Trend adaptování animovaných disneyovek do hraných, respektive digitálně skoro hraných filmů, je snad to nejotravnější, co nám Hollywood poslední roky cpe pod nos. Nejen pro diváky, ale hlavně pro mě jako pro člověka, který o tom musí psát. U Disneyho se po pár úspěších tipu Lví král a Kráska a zvíře rozhodli do toho pořádně šlápnout. Často najímají hodně zajímavé tvůrčí talenty, jenže ti tu nedostávají příliš prostoru, aby do snímků otiskli svou osobitost a styl. Jejich úkolem je „vyrábět“. Tak, aby to celé bylo tak nějak hezké, tak nějak podobné originálu, tak nějak neproblematické a tak nějak stejné. A asi není příliš šokující říct, že už to celkem nudí. O Sněhurce to naneštěstí platí víc než o ostatních filmech. 

Hlavním problémem Sněhurky, adaptace vůbec první celovečerní animované disneyovky, je do velké míry ten původní film, respektive sama pohádka. Tu zná každý a budou si ji vyprávět i další generace podobně jako třeba pohádku O perníkové chaloupce, o to se nebojím. Faktem však je, že nejde zrovna o komplikovaný příběh. V roce 1937 to nevadilo, když Disney nadchl svět svou animovanou verzí, která neztratila nic ze svého kouzla ani po více než devadesáti letech. Ale když se na ni člověk podívá s odstupem, zjistí, že jde o hodně prostinký příběh, který kdyby se tehdy nemohl opírat o revoluční technologie (dnes nádherně oldschoolové), tak by to příběhově celé dost drhlo. Zkrátka se tam moc věcí neděje. A vzhledem k tomu, že verze Marca Webba vychází právě ze starého animáku a u Disneyho opravdu není moc prostoru pro nové nápady, ukazuje se teď ona prostinkost příběhu v celé své kráse i hrůze na stříbrném plátně. 

Sněhurka: FOTOGALERIE

Sněhurka je totiž extrémně nudná podívaná. Ne, není to její chyba, není to chyba ani Webba a do jisté míry vlastně ani samotného studia, jehož šéfové měli jasnou představu, co chtějí, a tak to natočili. Ale jako dospělý divák jsem tu občas trpěl u marné snahy nějak to celé natáhnout na 109 minut. Protože to natahování má obvykle podobu písniček, které jsou úplně všude, nejsou bůhvíjak zajímavé, ovšem bez nich by to celé mělo tak pětadvacet minut včetně titulků. Jistě, tenhle film není pro dospělé, je pro děti a v tomhle případě myslím, že pro skutečně malé děti, a respektuji rozhodnutí studia nepouštět se do nezmapovaných vod a udělat to celé víceméně jedna ku jedné jen s kosmetickými změnami. Ale radost z toho mít nemůžu. 

Sněhurka reálně nenabízí žádné komplexní charaktery nebo jejich vývoj. Prostě je tu hodná princezna, zlá macecha, trpajzlíci, nově parta hodných zbojníků (jsou dost otravní) a kouzelné zrcadlo. A s tím se toho moc vymyslet nedá. Respektive dá, jenže ne v mantinelech zadání od studia. Celé to nevypadá úplně zle, o výpravnosti se úplně mluvit nedá, ale má to sympaticky disneyovskou atmosféru a barvičky, hezké kostýmy a hnusné trpaslíky, kteří jsou tak strašně oškliví především proto, že mají vypadat co nejvíc jako jejich předobrazy. A občas to trošku děsí. Rachel Zegler je jako Sněhurka, dívka s čistým srdcem a úsměvem pro každého, velmi fajn a krásně pohádkově naivní. Gal Gadot tady snad skončí její herecká kariéra, protože i ten Schwarzenegger dovede předvést víc emocí než ona, reálně člověka ovšem moc nezajímá, co ty dvě a jejich kamarádi a protivníci budou dělat. Protože budou dělat to, co dělají v původní pohádce, starém filmu i ve všech ostatních sněhurkovských příbězích. A vůbec nic navíc. 

Opět připomínám, že vím, že jde o film pro děti a nemám s tím problém, jenže Sněhurka je zkrátka a příliš opatrná. Ne že by Lví král nebo Kniha džunglí byly bůhvíjak progresivní snímky, ale tady jakoby tvůrci měli zakázáno dávat postavám jakoukoliv hloubku nebo je stavět do nějakého konfliktu. Každý problém se dá vyřešit písničkou, vřelým slovem nebo pohlazením. A to na dobrý celovečerák jednoduše není dost. 

Vyloženě komicky tak nakonec působí celá ta mediální válka okolo nové Sněhurky, která je údajně málo sněhobílá (logicky a elegantně vysvětleno) a nedojde tu k polibku (víceméně taktéž). Sněhurka z roku 2025 je absolutně konzervativní pohádka. Víc než opatrná, zároveň by bylo nefér říct, že připosraná, ale… no jakoby všichni její tvůrci měli snahu udělat film spíš správně, než aby ho udělali zajímavě. Prckům se to asi líbit bude, dospělý divák tu ale bude něco skutečně zábavného hledat marně. Disneymu to stačí. Mně už ne.