Při pohledu na novou reklamu Coca-Cola Zero, která se snaží napodobit vizuální techtle Rodriguezovy Planety Teror, mě napadá, že Spirit je přesně taky takovou reklamou. Odkazuje se k Sin City a má zdůraznit, že je to film s hezky komponovanými obrázky, kde se dobře propojuje animované s hraným - a Spirit to umí taky! Reklama bohužel neříká, že tam veškerý potenciál Spirita končí (kdežto Zero šlape dál! :) a tím se plynule dostáváme tam, kam se obvykle v první minutě louskání recenzí dostanou jen čtenáři posledních odstavců. Zkrátka a dobře – Spirit se zoufale nepovedl.

Frank Miller si dělá reklamu sám na sebe a v mžiku je hned jasnější, jakou úlohu přesně zaujímal při práci na Sin City a v čem spočívalo jeho slavné „režisérství“. Tedy – v tom, aby obrázky ve filmu vypadaly jako ty obrázky z comicsu. V tomhle ohledu neselhává ani Spirit a „režisér“ Miller si může opět mnout ruce – zase to přece zvládl! Další logická otázka však může znít: stačí jenom tohle dnešnímu divákovi? Je ochotný sledovat desítky minut okopírovaných comicsových okének a říkat si, jaký je to zatracený nářez a jak se to Frankovi zase povedlo? Možná jsem ze skupiny náročnějších, ale víc než tohle mě zajímá, jestli to za těmi stylizovanými obrázky dýchá a jestli mě zajímají osudy charakterů, které se po plátně prohánějí. Bohužel v případě Spirita – nedýchá a nezajímají.

Frank Miller rozumí kompozici záběrů a umí pěkně bíle naanimovat boty, přestože nikdo vám neřekne, proč se neanimují třeba i takové brýle a všechny klobouky. Dál umí pěkně nasvítit scénu, aby připomínala noirovou detektivku a občas celkem hezky pokroutí perspektivu, takže to vypadá jako byste „jeli z kopce“. Opět – bohužel to jenom tak vypadá, protože nikdy nebudete opravdu cítit, že byste z toho kopce opravdu jeli. Scény totiž postrádají dlouhodobou dynamiku a většinou jde jen o soubor zřetězených záběrů, kde se stále vyskytují ty samé charaktery a tak spolu tedy obrázky zřejmě nějak souvisí. Něco jako logická návaznost či dramatická kontinuita mezi záběry zcela chybí. A každý, kdo se trochu vyzná v comicsu, vám rád poví, že mnohem důležitější než obrazy v comicsu je právě to, co se ději mezi nimi (říká se tomu škarpy). Spirit je prostá sada fotek, jejichž kompozice a „vyvolání“ stálo ohromnou sumu peněz, ale neděje se mezi nimi nic.

Miller se samozřejmě snažil napsat „nějaký“ scénář a opepřit ho „nějakými“ hláškami. Jednotlivé charaktery mají své vtipné/sexy momenty, které si dokáží dokonale užít (Jacksonovo „Toilets are always funny!“ je minimálně úsměvné), ale v kontextu filmu jsou naprosto k ničemu a většinou dotyčnou hlášku zaznamenáte až zpětně, jelikož se vaše divácké vnímání nachází v permanentním útlumu. Ten plyne z nepochopení (nechuti pochopit ho!) děje, jenž skáče sem a tam mezi nekompatibilně stylizovanými exteriéry a kostýmy hrdinů, jejichž smysl vám zůstane utajen. A proto opadá i chuť nad tím přemýšlet a stává se z toho... no… prostě nuda.

Miller nedokáže pracovat ani s dobrými herci, jejichž hvězdná jména by byla hrdou ozdobou mnohem dražších a velkolepějších filmů. Samotná jejich přítomnost na plátně automaticky nespouští divácký aplaus, i když u přehrávajícího Jacksona je to tak na třetině cesty k úspěchu. Herci staticky přecházejí ze záběru do záběru, občas si odbydou nějakou tu akční scénu, ale stále jako by nechápali, jestli to všechno dělají dobře nebo to má vypadat úplně jinak. A tak improvizují podle svého nejlepšího úsudku v kontextu „vedlejší charaktery v comicsovém filmu o téměř nesmrtelném bojovníkovi za lidská práva“. Jestli je ten úsudek správný, téměř nelze rozeznat. Miller tuhle partii nenechá nikdy pořádně rozehrát a snahu svých svěřenců vyniknout. A zapomíná vysvětlovat podstatné detaily.

Následuje pět vybraných WTF scén od nejnižšího WTF kvocientu po nejvyšší:

5) Eva Mendes stojí deset metrů od břehu po kolena ve vodě a v dalším záběru se na tom samém místě potápí 20 metrů hluboko. Jackson skáče ze břehu za ní a má pod sebou taky 20 metrů!
4) Jackson je oblečen v samurajském hábitu a nikdo neví proč.
3) Jackson je oblečen v nacistické uniformě a nikdo neví proč.
2) Spirit má v polovině záběrů animovanou kravatu a v té druhé zcela normální kravatu. Boty má animované bíle celou dobu a nikdo neví proč.
1) Těsně předtím, než zemře jedna z vedlejších postav, o které vůbec nic nevíte, si Eva Mendes vyfotí svůj zadek na kopírce a papír vyhodí do koše, aby ho mohli všichni najít a pátrat po ní. Ví někdo proč?

Ukončeme to trápení: Miller je schopný asistent a konzultant v oboru vizuálních triků a storyboardů, ale rozhodně není dobrý režisér. Spirit je film neuchopitelný a nezajímavý z jakéhokoliv hlediska a Sin City je v jeho světle jedním z nejlépe odvyprávěných filmů všech dob (bez jakéhokoliv náznaku sarkasmu). Nenechte se zlákat fešnými obrázky, protože za sebou neskrývají zhola nic. Kromě hromady studijního materiálu, ze kterého možná někdo časem vyextrahuje, proč je to až TAKOVÁ nuda. Rád si o tom něco přečtu. Do té doby o Spiritovi už ani muk.