Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Úsvit | 2023
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 05.10.2023
režie: Matěj Chlupáček
hrají: Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý

Úsvit: Recenze


ikona
Rimsy
eliška křenkovámatěj chlupáčekmiroslav königúsvit
Historická detektivka s Eliškou Křenkovou jedno důležité téma otevírá a spoustu dalších nejistě naťukuje. 

Francouzský filosof a sociolog Bruno Latour napsal počátkem 90. let knihu Nikdy jsme nebyli moderní, a právě tak se jmenuje i anglický distribuční název Úsvit (tedy We Have Never Been Modern). Pro scenáristu Mira Šifru představovalo pojednání o napjatém vztahu mezi přírodou a společností významný inspirační zdroj, některé Latourovy myšlenky pak upravil pro svou historickou detektivu odehrávají v ryze československých poměrech. Kde je hranice mezi přirozeným a umělým, mezi přírodou a kulturou?

Šifrův příběh zpracoval Matěj Chlupáček, dosud režijně spojený především se seriály Terapie a Zrádci, produkčně pak stojící za populární Ivetou či snímky Stínohra nebo Polednice. Z tohoto výčtu je patrné, že stále teprve devětadvacetiletý filmař patří mezi mladé tvůrce, kteří sledují zahraniční trendy a snaží se vykročit z komfortní zóny osvědčeného českého mainstreamu. To platí i pro Úsvit, který se citlivé téma ve svém středu snaží zpracovat co nejpřístupněji a zároveň nejsvědomitěji. Tato, ale i další protikladnosti se pak podepisují na tom, že film zůstává rozkročený až příliš široce.

Co to přesně znamená? Příběh nás uvádí do slovenských Tater roku 1937, kde po vzoru baťovského Zlína vyrostlo městečko Svit. V jeho centru je továrna na umělá vlákna, řízená mladým a energickým Aloisem Hauptem (Miloslav König). Ten si dobře uvědomuje, že ředitelská funkce vyžaduje především politikaření a reprezentaci, v čemž by mu měla pomáhat i jeho atraktivní manželka Helena (Eliška Křenková). Toho času těhotná žena však není ochotná si brát tolik servítek, kolik by bylo zapotřebí, což se ukáže především u tragédie, jež otřese celou komunitou.

Když dělníci naleznou mrtvolku novorozeněte pohozenou v hromadu písku, v centru jejich znepokojení je nejasný gender dítěte, nikoli fakt, že došlo ke zmaření sotva narozeného života. Miminko s mužskými i ženskými pohlavními orgány je považováno za zrůdu a pouhé přiznání jeho existence by mohlo poškodit reputaci továrny. Všichni jsou proto vyzváni k tutlání, aspirující lékařka Helena však chce záhadě přijít na kloub – z profesní zvědavosti i z obavy o vlastní nenarozené dítě.

První půlhodina nastíní celou řadu zajímavých témat a vzbudí dojem, že se hlubšího rozpracování dočká jak podřízená pozice žen ve výrobním procesu, tak i znepokojivě utopická podstata podobných baťovských společností či nejasné obrysy blížící se druhé světové války. Žánrově se navíc vyprávění pohybuje mezi vztahovým dramatem a dobovou detektivkou se záblesky mysteriózního hororu. Zhruba v polovině děje je však odsunuto do pozadí vše vyjma prozkoumávání intersexuality (zastarale hermafroditismu). Helenino pátrání je i díky její otevřenosti nekonvenčním myšlenkám překvapivě úspěšné a hrdinka skutečně odhalí příběh nešťastného miminka.

V něm sehrává klíčovou roli i Richard Langdon, první česko-slovenský transgender herec, k jehož postavě se děj následně stočí. Chlupáčkův tým se nebojí sáhnout k tezovitým dialogům či edukativním animacím (z dílny oceňované Diany Cam Van Nguyen), jež na základě dobové literatury vysvětlují relevantní termíny a budují povědomí o tématu, jež často mylně považujeme za záležitost poslední doby. Jak snímek trefně upozorňuje, přetrvávají však i věci, o nichž víme až moc dobře – tedy že se leckteré společenské skupiny sice tváří moderně a pokrokově (a z hlediska schopnosti vydělat peníze a rozvíjet průmysl asi i jsou), ale hodnotově a názorově jsou sotva v minulém století.

