V roce 2016 má člověk jen málo jistot. Třeba to, že Karel Gott vyhraje dalšího Slavíka a zase bude překvapený, Brno se nikdy nestane hlavním městem a že mezi srandovními prohlášeními Jiřího Ovčáčka uběhne maximálně týden. A donedávna se dalo spolehnout i na kvalitu animovaných pixarovek. Ta šla naneštěstí v poslední době trochu dolů. Auta 2 zklamala snad každého, dvojku Příšerek bychom také nejspíš oželeli a na Rebelku si dnes vzpomenou jen fanatičtí milovníci zrzek. Posledních pár let to zkrátka vypadá, že studio, které bylo synonymem nejen pro kvalitu, ale hlavně pro fantazii a originalitu, už jednoduše nedovede své pověsti dostát. A tenhle pocit je bohužel po Hledá se Dory silnější než kdy dřív. 

Hledá se Dory: FOTOGALERIE

Nebudu tu nad Pixarem lámat hůl, konec konců loňské V hlavě ukázalo, že tu pořád umí dělat originální a dobré filmy, bohužel Hledá se Dory je do značné míry pro slovutné studio ostuda. Není to vyloženě blbý film, chybí mu ovšem to, co pixarovky odlišovalo od konkurence. Ale vezmeme to postupně.

Asi i těm méně pozorným čtenářům došlo, že Hledá se Dory je sequel Hledá se Nemo, takže se opět vydáváme pod hladinu moře a v centru dění se tentokrát octla rybička trpící ztrátou krátkodobé paměti. Náhodou si ale vzpomněla, že měla jako malá rodiče a ti se jí ztratili, a tak se rozhodne je hledat. Takže dojde na putování přes celý oceán, které Dory a nakonec i Nema s Marlinem zavede do kalifornského akvária a cestou si všichni užijí spoustu legrandy, připomenou si, že rodina je důležitá stejně jako přátelství, potkají pár nových hrdinů. A pak to celé skončí a vy se můžete těšit na to, že příštích pár týdnů budou děti chtít všechno, na čem jsou nakreslené vykulené ryby. 

Pokud si Nema alespoň trochu pamatujete, tak vám při popisu příběhu nejspíš došlo, že Hledá se Dory je sice sequel, s jedničkou má však společného víc, než by bylo dobré. Vlastně se tu děje úplně to samé co minule, jen chybí žraloci a místo nich dorazí slabozraká velryba. A je to celé o dost pomalejší a méně zábavné než před třinácti lety. Jakoby v Pixaru dostali za úkol natočit film, který nemusí být moc dobrý, ale prodá se díky němu spousta hraček. Nejsou tu nápady, nejsou tu zábavní hrdinové ani extra zajímavé akční scény, není tu nic nového. Jen pocit, že na to tvůrci buď kašlou, nebo jim jednoduše došla fantazie. Těžko říct, co je horší varianta. 

Hledá se Dory je samozřejmě absolutní špička co se týče vizuálu a technické stránky věci. Všechny ty rybičky, korálové útesy, blbnutí pod hladinou moře a barvičky jsou na pohled fakt parádní, ale k čemu to je, když dostáváme ohraný příběh, který jede na půl plynu, a navíc není jeho hlavní hrdinka příliš sympatická. Jo, Hledá se Dory má problém s Dory. Ta v prvním filmu fungovala jako komediální prvek a ke starostlivému Marlinovi sedla ideálně, bohužel celý film zkrátka sólo neodtáhne. Zápletka o hledání rodičů je okoukaná a tentokrát i dojí emoce až moc na sílu. A vtipy? Dory většinu času opakuje variaci na „Ahoj, já jsem ryba a zapomínám věci. - Ahoj, jak ti můžu pomoct? - Ahoj, já jsem ryba a zapomínám věci.“ Poprvé se asi zasmějete, podruhé se uchechtnete, potřetí začnete přemýšlet, jestli tohle v Pixaru fakt někomu připadalo až tak zábavné.

Přehrajte si trailer Nová pixarovka není taková zoufalost jako Auta 2. Dory sice Nema vykrádá přespříliš, na druhou ten příběh pořád jakž takž funguje a snaha ukázat co nejvíc věcí, ze kterých by se daly vyrábět hračky, tady není tak odpudivě očividná. Ale i když nebudu brát zřetel na to, že se tu scenáristé extra nevyřádili a Dory je víc reklama než film, pořád mi tu zůstává jen pěkný, avšak zoufale obyčejný animák postrádající jiskru, nápad a snahu dělat věci jinak než ti ostatní. Právě tohle Pixar vždycky uměl nejvíc a proto jsme ho měli rádi. Teď jen vyprdl do světa profesionálně udělaný a absolutně zbytečný sequel, na nějž si za rok nikdo nevzpomene. Zootropolis tuhle prefabrikovanou podívanou překonává na všech frontách a vzhledem k tomu, že jsme v polovině roku, vůbec bych se nedivil, kdyby dorazilo pár dalších animáků lepších než tohle. Ono to vlastně ani nebude tak těžké.