To byl svět ještě v pořádku! Žádné mobily, jen krásní mladí lidé bojující za ty správné hodnoty. Muži byli chrabří, ženy měly napěchované korzety a černoši snili leda o účasti v budoucím televizním seriálu Kořeny. Jenže ironii stranou, tady opravdu uvidíte ty správné staré dobré časy v rámci žánru. Už když se vracíme ke kvartetu legendárních hrdinů k pevnosti La Rochelle, dýchne na diváka radost ze starosvětsky velkofilmové dobrodružné podívané. S tisíci komparzisty v oscarových kostýmech, stany, děly i mřížemi s dobovou patinou, prostě neošulené prostředí pro poctivou hrdinskou jízdu.

Tahle dvojka totiž není nastavovanou kaší, ani odřezkem, není to zbytečný přívažek, ale to nejlepší z prvního podání obohacené o adekvátně osudový rozměr. Tři mušketýři jsou samozřejmě odjaktěživa adaptováni do dvou filmů, tak aby po rozjuchaném originu s pokořením Milady mohla následovat ještě její drastická pomsta. A tady to funguje na výbornou.

Rozverné dobrodružství se čtyřmi sehranými parťáky, které pravidelně hypeuji jako vrcholnou oddychovku ve všech možných MZ Live a logicky jsem se mu věnoval i v rubrice V.I.M., tu totiž nabývá dramatičtějších a temnějších tónů, s tím jak otěže příběhu přebírá Milady v dokonale ikonickém blonďatém podání Faye Dunaway.

Perfektní castingová volba udělala z hvězdy Čínské čtvrti, Network a Bonnie a Clyde vzor fatálně nebezpečných krásek (ty šelmí oči a propadlé tváře k tomu výsostně pomáhají) a z jejích scén sled nezapomenutelných filmových momentů – postelová avantýra s D´Artagnanem ještě vyznívá celkem neškodně, navzdory poletujícímu peří a syčící kyselině, hra na umlčovanou náboženskou fundamentalistku v anglickém zajetí je už ale působivá ve vší serióznosti a drtivé finále, ve kterém začnou padat hlavy (doslova), už mistrovsky zrežírovaným překlopením oddychové hříčky ve špičkové kostýmní drama, kde se šermuje na život a na smrt.

Tenhle přechod režisér Richard Lester zvládl s naprostou bravurou a ukazuje to jeho výjimečné schopnosti, byť v tomto případě vydatně opřené o gradující hudební doprovod mistra Lalo Schifrina (spojení smyčců a zdrceného Michaela Yorka je jeden z mých vůbec nejoblíbenějších kinematografických momentů), už zmíněnou špičkovou výpravu i kostýmy a samozřejmě i o výjimečně natřískané herecké obsazení, v němž ční zpitý a zničený Athos Olivera Reeda a jednooký zlý bastard v podání přeborníka na zlé bastardy Christophera Lee.

Sequely Supermana sice v následující dekádě Lester úplně neustál, double o Třech mušketýrech mu ale vyšel na výbornou a jen těžko se bude překonávat i šikovným francouzským tvůrcům, kteří na podzim přivezou vendetu Milady s tváří Evy Green. Dumasův náramně vystavěný příběh má ale stále náboj, takže je logické, že mu i nová generace vypravěčů nezvládá odolat.

A zvlášť když si pro inspiraci pustí tuhle parádní, svižnou, zábavnou, vtipnou i osudově vyhrocenou verzi, která si udržela energii a švih po celé čtyři hodiny, pak se nelze jistému okouzlení divit.