Načrtnutých motivů je teda spousta, snad až moc. Zdá se, že tvůrci podlehli svůdnosti vlastního námětu a leckteré dílčí prvky jsou nejen letmo naznačeny, ale zároveň i vzápětí vyvráceny. Sám Chlupáček v rozhovoru pro karlovarské zvláštní vydání deníku Právo řekl, že „v půlce filmu se dostáváme do bydliště jednoho z místních pracovníků, do takzvaně zaostalé vesnice. Očekáváme nejvíc stereotypní prostředí, záměrně to tak v pár záběrech i vedeme, abychom na konci sekvence všechno podryli a ukázali, že v tom původním se tady schovává čistá, nejsilnější pravda.“

Úsvitu se od prvních záběrů daří budovat stísněnou atmosféru plynoucí jednak z blížícího se porodu, jednak z očekávaného příjezdu majitele továrny ze Zlína (Ladislav Hampl). Helenino pátrání znepříjemňuje omezená drbna v kouzelném podání Marthy Issové či dvojice tajných policistů (Milan Ondrík a Marián Mitaš), naopak ku pomoci jí jsou místní lékař a právník (Luboš Veselý a Anton Šulík), kteří mimochodem jako by z oka vypadli Robertu De Nirovi a Slavoji Žižkovi. Navzdory jednorozměrnosti druhé poloviny je vyprávění velmi zdařile uzavřeno, řada detailů do sebe zapadne a posledních pár minut, jimž předchází jedna poněkud vynucená emotivní scéna, je navzdory své nenápadnosti vyloženě zdrcujících.

Za pozornost stojí i kulisy umělého městečka Svit, o nichž se však víc mluví, než že bychom je viděli. Tvůrci si vystačí s interiéry továrny, domem Hauptových, pár cestami a jedním velkým společenským domem, v němž se zjevně odehrává vše podstatné. Kamera Martina Douby je však dokáže stejně jako v případě zmíněných Zrádců či Ivety snímat podmanivým a vtahujícím způsobem. Dobovou atmosféru naopak narušují občasné erupce sprostých slov, jež jsou sice zábavné, divácky vděčné a dovedou uvolnit napětí, ze zbytku snímku však přehnaně vystupují.


Přehrajte si trailer
Lze se ptát, co přidává zasazení děje do konce 30. let vyjma zvládnuté dobové patiny a pár mrazivých hlášek o Hitlerově racionalitě? Hlavně naivně vyřčenou naději, že na téma intersexuality bude za pět či deset let nahlíženo s větší otevřeností. Jak víme, nic takového se zdaleka nestalo – ostatně proto o tématu musejí i s odstupem mnoha dekád vznikat podobné filmy. Historická rovina připomíná naši tak častou nepokoru, s níž považujeme právě probíhající dějinný okamžik za vrchol pokroku a myšlení; a jak se opakovaně ukazuje, jsme na velkém omylu. Proto bychom se i dnes mohli spokojit s tím, že takto angažovaný snímek se účastní Hlavní soutěže karlovarského festivalu. Ale jak nám i historie ve fikčním světě Úsvitu připomíná, tyto drobné krůčky kupředu pořád nestačí.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (18)

Verdikt

avatar7/10

Rimsy

Moderně vypadající český film, sláva! Úsvit sice časem sklouzává k tezovitosti a spíše edukuje, než aby vyprávěl příběh, bezesporu se však jedná o bohaté, zevrubně promyšlené dílo, fungující na více úrovních.



Hodnocení redakce

  • avatar6/10

    Cival

  • avatar8/10

    do_Od


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    Silence

  • avatar7/10

    cabal

  • avatar7/10

    Rokle

  • avatar7/10

    Tomino

  • avatar8/10

    the dark knight

  • avatar8/10

    Slarque

  • avatar8/10

    Herkulesss

  • avatar7/10

    Nexus6

  • avatar9/10

    pepo

  • avatar8/10

    RidleyCrowe

  • avatar6/10

    malylada

  • avatar8/10

    Perun

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace