Marvel musí hodně štvát, že kvůli mizerným smlouvám z minulého století nemá ve své filmové stáji X-Meny a Spider-Mana. Peter Parker teď patří Sony, avšak po ne až tak úspěšném pokusu o restart se sérii The Amazing Spider-Man si obě studia řekla, že by možná nebylo od věci zkusit to alespoň jednou společně. Co přijde dál a jak moc budou soňácké spin-offy s Venomem a dalšími postavami napojené na marvelovský filmový vesmír, tu teď nemá smysl řešit. Pro potřeby tohohle článku si řekněme, že Spider-Man: Homecoming sice patří Sony a všechny prachy z tržeb zůstanou u tohohle studia, ale jinak je to marvelovka až na půdu. A je to dobře hned z několika důvodů.

Spider-Man: Homecoming: FOTOGALERIE

Tím prvním je, že do toho letošní Spidey může šlápnout hned na začátku. Stylově pojatý úvod se vrací k Občanské válce a hlavního hrdinu tak dostaneme už „hotového“. V New Yorku se věnuje superhrdinskému byznysu, nemusí být svědkem smrti strýčka Bena a zjišťovat důležitost zodpovědnosti a podobně. Jo a taky má za tetu hodně solidní MILFku Marisu Tomei a ne naivní dobrosrdečnou důchodkyni. Zasazení Spider-Mana do marvelovského univerza je dokonale přirozené a bezproblémové, a to nejen díky tomu, že se tu mihnou Robert Downey Jr. a Chris Evans. Tenhle hrdina funguje ve světě, kde se Avengers porvali na Manhattanu s mimozemšťany a kde se rozpadla organizace S.H.I.E.L.D., Spider-Man a jeho tvůrci tak mají k dispozici mnohem větší a zajímavější hřiště než v minulých filmech a náležitě toho využívají. 

A tady se dostáváme k druhému důvodu, kterým je samotná postava Spider-Mana. Ten řeší podobné věci jako vždycky. Nemá moc peněz, musí před tetou tajit svoje superhrdinské melouchy a na krku má i všechny ty klasické puberťácké trable. Ale taky nějaké navíc. Díky tomu, že se s Parkerem zná Tony Stark a že v motivačních videích, na něž musí ve škole čučet, hraje Kapitán Amerika, se dá mnohem víc věřit jeho motivaci být jako ostatní hrdinové. Nemá na to. Nemá na to fyzicky, věkově ani co se týče životních zkušeností. A nikdo ho nebere moc vážně, přesto si chce hrát na stejném písku jako velcí kluci a občas se kvůli tomu spálí. Svět, který Marvel ve svých filmech vymyslel, tak pomáhá jednoduše a uvěřitelně vytvářet motivaci pro nového hrdinu a vyhýbá se klišé (někdo by možná řekl tradicím) spojeným se Spider-Manem. Je to docela osvěžující a pomáhá to jak Spideymu, tak i celému MCU. A taky zloduchovi, Michael Keaton a jeho Vulture totiž rozhodně patří mezi ty zajímavější padouchy z marvelovské filmové větve. Nejspíš hlavně proto, že to vlastně úplně obyčejný padouch není a jeho motivaci budete chápat a rozumět jí, stejně jako u Parkera. Mimochodem scéna, kdy se ti dva sejdou na jednom místě bez svých kostýmů a dojde jim, koho mají před sebou, patří herecky i svou atmosférou k tomu nejsilnějšímu, co jsme v comicsovém žánru v poslední době viděli. 

Když se ale ještě jednou vrátím k tomu, že je Spider-Man proti svým comicsovým kolegům trochu nižší váhová kategorie, vyplyne z toho i jeden menší problém. I když za něj spíš než samotná postava může režisér Jon Watts, jenž úplně nezvládá akci. Sice tu nedojde na ty nejotravnější zlozvyky jako rychlé stříhání a chaotická práce s kamerou, díky níž člověk nic nevidí, na druhou stranu snad žádná z akční scén nezvládne zaujmout tak, že byste ji chtěli vidět v kině znovu. Není to špatné, jen tomu zkrátka chybí něco, co by solidní řemeslo vytáhlo z nadprůměru do něčeho výjimečného. Trhání trajektu i bitva na nákladním letadle jsou fajn, ale jsme zvyklí dostávat víc. Krom toho občas zakolísá kvalita triků. Nic z toho naštěstí není tak zásadní problém, aby to člověku zkazilo zážitek. Takže i když jsem u bitek, honiček a výbuchů občas potichu brblal, koukat se na ně dá bez problémů. Výrazně větší problém je zbytečně přestřelená délka. Dvacet minut by klidně mohlo jít kvůli tempu a zábavě pryč. 

I přes nějaké mouchy tak nový Spider-Man jako comicsový film bez problémů obstojí. Je zábavný, vtipný, akční a s vynikajícím castingem. A navíc, jak už jsme u Marvelu (já vím, Marvel, Sony... nechme to být) zvyklí, i tentokrát se alespoň trošku pokouší jít jiným směrem než ostatní filmy. Takže zatímco třetí Iron Man byl techno thriller a dvojka Capa špionážní podívaná, u Spideyho dostaneme chytrou, zábavnou a velmi příjemnou variaci na středoškolské filmy Johna Hughese a výlet do vzdělávacího ústavu plného geeků, nerdů, sexy čtvrťaček, arogantních snobů, utahaných učitelů a divných spolužáků má svoje kouzlo. A Holland jako student, který rozhodně nepatří k těm nejoblíbenějším, zvládá tuhle polohu snad ještě lépe než superhrdinskou. Osobně jsem si párkrát říkal, že by mě možná bavilo víc sledovat tuhle civilní dějovou linku než tu comicsovou. Důležité však je, že tenhle mix funguje. Jako většina věcí ve Spider-Manovi. 

Přehrajte si trailer Asi nikdo nečekal originální filmovou podívanou, ovšem to, jak se pavoučí hrdina prezentuje ve své nové podobě, mě zatím baví. Holland je o hodně přirozenější než Garfield a člověk mu jednoduše fandí, když se pokouší zachraňovat New York, nepropadnout z fyziky a sbalit nejhezčí spolužačku. Krom toho tu máme i zajímavého padoucha, neurážející akci a skvěle fungující teenagerskou komedii/drama. Víceméně tohle jsem od Homecoming čekal a chtěl. Určitě ne výjimečný film, ale stoprocentně zábavnou podívanou, která ví, po čem fandové touží a bez okolků jim to dává. Pokud půjde Spidey dál tímhle směrem a Watts nebo jeho následovník se dovedou trošku odvázat u akce, budu rád, když se tenhle přátelský hrdina ze sousedství čas od času staví.