Venoma v redakci nemáme moc rádi. A vlastně nás to docela mrzí, protože tenhle původně záporák přeučený na antihrdinu si vyloženě říká o nějakou tu temnější a drsnější adaptaci. U Sony se však rozhodli udělat z něj takového toho lumpíka, u jehož dobrodružství se budou malí diváci trochu bát, ale ne tak moc, aby s nimi rodiče nevyrazili do kina. Občas někomu ukousne hlavu, naštěstí to vyrovnává hláškováním a když už někoho zabije, tak si to stoprocentně zaslouží. No a zbytek… zbytek Venomů jsou takové ty levné komiksovky, které vypadají jak z dob, kdy v kinech jezdil na své ohnivé motorce Ghost Rider nebo kdy si Ben Affleck hrál na Daredevila. Ekonomicky šlo bez debat o dobré rozhodnutí, první film byl megahit, druhý v kinech zazářil o něco méně, ale taky velmi slušně. Tak proč na tom něco měnit kvůli pár zarytým fandům, protože ti už si tak nějak zvykli a kina stejně nenaplní? 

Nikoho tedy nemůže překvapit, že třetí film jede z devadesáti procent ve stejných kolejích jako jeho předchůdci. A je jedno, že i tentokrát vidíme v kolonce „režie“ jiné jméno. Kelly Marcel sice točila poprvé, ale napsala Padesát odstínů šedi, na kontě má ovšem třeba i velmi fajn Cruellu a především oba předchozí Venomy, takže hrála hru, ke které sama vymyslela pravidla a očekávat tak nějakou zásadní změnu by bylo naivní. A tentokrát Eddieho Brocka staví do nepříjemné pozice. 

Venom: Poslední tanec: FOTOGALERIE

Bývalý novinář a kámoš mimozemského symbionta se po obvinění z vraždy ocitá na útěku a po krku mu jde vojenské komando lovící symbiotické návštěvníky z vesmíru, kterých k nám evidentně přiletělo docela dost. Mnohem větší problém však představuje Knull. Kdo to je, ptáte se? Nedivím se. Pokud se nepletu, jméno ikonického záporáka ze stránek komiksu ve filmu snad ještě ani nezaznělo, ale najednou ho tu máme v první scéně a už během ní je očividné, že Sony se tu pokouší přijít se svým Thanosem. Takže hned dostaneme nalejvárnu o tom, že jde o boha temnoty nebo něco takového, že sedí ve vězení, které lze otevřít klíčem ukrytým ve Venomovi, ovšem jen když se kompletně zhmotní, a že na Zemi před Knullem utekli ostatní symbionti a jsou ve skutečnosti hodní. To, co marvelovky budovaly několik let, tady zvládneme během prologu, jen tak mimochodem se popře spousta děje z předchozích filmů a nazdar. Výsledek? Na Zemi zamíří obří monstrum a Venom má další problém. 

Upřímně ta snaha o plácání se v jakési mytologii je hodně směšná. U Sony si asi spočítali, že po neúspěchu Madam Web a Morbia není nikdo moc zvědavý na týmovku zloduchů, k níž studio chtělo krůček za krůčkem jít, a že nemají čas postupně budovat něco nového, takže „tady to máte a žerte, holoto, to je Knull, je zlej a ještě ho uvidíme“. Malinko zoufalost, ale budiž. Zdaleka to však není jediný problém Venoma. 

Hlavní potíž tkví v tom, že to celé pořád většinu času vypadá stejně lacině jako předchozí dva díly. Tom Hardy tu navíc podstatnou část stopáže bloudí po lese oblečený jako vágus a prostě… prostě tam není na co koukat. Občas dojde k nějaké neurážející akci, občas k hláškování na sílu a snahu dělat z Venoma spíš Deadpoola než onoho temného hrdinu z komiksů je evidentní. Celé to tak nějak plyne, ničím to nezaujme, ničím moc neurazí a pak by to mělo skončit. Jenže naštěstí neskončí. 

Pokud lze na třetím Venomovi něco pochválit, tak právě finále odehrávající se na vojenské základně, kde se Kelly Marcel, samotný Venom i ostatní symbionti urvou ze řetězu a rozjede se až nečekaně velkolepá triková show. Samotné triky sice mají své rezervy, ale to, co tu Hardy s Venomem a novými parťáky převádí, je podstatně velkolepější a nakonec naštěstí i zábavnější než jakákoliv scéna z předchozích filmů. Navíc se toho ze závěru do trailerů moc nedostalo, takže skutečně bylo velmi příjemné překvapení sledovat, jak to celé najednou nabere sympatické obrátky a já se mohl uvelebit v křesle a bavit se. Snad poprvé po třech dílech. Pořád je to béčková akce, pořád druhá liga oproti finále většiny marvelovek, ale na komiksovku od Sony jde skoro o malý zázrak. 

Přehrajte si trailer Přitom potenciálu pro pochvaly by tu bylo víc. Chiwetel Ejiofor hraje postavu, u které několikrát naznačí, že by s trochou snahy a větším prostorem mohla být skutečně zajímavá, ale místo toho musíme holt dostat legrační scénu, kdy Venom ve Vegas tancuje se svou sousedkou. 

Do jisté míry chápu, že Venom je přesně takový, jaký být chce už od prvního filmu. Část diváků to baví, já jim to přeju, ale i když tenhle díl považuji za nejlepší z trilogie a v jistých chvílích jsem uvažoval i o nadprůměrném hodnocení, faktem zůstává, že jde pořád o soňáckou šmíru. Trochu podfinancovanou neambiciózní podívanou, která neví, čím chce být, nevypadá bůhvíjak a za dva týdny si z ní budu pamatovat asi jen to finále.