Ačkoliv s tím řada lidí nebude souhlasit, Lego příběh byl nenapodobitelnou smrští ztřeštěné energie a brilantních nápadů, jíž snad ani nejde zreplikovat. Už kvůli zásadnímu twistu budou všechna pokračování a spin-offy jen přídomkem neskutečného rozjezdu, a prvním pánem na holení je samotný Batman. "Plastový" superhrdina s hlasem Willa Arnetta patřil mezi nejlepší postavy, které kostičkový celovečerák přinesl, takže mu Warneři logicky přiklepli sólovku. Má současnému publiku co říct? Je podobně zábavná jako její předchůdce? A měli byste ji vlastně vidět?

LEGO Batman film: FOTOGALERIE

Nejsnadněji se dá odpovědět na otázku číslo tři: Pokud vás Lego příběh bavil, nebudete se nudit ani tady, pokud jste u něj trpěli, ruce pryč. Lego Batman věrně kopíruje estetiku, jíž nastavili Chris Lord a Phil Miller, pořád se tedy jedná o "rychlopalnou smršť barviček", u níž musíte dávat sakra velký pozor, abyste chytli všechno, co vám tvůrci předkládají. Tentokrát je sledování filmu možná ještě náročnější, protože se z plátna valí takový nával odkazů a referencí na (nejen) batmanovské univerzum, že stačí mrknout a stoprocentně něco minete. Zdejších 104 minut je prostě tak napraných pomrknutími a poloukrytými vtípky, že se ani nedivím, že to menší diváky (prý) moc nebere.

Lego Batman je vlastně dalším evolučním krokem na cestě, kterou pro 21. století zvolil Shrek. Vezme se příběh, z něhož byste s klidem udělali klasické drama, jeho emocionální potenciál se poždíme tak napůl, a všechno ostatní se vyplní popkulturními narážkami, jež si nejvíc užije divák, který má pořádně nakoukáno. Pro náhodného kolemjdoucího, jehož neberou kreslené sešity, nezná Batmana z roku 1966 a třeba Nolanovy filmy viděl jen jednou (a ještě si z nich skoro nic nepamatuje), ale bude Lego Batman hlavně velkou animovanou změtí, v níž se půlku času mluví o věcech, jež se bez vnějšího kontextu zdají být zbytečné.

V jádru se tedy jedná o roztomilou poctu celé značce, hardcore fanoušci by s ní však mohli mít pár nepříjemných problémů. O čem je řeč? Především o zápletce, jejíž kostra je z comicsů, animáků a videoher obšlehnutá tak dobře, že by z ní šel z fleku natočit nový celovečerák. Film bez okolků útočí na Batmanovu největší slabinu a těží z ní spoustu komediálních tref, zároveň ve vás ale nikdy neudusí myšlenku: "Kdyby z téhle šablony vycházela sólovka s Affleckem, byl bych stokrát šťastnější". Ano, je trochu nefér Lego Batmanovi vyčítat, že oklikou hází klacky pod nohy hrané konkurenci. Často mě nicméně mrzelo, že Warneři 20 let po Batmanovi a Robinovi stále ždímají "Batfamily" prakticky všude - jen ne ve vypiplaném celovečeráku za 200 mega.

Co ale od filmu vlastně dostanete, když se pokusíte vytěsnit (soustavně citovaný) širší kontext? Tunu fórů, takřka raketové tempo a pár celkem dojemných momentů, jimž pomáhá i silné hlasové obsazení. Arnettovi zdatně přihrávají Ralph Fiennes jako Alfred, Michael Cera jako Robin a Rosario Dawson jako dcera komisaře Gordona. Na druhé straně barikády potom stojí Zach Galifianakis, jehož Joker vtipně variuje to nejlepší od Nicholsona až po Ledgera a Hamilla, a armáda padoušských miniroliček, z nichž trčí hlavně Bane, důkladně parodující verzi Toma Hardyho.

Přehrajte si trailer Nebojte se, blbnutí s Hardym je pouze jedním z tuny malých překvápek, jež vás v Lego Batmanovi čekají. Režírující Chris McKay (třetí otec Lego příběhu) se na nich musel neskutečně vyblbnout, bohužel však nevěnoval stejnou péči konci filmu. Oproti minulé hře s kostičkami (nebo Raubíři Ralfovi či Zataženo, občas trakaře) se ve finále nejde na dřeň, ale místo toho se film změní ve zběsilou řežbu, v níž ústřední konflikty krapet zanikají. Všechno je tu prostě rozjuchané za příliš velkou cenu a Lego Batman raději sází na dětinskost a hudební odlehčení, než se aby se pokusil o finále trvalejšího charakteru.

Jasně, pořád tu mluvíme o oddechovce s Lego kostičkami, která má hlavně bavit - a to se jí po všech stránkách daří vrchovatě. Vidina toho, že bych Lego Batmana absolvoval podruhé, mě však moc neláká, ačkoliv je v něm určitě co objevovat. Neříkám, že to McKay neustál (naopak, o moc lépe asi s materiálem pracovat nešlo). Lego příběh ale nastavil laťku vervy, nápaditosti a tvůrčí elegance o úroveň výš a tady se holt jen velmi vděčně podlézá.