Ano, občas je venku takové sucho, že člověk vezme zavděk i novým televizním filmem České televize od režiséra Jiřího Stracha s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. A ano, bolelo mě to v redakčním chatu vůbec nadhazovat jako potenciální téma, na druhou stranu povětšinou kupodivu dobré ohlasy a zajímavé stěžejní téma přece jen dělaly ze Svaté projekt, který se na našem webu nemusí až tak ztratit, protože české diváky očividně zaujal. A jaký tedy že tenhle film je?

Coby hrdý zastánce přesvědčení, že české pohádky jsou peklo a jedním z jejich předních tvůrců je právě Jiří Strach, u něhož navíc lze brát v potaz i do nějaké míry kontroverzní osobní sféru jeho života, mě vlastně Svatá po řemeslně stránce mile překvapila. Překvapila tím, že vypadá jako naprosto neurážející epizoda nějakého lepšího českého seriálu. Ne, na filmový look nebo jedinečnou režijní vizi rovnou zapomeňte, tohle je skrz naskrz průměr, u něhož nelze moc brblat, ale rozhodně nebudeme slepě chválit.

Vše tak stojí na scénáři zkušeného Marka Epsteina (Ve stínu, Šarlatán, Bratři) a taky herectví, ehm, dvorní dámy českého filmu – Jiřiny Bohdalové. Ještě bych teda doplnil, že tu s ní tandem tvoří Lenka Vlasáková hrající její dceru, a za mě to byla především ona, kdo tu předvádí úctyhodný výkon. Samozřejmě Bohdalová je coby 90letá Olga, hrdinka z období po druhé světové válce, která přežila gulag na Sibiři a teď jako pamětnice objíždí besedy a vypráví o svých činech a o tom, co všechno na vlastní oči spatřila a zažila, vesměs uvěřitelná a je to možná (klep klep) její poslední vyloženě silná role.

Zároveň je to furt hlas Křemílka s Vochomůrkou a nějaké to úpění, skuhrání a podobné projevy (plus jeden velice bizarní opilý taneček) ten její výkon mírně podráží, jestli ovšem někdy někdo z českých herců a hereček dokázal perfektně prodat repliku: „Hovno“, je to rozhodně ona. Jinými slovy ano, Bohdalová je tu dobrá, možná nejlepší, co ve svém pokročilém věku ještě mohla být, protože 93 let fakt není žádná sranda.

Což nás ale vrací k tomu scénáři, který je – co se rozvedení témat, prokreslení postav i celé té ambivalentní hry, jestli teda říká, či naopak neříká Olga pravdu, a pokud by opravdu lhala, jestli na tom vlastně záleží – poměrně dost plochý. Znovu zmíním epizodu lepšího českého seriálu, zhruba takovou úroveň zpracování můžete od Svaté čekat, což někomu může stačit, ale za mě je to prostě málo. Zvlášť, když některé české seriály už dávno převyšují tu "lepší" laťku a dosahují rovnou světových kvalit, takže jsou o dost jinde než zbytek tuzemské produkce, kam řadím právě i Svatou.

Možná, že jako divadelní inscenace by Svatá fungovala o něco líp. Koneckonců tady vyloženě není jediný důvod, proč to musel být film, tedy krom toho, že to je poměrně snadný a levný obsah, který udělá televizi solidní sledovanost, aniž by se kdokoli musel nějak příliš namáhat. Myšlenkové ani historické prozření se nekoná, vztah matky s dcerou se tu též řeší jen na povrchní bázi, ale protože to aspoň rychle odsýpá a ten děj drží jakž takž pohromadě, nemám problém udělit průměrnou známku. Nadšení však nechápu a pokud jste Svatou ještě neviděli, rozhodně vás nebudu vybízet, abyste to napravili. Na to je v kinech i na streamovacích službách až příliš lepších věcí.

P. S. nejvíc nerealistickou věcí na tom filmu je chování novinářky z Reflexu, která si dobrovolně nechá ujít kauzu roku, protože má silné morální přesvědčení...lol