Pixar má na kontě dva nefalšované klenoty - Hledá se Nemo a Úžasňákovi. První se dočkal pokračování předloni a vyklubala se z něj průměrná zbytečnost, na jejíž existenci bych nejradši zapomněl. Návratu superhrdinské rodinky jsem se tak logicky bál, o to víc jsem si ale v kině nakonec oddechnul.

Abych to rozseknul hned zkraje - dvojka Úžasňákových je prakticky stejně dobrá jako jednička! Ačkoliv mezi natáčením obou filmů uplynulo 14 let, dějově na sebe přímo navazují. Po letech čekání se tak dozvíte, jak proběhl duel s krtkozloduchem, jak dopadlo Violetino rande a co se s problémovou rodinkou dělo v následujících dnech a týdnech.

Úžasňákovi 2: FOTOGALERIE

Zprvu jsem se bál, že to povede k "syndromu epilogu", který postihl třeba druhého Wolverinea (dovětek X-Menů 3) nebo Quantum of Solace. Brad Bird se ale do téhle pasti nechytil a servíruje zbrusu nový příběh, jenž opravdu stojí na vlastních nohách. Jiné problémy, jiní padouši, jiné osobní linky... jen ta dokonalost provedení se vlastně nezměnila.

Ať už do vás Brad Bird pere komorní dialog nebo velkou akční scénu, vždycky je to parádní pokoukání. Úžasňákovi baví, napínají i dojímají přesně tam, kde by měli, a především epičtější scény patří k žánrové špičce. Piplat se v animáku s tak nápaditou akcí prostě není zrovna v módě. Bird však očividně zúročil všechno, co se naučil u čtyřky Mission: Impossible, a ždíme z materiálu maximum.

V čem tedy návrat Úžasňákových vlastně kulhá? Bohužel v příliš obyčejném příběhu a ve zvratech, které jsou průhledné až běda. Pokud už jste nějaký ten špiónský film viděli, odhadnete řadu věcí dlouho dopředu. Pozdější scény vás tak neoslní způsobem, jenž tomuhle žánru sluší, což se dá odpustit jen proto, že jde vlastně o animák pro děti.

Pixar si zkrátka nastavil "realizační laťku" příliš vysoko a spokojil se s předvídatelnou superhrdinskou báchorkou, která v každé scéně obrovsky šlape (ty souboje!), ale jako celek dospěláka moc nepřekvapí. Ještě že jsme na neobjevné blockbusterové příběhy vlastně zvyklí. Dávno tak víme, že je stoprocentní zábava důležitější než šokující děj, a Úžasňákovi 2 jsou v "bavícím" ohledu dalším pixarovským triumfem.