O FILMU

To vám takhle jednou byl jistý Johnny Párátko, který si kdoví proč myslel, že Život je krásný. Pro ty, kdo to dosud neví: Johnny Párátko bylo pouze jeho hodné alter-ego, ve skutečnosti se jmenuje Pinocchio a je to pěkné Monstrum. Roberto Benigni je po fyzické stránce střízlík. Co mu však bylo ubráno na solaru plexus, to mu matka příroda vykompenzovala na chuti točit ambiciózní velkofilmy. Abychom si rozuměli: samozřejmě velkofilmy italského střihu. Tygrem a sněhem (v tomto tvaru to zní česky dost příšerně) se Benigni vydává na nepevné podloží velkých eposů o lásce, po nichž byla, je a bude poptávka vždycky. Z lehce snového námětu snímku Tygr a sníh je také cítit felliniovský magický realismus. Jen posuďte: Attilio de Giovanni (Roberto Benigni) je roztržitý profesor literatury woodyallenovského typu (s čímž se pojí i vášeň pro nebetyčně krásné ženy), Vittoria (Nicoletta Braschi, v reálném životě Benigniho manželka) je přesně tím typem, který jej uvádí do transu. Jak už to však bývá, je pro něj také ženou nedostupnou. Své převahy si je velmi dobře vědoma a tudíž si s ním hraje jako kočka s myší. Pojítkem mezi životy téhle nerovné dvojky je irácký básník Fuad (Jean Reno), Attiliův blízký přítel, se kterým Vittoria úzce spolupracuje. Jednoho dne se rozezvoní Attiliův italský telefon a ze sluchátka zazní úděsná zpráva: Vittoria je v Bagdádu těžce zraněna. Co udělá zamilovaný blázen Attilio? Sebere se a za několik dní se během legračních peripetií dostává do rozstříleném Bagdádu, aby svou milou zachránil od jisté smrti. A kdyby to ještě někomu nedošlo: možná přijde tygr a napadne sníh. Chraplák Toma Waitse má své místo dopředu zajištěno.

FOTOGALERIE