Protože jsem trochu naštvaný a tak nějak počítám s tím, že jste už četli Hladovu recenzi, přeskočím úvodní formality a vrhnu se na jádro pudla. Totiž fakt, že třetí Transformeři postrádají jiskru. Někde uvnitř bliká nejasné světýlko, ale nemá dost sil, aby táhlo velkorysou stopáž. Stejně jako má Rosie Huntington-Whiteley míň křivek a mimických svalů než Megan Fox, má i zápletka míň fištrónu než oba předchozí filmy. Úplně nejsmutnějším zjištěním ovšem je, že Michael Bay je dřevo. Ne co do šikovnosti, ale prostě je jen beranidlem. Otrokem scenáristova pera a poslušným sluhou, který črtá epické obrazy, aniž by se zeptal proč. I ten patolízal Starscream se alespoň tu a tam snaží kutit něco za Megatronovými zády, ale Míša ne. Poté co místo Kurtzmana a Orciho vyfasoval rutinéra Kruegera (ten chlap je noční můra, takže musí být příbuzný s Freddym), poslušně zfilmoval, vyšperkoval jeho vizi... a podřízl si tím pod sebou větev.

Dokážu pochopit, že výměna na scenáristickém postu přišla po rozpačitých ohlasech na narychlo spíchnutou dvojku. Ta byla nekonzistentní, mírně vycucaná z prstu a možná trochu zdlouhavá. Tónem nicméně alespoň navazovala na jedničku a její klukoviny míchané s armádním fotopornem a zbrklým svazováním naší a cybertronské kultury. Kruegerův scénář se na to snaží jít od lesa, když nám v úvodu servíruje skoro až komorní pátrání po globální konspiraci z dob studené války, jenže jakmile začnou růst roboti jako houby po dešti, objeví se zásadní slabiny a film začne místo pointy rodit paterčata. A není to věru hezký pohled.

Je mimochodem ironické, že Sam se v úvodu nachází v pozici, kdy na něj nikdo nemá čas. Tajná služba a armáda od něj dala ruce pryč, Megan mu dala kopačky, Bumblebee se odstěhoval, Optimus nevolá a Shia se tak musí ztrapňovat na pohovorech a sledovat, jak jeho nová přítělkyně jezdí v luxusním sporťáku a platí účty. Ironické je to proto, že jakmile se Sam ve druhé půlce dostane zpátky na koně (ten zlom šel mimochodem podojit o trochu víc), dostává se do jeho role divák - na toho na jednou nikdo nemá čas, protože se všichni začnou hrozně řezat. A když říkám všichni, tak vlastně nevím, kde mám začít. Vzpomínáte si na představovačku autobotů v jedničce a jejich dovádění na dvorku? Na špičkování Megatrona se Starscreamem? Komorní dialogové chvilky, chtělo by se říct. Tady se při obklíčení Chicaga objevují zničehonic TUCTY nových botů a nikdo nic neřeší. Dokonce i Shia má dva minirobůtky v ledničce (na rozdíl od Dvojčat je s nimi alespoň trochu zábava, stejně jako s poskokem Johna Turturra), ale nikdo až na Sentinela Primea a Shockwavea - jednookého roboSitha - nemá šanci se nějak výrazněji prosadit. Důležité je jen to, aby se sem tam zmorfovali do pojízdného product placementu. Především Mercedes Benz tentokrát zatlačil americkou produkci do rohu. Němci mají letos silný modelový rok, takže se to tu jejich dresy jenom hemží.

Plechem i lidmi se tu plýtvá hlava nehlava (John Malkovich je skoro tak roztomilý jako v Red, ale totálně, totálně zbytečný), jediným výraznějším novým charakterem je Patrick Dempsey, ač ho v ukázkách skoro nebylo vidět. Možná to bylo proto, že je marketing tapetoval hodinovým obléháním Chicaga. Dobrá taktika, která vydělá stovky milionů, ale právě vjezdem do válečné zóny docházejí Kruegerovy nápady a Bay přichází o poslední opěrný bod. Jeho film se promění v samoúčelnou akční scénu - parádně natočenou, ale bez okras ve scénáři totálně neinvenční. Všichni víme, že Transformeři jsou hloupou(čkou) zábavou. Tak zní pravidla hry. Jenže i blbina musí být kreativní nebo alespoň srdcová. Obojí tu chybí, takže až začnou padat hlavy, bude vám těžko z toho, že vám těžko není. Emoce z vás žádná scéna ve třetích Transformerech nevyláká, wow okamžiky ve stylu Ironhideova salta v jedničce nebo Optimova lesního souboje ve dvojce tu chybí a všechna ta vystřílená munice, i v podobě naroubování na přistání na Měsíci nebo černobylskou katastrofu, přichází vniveč.

