekávají. A režisér ví, že to vědí. Sám Adrien Brody tak hned na začátku řekne, že v podobných příbězích obvykle umírá nejméně sympatická postava, kterou nikdo nemá rád a vzhledem k tomu, že nikdo nemá rád jeho, tak umírá on. Protože tak to chodí. 

George dává divákům to, co od podobného příběhu chtějí, zároveň zvládá být nad věcí a nestydí se jít publiku naproti. Na jednu stranu to potěší, protože lehkost Vraždy v Londýně je docela nakažlivá a i když rozpočet asi nebyl z největších a celé to vypadá velmi divadelně, George z toho do velké míry udělal výhodu. Stejně jako z herců, kteří velmi ochotně hrají skoro až karikatury zamračených detektivů s tajemstvím, roztomile snaživých policistek a divadelních hvězd se snobskými manýry. 

Georgeovi to ovšem nestačí a pracuje tu ještě s další rovinou a zasazuje svůj děj do skutečného světa, takže mezi jeho podezřelými jsou například Richard Attenborough nebo skutečná Agatha Christie, z téhle roviny ale už nedokáže vytáhnout bohužel nic zajímavého a působí lehce nadbytečně. Respektive jako snaha být za každou cenu meta i v místech, kde to vlastně k ničemu nevede. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí to, že herci nastudovali pohyby a způsob mluvy skutečných umělců z poloviny minulého století. K ničemu jinému to není a těžko říct, kolik lidí to reálně ocení. 

Přehrajte si trailer Celkově však George natočil fajn chytrou krimi komedii, která zaujme svou starosvětskostí a „britskostí“ v tom nejlepším slova smyslu. Záměrně klišovitý příběh táhnou dobří herci a hezky se na to kouká, ale od začátku jsem měl pocit, že se tu tvůrci snaží vytvořit něco víc než jen poctu slavné hře a ještě slavnější spisovatelce. A že se jim to nepovedlo tak dobře jako Johnsonovi, protože i přes veškeré nápady a snahy hrát si s divákem a příběhem jim chyběla odvaha skutečně a rázně překročit stín Christie i Pasti na myši. Na fajn krimi komedii to naštěstí stačí.