Tak jsem se na to vyspal…

…a je to furt špatný.

Na úvod bych jen rád řekl, že se v recenzi asi nevyhnu nadávání na neschopnost kravaťáků ze studia Sony přijít s filmem, který by nevypadal jako dvacet let stará snaha o rychlou a levnou komiksovou adaptaci typu Elektra, než mě ale někdo tradičně nařkne z toho, že jsem v textu zlý, a v hodnocení zase naopak shovívavý, pojďme si ujasnit jednu věc. Režírující Daniel Espinosa je sice nudný rutinér, není to ale John Moore ani jemu podobní zločinci proti lidskosti, takže byť jsou Venomové i Morbius v mých očích mizerné filmy a bez mrknutí oka bych je označil za ztrátu času, k peklíčkům s Ruby Rose nebo jiným vyhaslým hvězdičkám mají pořád ještě daleko. A teď už k tomu, co se dalo čekat.

Morbius samozřejmě pokračuje v nastavené laťce nenáročného akčního blockbusteru, který není moc dlouhý, nemá moc postav, scénář je hluboký asi jako talíř na pizzu a situaci tak před totálním fiaskem zachraňují pouze zdatní herci. Na druhou stranu je třeba říct, že v rámci práce s postavami – konkrétně u vztahu hlavního hrdiny se záporákem – je Morbius přece jen o půl kroku dále než Venom, a nabízí alespoň základní nástřel dilematu, který by hrdina po čas filmu mohl řešit. To že se to celé vyřeší po jediné návštěvě vězení a celý nápad jde rázem do koše už je zas jiná věc. Z hlediska příběhu mi však Morbius přišel přece jen poutavější.

Nicméně o čem to teda je. Hlavní postava Michael Morbius trpí od narození vzácnou nemocí, která nějak souvisí s krví. Má ještě kamaráda Mila, jenž si prochází tím samým. Michael je ovšem génius, a tak z něj vyroste doktor, který odmítne Nobelovu cenu, protože jeho zázračná umělá krev zachraňující miliony životů po celém světě byla jen vedlejším produktem jeho výzkumu a nikoli hlavním cílem – tedy nalezením léčby. Časem ale zjistí, že by tím pravým průlomem mohla být upíří krev. V jedné scéně tak stojí na skále v Kostarice a nechává se okřídlenými potvorami požírat, jenom aby v té další stál už ve své laboratoři a prováděl pokusy. Jo, podobné skoky ve scénáři a přesuny postav na plánku tak, aby byly vždycky tam, kde to děj vyžaduje, jsou tu celkem běžné, radši pojďme dál.

Na lidské experimenty nicméně doktor Morbius a jeho sličná asistentka s tváří Adrii Arjony potřebují hromadu peněz, loď v mezinárodních vodách a nějakou ochranku – vše tak zajistí Morbiův dospělý přítel Milo (Matt Smith). Experiment se však vymkne z rukou, z Morbia se stane upír a kupa lidí, která jak později dva detektivové z FBI prohodí, vlastně nikoho nezajímá, umře. Zbytek děje už si nejspíš domyslíte, akorát uberte na akci, protože v reálu prakticky žádná není, uberte na romantice, protože v reálu taky skoro žádná není, uberte na humoru, protože ve filmu žádný není, uberte na napětí, ve filmu žádné není, a máte zhruba výsledný film. Jednoduchý, rychlý, zbavený jakýchkoli ambicí a podle mě i odsouzený k neúspěchu, protože zatímco u Venoma komerční potenciál chápu, tohle se přece jen snaží být trochu serióznější podívaná. Problém je, že není, a tak to neuspokojí ani náročné diváky, ani ty nenáročné. Ale hej, pokus lepší než nic.

V zásadě k tomu nemám moc co dodat. Napojení na MCU se řeší až ve dvou potitulkových scénách a obě jsou stejně tak k smíchu, jako k pláči. Po Spider-Manovi logicky ani vidu, ani slechu, Jared Leto už má na kontě horší role, že by ho ale Morbius nějak vykoupil nebo mu zajistil jízdenku mezi Avengers, to fakt ne. Naopak Matt Smith byl v Poslední noci v Soho docela zábavný šmejd, tady je ale spíš tragikomická figurka, co předvádí ještě horší tanečky než Maguire ve třetím Spideym. Kolem a kolem zbytečný film bez špetky invence, jeho sledování vás sice nezabije, na druhou stranu neexistuje důvod, proč vás na něj poslat.

Přehrajte si trailer Naopak, čím míň to vydělá, tím větší je šance, že se někdo v Sony zamyslí nad tím, co vlastně dělají. Jejich velkohubé plány na Sinister Six totiž podle mě vůbec nedávají smysl, o filmy Madame Web a Kraven the Hunter mám teď vyloženě strach, ani Dakota Johnson, ani Aaron Taylor-Johnson si takové faily totiž nezaslouží, a jestli by sem náhodou třeba Sony v budoucnu chtělo ukecat k návratu Andrew Garfielda, byla by to pro něj vyloženě kariérní sebevražda. Tady holt vidím velký špatný.