Film totiž nehraje s divákem rovnou hru - i desetiletému dítěti musí být jasné, že decepticoni by měli vyhrát. Trojice jejich leaderů je MNOHEM silnější než jakýkoliv autobot. Optimus by si to na férovku mohl rozdat tak možná s Megatronem, kterému pořád chybí kus mozku, ale Shockwave ho jednou dobře mířenou střelou pošle na dvacet minut do ošetřovny a o hlavním kápovi ani nemluvím. Je velká škoda, že film tuhle převahu lépe nezužitkoval, protože asi na dvacet minut to vypadá, že Transformers 3 půjdou cestou Terminátora 4 - lidský odboj v troskách planety proti stovkám nemilosrdných strojů. Jenže ne... Krueger cestou k happyendu dláždí křečovitými zvraty, které mají jediný důsledek. V závěru si divák může říct jen "to zas měli štěstí, pacholci". Obzvlášť jsem trpěl, když Optimus proletěl obranou a z vápna ustřelil překvapeným záporákům důležitou proprietu, která zbořila jejich plán jako domeček z karet. Když se to stalo ve finále dvojky (odpálení slunosacího zařízení na vrcholku pyramidy), považoval jsem to za školácký ústřel, ale Krueger zjevně opisuje zvraty jako čeští politici diplomové práce.

Obsah a forma jsou tu zoufale nekompatibilní. Z toho důvodu je to nejsmutnější Bayův film. Vůbec se totiž svému tvůrci nepodobá.Při takhle okatě vykonstruovaném závěru vás opouštějí všechny síly, protože mráz po zádech neběhá, ať se děje cokoliv a závěrečná Optimova řeč se rozplyne do prázdna. Objeví se jen Directed by Michael Bay a vy máte chuť někoho praštit. Proč tedy celých šest hvězdiček? Když pominu kvalitní řemeslo, které v mnoha ohledech nemá konkurenci, jde zejména o jakousi blockbusterovou setrvačnost, díky níž některé vedlejší motivy drží pohromadě. V jednotlivostech zkrátka občas film funguje (dobrá hláška, vizuální odkaz atd.), jenže je jich tady příliš. Film by byl paradoxně o dost bytelnější, kdyby se Bay zbavil půlky postav, dvou třetin robotů a sesekal film někam ke dvěma hodinám (celková stopáž je stejně jako v případě dvojky přes 150 minut).

Hlavně ale neměl měnit vítězný tým. S Kruegerem přišel film o nevinnost a hravost nevybouřeného teenagera. A s dospělejším lookem bohužel nestihnul zmoudřet. Duše a tělo, obsah a forma, jsou tu zoufale nekompatibilní. A i z toho důvodu je to dost možná nejsmutnější Bayův film. Vůbec se mu totiž nepodobá. Vím, že často děláme ze scenáristů sémě všeho zlého, ale tady máme učebnicový příklad toho, jak výměna jedné součástky odpraví celý motor. Bayovi se krásně povedlo při loučení s robosérií dokázat, že je vlastně jen kvalitním skalpelem v rukou doktora. Místo úspěšné operace jsme se ovšem dočkali eutanázie. Nerad bych, aby teď studio pod vlivem obřího víkendového otvíráku odkleplo čtyřku ve stylu letošních Pirátů z Karibiku. To bychom tu rovnou měli otravnou a přebytečnou zombie. To snad radši sbohem a dík za všechny plechy. Já se teď jdu léčit z deprese u blboučké, ale svým způsobem roztomilé dvojky. Jedničku jsem si totiž pouštěl už v pondělí. 

P.S. Viděno v originále, bez třetího rozměru a s recyklovanou hudbou (ale to je asi problém všech verzí), kterou někdo zapomněl pustit nahlas.