Točit sequely není snadné. Publikum chce po jedničce obvykle víc, ale nespokojí se jen s tím. Zároveň nebývá úplně dobrý nápad kašlat na očekávání diváků a vymýšlet nové věci. Zkrátka je to trochu alchymie a aby diváci nevycházeli z kina nebo se nezvedali od televize s tím, že dostali to samé co minule, jen zabalené v jiném papíře, musí se tvůrci trošku snažit. U Trola 2 bohužel nikdo z takových lidí nejspíš nebyl. 

Ačkoliv za ním stojí opět Roar Uthaug, jenž má za sebou krom prvního Trola i dobrodružnou podívanou Tomb Raider, důležité je podívat se na jeho předchozí tvorbu. Horor Ledová smrt nebo katastrofická Vlna byly skandinávské variace na hollywoodské žánry, jen natočené v podmínkách, kdy se musí víc šetřit. A obojí víceméně dobře fungovalo. Což se dá říct i o prvním Trolovi, ten stál na základech klasických filmů o obřích monstrech, která se náhle zjeví na světě, drtí pod svýma nohama vše, co jim přijde do cesty, armáda je nedovede zastavit a po závěrečné destrukci je někdo nějak zlikviduje. Bylo to klišé, ale vlastně docela fajn a já osobně mám slabost pro tvůrce schopnné a ochotné točit v ne zcela ideálních podmínkách velké věci. 

Trol 2: FOTOGALERIE

Od sequelu se po plakátech a trailerech dal očekávat ten nejtradičnější upgrade. Místo jednoho trola tu jsou dva, budou si dávat přes držku a okolo se bude dít plus mínus to samé, co se dělo v jedničce. No, kéž by. Ze synopse to tak sice možná působí, ale při sledování Trola 2 jsem měl pocit, jako kdyby se Uthaug rozhodl vyzkoušet, jestli mě dřív naštve, nebo uspí. V tomhle sequelu totiž nefunguje prakticky nic. Začněme však pozitivy, protože to bude krátké – nevypadá to ošklivě, triky jsou fajn a záběry na digitální příšery taky. No a máme tuhle kapitolku za sebou. Dál už je to horší. 

Základní problém Trola 2 tkví v tom, že se v něm neděje prakticky nic spojeného s troly a s jejich řáděním. To by se dalo do jisté míry říct i o jedničce, ta ale mohla sázet na fakt, že obr se objevil poprvé a hrdinové i diváci se s ním musejí nějak seznámit a zjistit, co je zač, co chce a jak ho potenciálně zastavit. Takže ani moc nevadilo, že destrukce jsme dostali ve výsledku podstatně méně než dejme tomu v Godzille. Zvlášť, když nevypadala špatně. Jenže tohle logicky zopakovat nešlo a Uthaug a jeho tým nevymysleli, čím zaplácnou těch 85% stopáže, kdy trolové neničí Trondheim nebo luxusní sjezdovku. 

Ve výsledku tak většinu času trávíme s postavami, které buď nejsou příliš zajímavé, nebo naopak zaujmou tím, jak moc jsou otravné. Popravdě jsem moc nepochopil, jak mám číst jednu z hrdinek, když se prakticky okamžitě vyprofiluje jako záporačka, aby pak o scénu dál stála na straně těch hodných a nikdo neřešil, že právě ona cíleně vypustila desítky metrů vysokou hromadu šutrů na Norsko. A s ostatními je to stejné. Najednou se tu prostě dějí věci, které tvůrci potřebují a doufají, že si nikdo nevšimne, že si všechno tahají z nosu. Většinu času tak nestrávíme s troly, ale s partou nýmandů hrajících si na Indyho nebo Laru Croft z výprodeje prošlého zboží. Což bohužel vypadá tak, že omylem rozbijí kus stěny v katedrále a najdou stovky let starý hrob. Nebo že bůhvíproč umí komunikovat s troly, což se děje tak, že „musíte mít otevřené srdce“. A to ti, ty zlý, nepřející a náročný diváku, musí stačit. Ve scénách, kdy na scéně nejsou trolové, je tenhle film utrpení. A v těch ostatních to není o moc lepší. 

Akce je málo, to už jste asi pochopili, jenže když na akci dojde, tak není ani moc akční. Obvykle střety mez lidmi a trolem nebo zlým trolem a hodným trolem vypadají tak, že monstrum stojí, tváří se naštvaně a když se mu hodně chce, vytrhne ze země strom. První bitka mezi obry v podstatě neproběhne. Druhý trolí wrestling už pár nápadů má, ale kdyby se digitální záběry neprostříhávaly na momenty, v nichž armáda střílí někam mimo záběr, má tak devadesát vteřin. 

Přehrajte si trailer Takže zatímco u jedničky jsem Uthauga chválil, jak dovedl s relativně nízkým rozpočtem natočit skorohollywoodskou zábavu, tady bych ho nejradši profackoval. Na dvojce není jediná zajímavá věc a ty, na které by se potenciálně alespoň pěkně koukalo, jsou zatlačeny do pozadí na úkor hrdinů zábavných asi jako knihy Václava Klause. Je to prázdné, nudné, občas hraničící s trapností a naprosto zbytečné. Ale až z toho někdo sestříhá tři minuty fajn trolích bitek a destrukce, tak si je na Youtube pusťte.