Začněme čísly. The Hard Godbye - 10*, Big Fat Kill - 7*, That Yellow Bastard - 8*. Celkově solidních 8* s malou rezervou pro další zhlédnutí.
Scénář podstrkuje na divácké talíře precizní materiál, povídky jsou sice spojeny trochu násilně (postavy ze všech příběhů se prostě musí potkat), ale čert to vem, hlavně že to funguje. Divák není ušetřen sofistikovaně stylizovaného násilí (do "písmene" kopie comicsu, některé výjevy skutečně ještě na plátně nebyly) a v momentech, kdy je opravdu nejhůř (Wood bez údů), Rodriguez fešně přepne do kresleného přelivu.
Formálně může mít k Sin City jen málokdo výtky. Obrazový přepis se drží comicsu zuby nehty včetně směru nasvícení, úhlů pohledu, odstínů. Je paráda sledovat i obyčejná digitální pozadí, které navozují správnou noir atmosféru města vyprahlých existencí a bídných pošuků. Kulisy neruší. Originální, troufám si říct, že bezchybné.
Sin City bohužel stojí a padá s herci, jejichž slavná jména nejsou ani zdaleka zárukou toho nejlepšího zboží. Pokud pominu geniálního Rourkeho (geniálního, pokud jste to slovo minuli ;) a nekompromisního Willise, je tu druhá strana barikády s podivnou dvojkou Benicio del Toro / Clive Owen, kteří překypují podivnou sterilitou a nemají v sobě tu správnou špetku drsného koření. I proto je story č. 2 tím nejslabším článkem celku. Kapitolou samou pro sebe je Jesicca Alba, která vypadá fantasticky, dokud se nepokouší o emoční výjev. Mimochodem, chemie mezí ní a Willisem zdaleka nefunguje a je tím největším zklamáním na celém filmu (jelikož je tato emoce v povídce naprosto směrodatná a na plátně selhává, není téměř vůbec zřetelné Willisovo pozdější odhodlání udělat to, co musí).
Rodriguez jako precizní řemeslník v zásadě nezklamal. Ví, kam co patří a je stále dobrým vypravěčem. Až moc dobrým. Všechno, co je na Sin City špatně, není jeho vina. Některé hlášky prostě nevyzní stejně úderně jako na papíře a někteří herci zkártka nejsou prohnilé postavy ze Sin City, ani kdyby se snažili sebevíc. A filmu tak chybí to cosi, pro které byste byli ochotni milovat ho až za hrob. Jsem však přesvědčen o tom, že se Rodriguez dostal přesně na tu hranici, kam se může v převodu Millerova comicsu normálnímu smrtelníkovi povést zajít. A pokud to nevyznělo dost jasně, Sin City stojí za Hřích a není zklamáním, které mohla přehnaná očekávání z obřího hypu přinést. Za to díky.